Vyhledávání [ž]

avšako, avšak, -že avšakože, avšakže, -ž avšakož, avšakž, , z a a všako, však, spojka a sesílena adverbiem všako; tedy vlastně sed omni modo, verumtamen, nebo též et omni modo, et tamen, a z toho sed, aber. — Některý by rád zbyl řěky, Awſak tam jěti bezděky 1804. Vše tělo bera ustalo (všichni byli unaveni braním kořistí). Awſak sě zdá ješťe málo 1852. (Každý) sě mohl vzstrašiti, awſſakoze město Gaza tu hyrdoſt na sě pokáza, Alexandru otpovědě 2096. Pohanstvo tak za to jmajú, že ti ľudé neumierajú, řkúce, že jsú na věky živi; awſſaks sú v té řeči křivi 2, 21. Mnoho poprdzcou (paprskův) vídámy, auſac jedno slunce známy 148b. Awſſaks vieš to, silný bože 74. et tamen. Ti (kupci) kradú přěmnoho, awſak jich nevěšie z toho 112a, et tamen, sed. Věčný otec, věčný syn i věčný svatý duch, Awſſak (opravou z Alewſſak) ne třie věční, ale jeden věčný et tamen Athan. 11. Modliti sě bude každý v času potřěbném, Awſakoz u vodni vod k ňemu sě nepřiblížie verumtamen 31, 6. Awſakoz bohu poddána bude dušě má verumtamen 61, 6. Awſſakoze všěcka ješut verumtamen 38, 6; awſako verumtamen 72, 18. Řeči prázdné myšli ukrátiti, awſſak smysl cělý mysli položiti 3a, sed. Jenž smrti nic dlužen nejsa, awſſak svú milostivú duši jsi položil 10a, et tamen. Awſſaks nihilominus 30b. — V jest avšako několikrát za nonne: awſſak ty, bože, jenž si otpudil ny, i nevyndeš nonne tu? 59, 12; awſakze upatřie všichni nonne scient omnes? 52, 5; A wſſakoze nenávidiech nonne oderam ? 138, 21. Trvám neporozuměním: překladatel rozuměl tázacímu nonne jako zdvojené negaci, která se ruší, a ztlumočil ji firmativním a-všako

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dokad, dokud; dokavad, dokovad; -že dokadže, dokudže; dokavadže, dokovadže, -ž dokadž, dokudž; dokavadž, dokovadž, -ž-to; dokadžto, dokudžto; dokavadžto, dokovadžto; dokud-si; dokudsi; dokužd, dokž. , vlastně spřežky z předložky do- a rozmanitě měněného výrazu -kad, -kud, podobného ke kądu a kądê qua. — Až kam, bis wohin; vlastně u významu místním, a z toho v časovém a přeneseném jak dlouho, pokud, wie lange, inwieferne. Když význam je relativní, příslušné demonstrativum dotad ve větě řídící dílem je vyjádřeno, dílem se rozumí. — Plakati budu dotud, jeho nenaleznu dokud 40a. Kristofor dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus 357. Chot milost svú jie (králové) tak dlúho odpowiedial, dokadż by té okrasy nevzala 3a. Dokad člověk v smrtelném těleství bydlí, nikda bezpečen není 331. — Dokud bude nade mnú vesel mój nepřietel? 132a; dokad chceš trpěti nepřietele mého? 295; zuby skřípiece a řkúc: dokad z nás duši honíš? 69a; dakauad chceš zapilá býti? usquequo ebria eris? 1. Reg. 1, 14; dokowad vás trpěti budu? quamdiu vos patiar Mark. 9, 18; (žena) dokowadz podleží téj nemoci quamdiu subiacet Lev. 15, 25; dokouad mi se nechceš poddati? usquequo non vis subici mihi? Ex. 10, 3; dokowad, hospodine, zapomínáš…, dokowad otvraciuješ obličěj tvój? usquequo oblivisceris, usquequo avertis faciem? 12, 1, dokud zapomínáš? tamt., dokudze zapomeneſſ ŽPod. tamt.; dokowad řiuciujete sě v člověka? quousque irruitis? 61, 4, dokudze oborzuge (sic) ſie? tamt., dokud oborzugete ſye ŽPod. tamt.; dokowad, bože, ukárati bude nepřietel? usquequo improperabit 73, 10, dokudze tamt.; dokowad hněvati sě budeš? quousque irasceris? 79, 5, dokudze tamt.; dokudze súdíte? usquequo iudicatis? 81, 2; dokudz výší sě nepřietel? usquequo 12, 3, dokudze ŽPod. — Nižádný z nás zde na světě, dokavad putujeme k blahoslavenství, nenie bez všednieho hřiecha 1, 23; dokud prvý (manžel) živ jest…, dokovad ta (manželka) živa jest 3, 201; dokudzz hudl (David) 57b; dokz (sic) sem ješťe vzhuoru rostl 403b. — (Abyšte) ani pocítiti kázali milostničce, dokudż nezechce HusSal. 56b; dokovadž nepřijde pán 1, 35; dokowadżby Kristus nepřišel 247a; duokudzbychom nezaplatili 1493. — Pyšní neprávě činiechu až dokud ſy usquequaque 118, 51, až dokudſi tamt., až dokud ŽPod. — dokadž 240b; dokawadż 30, quamdiu Lev. 15, 25; dokowad quousque Mat. 17, 16, dokowadz donec Mark. 12, 36 dokowadzz 316a; dokud 19b, dokudze usquequo 6, 4 , dokudz 31b, dokudzzto donec 2. Par. 14, 7; dokuždь dokudž žalm 6, 4. — dotowadto usquequo Jer. 13, 27, omylem dokovadto.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dokavad, -ž dokavadž dokad.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dokovad, -ž dokovadž, dokad.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dokud, -si dokudsi, -ž dokudž dokad.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

doňadž, -ňaž doňaž, -ňažd doňažd, -ňavadž doňavadž; doňedž, -ňež doňež; doňudž, -ňuž doňuž, -nid donid, -nidž donidž, -niž doniž, -nižd donižd; doňovadž, -něvadž doněvadž, -něvaž doněvaž; donivad, -nivadž donivadž; doňvadž; místo -ž je někdy starší -že. , vlastně spřežky z předložky do- a rozmanitě měněného výrazu -ňad, -ňud, -ňed, shodného se jędê prope, jądê qua, jądu qua a -nьde, -nьže, -nьžde, doyąth ty žiw Nehring Altp. 277. — Dokud, když (= dokud), bis, so lange als, während; ve větě záporné d. ne doňadž ne, doňaž ne, doňažd ne, doňavadž ne; doňedž ne, doňež ne; doňudž ne, doňuž ne, donid ne, donidž ne, doniž ne, donižd ne; doňovadž ne, doněvadž ne, doněvaž ne; donivad ne, donivadž ne; doňvadž ne- dokud ne-, so lange nicht, so lange als nicht. Spojení je mimo otázku vždycky korrelativní, příslušný výraz demonstr. dotad ve větě řídící dílem jest, dílem se rozumí. — dotawad by jemu viděnie dáno (slepému zrak byl dán), donawadz tělo svaté (Prokopovo) nepochováno 22b. Jáz veždy toho žádaji, by sě v to (sepsání české kroniky) někto múdrý uvázal, vše české skutky v jedno svázal, a dotad sem toho žádal, donyd sem toho právě nezbadal, v to sě nikte nechce otdati úv. 1. Když sě kmeté potázachu, jiej (Drahomíře) za právo dachu, by svého syna chovala a dotud zemiu opráv́ala, donydz by kněz svých let nedošel 27. Čert v toho Strachkvasa vstúpi, donyudz dušě, dotud z ňeho nevystúpi 32. Kněz (Přemysl, vyhnaný) donydz stravu jmieše, dotud cťen bieše 76. dotad tě přiezeň miluje, doniewadz zisk u tebe čije 122. — Přihodi sě toho času, donads ščěpóv neotřasú, včě Pilat na ščěpy zřieti 71. Raci svým liudem toho popřieti, sebe na čas podržěti, donadz ta ſmyrtedlna střěla nevyjme sě z tvého těla 8, 9. (Alexander) tak bě milostiv za mladu, donads nevzě horšú vnadu 6, 13, donyadz nevzě horší vnadu 1923 (místo stejné). (Alexander) toho sě najviece ubá, že sě po ňem vojna hrubá bieše vzbudila v téj chvíli, donyadzto v Libyi byli 2230. Což s’ dobrého včera neučinil, ale čiň dnes, donawadzt ješťe bóh přěje živu býti 8b. Purgmistr pražský … jmá zemi zpravovati v té sirobě, doniz nebude knieže voleno 242. — Na tom hradě sú (Lučané) seděli, donadz sú otměny nepřijěli 22; Drahomíř na kmetiech práva potáza, komu by bylo zemiu opravovati, donydz by sobě kněz (mladý Václav) nemohl rady dáti 27; (císař) to na svéj mysli uloži, že ot města (Milána) nechce otjěti, donydz j’ho nebude mieti 47. Lékař spomoci nemóž jiezvenému, donydz v ňem nóž 110a. Plač o sobě, ho ptajě, donydz nenajdeš hledajě 49b. (Póvod má komorníkóm) ztravu dáti po cěstě, donvz sě z póhona nevrátie 7. Hledá (pastýř ovci), donawadze nenalezne donec inveniat 15, 4. (Nevěřila jsem), donyaz sem sama nepřijela donec ipsa venissem 2. Par. 9, 6. (Židé) patřiechu na Mojžiešě, donyadz nevejdieše do stanu donec ingrederetur Ex. 33, 8. Musili jsú očekávati, doniewaz… vody pominuly 6a. (Křiví proroci) zákony kacierské uvozovachu, donwadz den tento byl se nezaſwietil 1a. — donawadz sem quamdiu sum 103, 33, donidz sem tamt., donyz ſem ŽPod. tamt.; donudz budu quamdiu fuero 145, 2; donydz sem živ, chci tě s tvým rodem ploditi 44; donyewadz sem živ, tě chváliti budu 114a; donywadz jest živ 42a; doniz jest živ 244; donads svě živa, za to tiem té viny pokúpívě, jakž tebe viec n’odstúpívě 1, 42; doniewadzz najdél budu živ 330b; doṅadz ještě byl živ cum adhuc viveret 1. Mach. 6, 55, donyadz ješťe byl živ tamt.; donywad si na tomto světě 236b; donazd dušě u mém těle 123a; jeho jménu chci praviti chválu mú vší silú cele, donadz dušě u mém těle v. 1767; donyz jest tělo a duše spolu 27. donyawadz jest čas otpierati 120; donyz čas nepřijde donec tempus veniat Jer. 31, 5; donaz den jest donec dies est Jan. 9, 4; donydz jest ješťe byl den cum adhuc esset dies Jer. 15, 9; donowadz noc nepřispěje 30a; donuz nezajde (měsiec) donec auferatur luna 71, 7, donyz nezajde měsiec ŽPod. tamt., donyezd ne otnesen bude mesiec. tamt., donowadz nezajde mesiec tamt.; (vdova) donydz jest byla mlazši 50b; doniawadzz jest hřiech ješče mlád a nov 253a; šarlat, doniež (tak v ) jest vlnú 201. — donadz nemine nespravedlnost donec transeat iniquitas 56, 2, donyz nemine nespravedlnost ŽPod. tamt., donadz sě nesmiluje donec misereatur 122, 2, donudz nesmiluje sě tamt.; donadz nenajdu 37a; donadz své vóle (lid) nenaplnil Gen. 11, 6, donadz by své vóle skutkem nenaplnili tamt.; donaz nezahynú 17, 38; donaż nedá hospodin donec Jos. 1, 25; donyewadz sě všěcka stáda nesberú donec Gen. 29, 8; donyewadz sě nevrátili donec Gen. 34, 5, donydz by sě nevrátil donec 1. Mach. 3, 33, donyz sě nevrátím donec Ex. 24, 14; donydz nepřijde donec Gen. 42, 15, donyewadz by nepřišel prorok quoadusque 1. Mach. 4, 46, donyaz by nepřišli donec Ex. 16, 35; donedz nepřějde zlost donec transeat 56, 2, donedz nepohrdie nepřátely svými donec despiciat 111, 8, donedz sě nevykopá jáma donec fodiatur fossa 93, 13, donedz nenaleznu miesta 131, 5; donyewadz (kvas) nevzkyše donec Luk. 13, 21, doniewadzz neměla 78b, donyewadz nebyl 84b; donyz nebudete ostaveni donec Isa. 30, 17, donyż nezhynete donec deficiatis Oz. 5, 15, donyz (člověk) nezdráv jest donec Lev. 22, 4, donyz nedieš 29a; donwadzz nesběhnem sě všickni v jednotu viery 143b. — Nepustím tebe, donyz mne nepožehnáš nisi benedixeris Gen 32, 26, překlad volný. — donadz Jos. 1, 15; donyawadz 30b, doniawadzz donec 82a; donyedz 104, 19; donyewadż donec 1. Reg. 22, 3, donyewadz donec 20a; donižd Job. 14, 6; donudz 57, 8, 93, 13, 104, 19 , donyudz 32; dokud vel donyz 19b; donwadzz 162b.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

doňud, -ž doňudž, a z toho donid, -ž donidž, doňadž.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

dotad, dotud; dotavad, dotovad; -ž; -to; dotadž, dotudž; dotavadž, dotovadž; dotadto, dotudto; dotavadto, dotovadto; , vlastně spřežky z předložky do a výrazu adverbiálního -tad, -tud , podobného ke tądu, tądê illac. Je významu místního a časového, = až po to místo, až po ten čas, bis dorthin, bis zu der Zeit, so lange. Když je připojena věta podřízená, bývá příslušné dokad, dokud někdy vyjádřeno, někdy se rozumí. — Hvězda až dotad přišedši nad tiem miestem stala lb, až na to místo. Až dotadto spomohl nám jest pán hucusque 1. Reg. 7, 12. Přiď u pondělí, zda ť mě dotud buoh nadělí 111b, do toho času (příštího pondělí). — Plakati budu dotud, jeho (Ježíše) nenaleznu dokud (sic) 40a. Svatý Kristofor, dokad viery nepřijal, dotad slúl Reprobus 357. Pokovad člověk nebude živ (spravedlivě), dotawad diábel nad ním 247b. Čert v toho Strachkvasa vstúpi a doniudž dušě, dotud z ňeho nevystúpi 32. A dotad sem toho (aby někdo napsal českou kroniku) žádal, donid sem toho právě nezbadal, v to sě nikte nechce otdati úv. 1. dotawad by jemu viděnie dáno, doňavadž tělo svaté nepochováno 22b, dán slepci zrak na tak dlouho, jako trval pohřeb Prokopa. dotad tě přiezen miluje, doněvadž zisk u tebe čije 122. Tohož veselé dotud by, jeliž všecka ta noc sjide, toliž ľud pak domóv jide 5, 18. — dotad sě s ním (Jidáš s bratrem) vodú kropi, až ho popad hi utopi 90, až, že až; dotad lovec rád sě trudí, a(ž) j’ho sotně noc zapudí PilB.; (ch)těl-li bych to vše klásti, co v téj straně měst i vlastí, dotad ti bych řěč rozvláčil, až by (ty) sě snad i rozpáčil 669; (Alexander) dotad jézdu v cěstě děla, až přihna do Arbiela 2328; dotawad s ním (Prokop se mnichem) tu bydlil, až sě zákonu naučil 4a; dotad muši tu horzieczy, až zaplaci najmenší šart 438b; dotud budú tací (milenci) šeptati, až se došepcí, že o nich bude i mluveno 332a; (ženy) dotud šepcí, až sě něčeho i došepcí nehodného 30la. — Dosud, bisjetzt: aż dotud 17a, nad tím nadepsáno: do tohoto czaſſu; (ty s’) dotowadż slyšěti nechtěl usque ad praesens audire noluisti Ex. 7, 16; sen hic, které zaniká a do jehož platnosti vstupuje ten = iste. — dotawad usque tunc 274a; dotowad, až 308. — až dotowadto usquequo Jer. 13, 27, omyl dokovadto.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

inhed, a z toho inehed, inhede, inhned, ihend, ihned, hinhed, hihned, jihned, nhed, hned, -ž inhedž, inehedž, inhedež, inhnedž, ihendž, ihnedž, hinhedž, hihnedž, jihnedž, nhedž, hnedž, -ka inhedka, inehedka, inhedeka, inhnedka, ihendka, ihnedka, hinhedka, hihnedka, jihnedka, nhedka, hnedka, -ky inhedky, inehedky, inhedeky, inhnedky, ihendky, ihnedky, hinhedky, hihnedky, jihnedky, nhedky, hnedky, hned, sogleich; inъgda, inogda simul, olim, inъgdoją, inogdoją statim, simul. Z in-, inъ unus, a hed-, které patrně souvisí se -gd- v adverbiích uvedených a vzniklo ze staršího gъd-; toto pak je bezpochyby oslabenina z god-, godъ hora — Otvraťte sě inhed statim 69, 4; neste inhed hanbu svú confestim 39, 16; nepřietelé inhed počščěni budú mox 36, 20, ynhed tamt., inhed tamt.; (Darius) hnu sě inhed z toho miesta 1, 15; (měsiec) inheds… by svú světlost velmi (řědě) 10, 19 inhedž; (Alexander) sě inhed potka s jedniem slovutným pohanem 2, 31; inheds sě velblúd přěvráti 3, 5; (Darius) jima inhed uvěři 2, 8; inheds 4, 18; (Alexander) inhed v tom miestě rozkáza 417; an ho inhed mečem protče 100; ínheds na všě dar svatého ducha spad(e) 49; inheds c, 2; ynhed meč vypade z ruky Boleslavovi 30, inhed tamt.; ynhed po všiej zemi poslachu 14; ynhed chcem domóv jěti 83; ynhed 5, 13 ; ynhed 2a , 25a; inhed tudiež podlé koně kokot stáše 905; ynhed 75a; ynhed 21b; ynhed… přilepeno vyrčenie statim Esth. 9, 14; — (Jonata) ynehed by silnějí 9a; ynehed 25a; — tak jest to ynhede lest 88b, ynhede jeho na muky táhli confestim 2. Mach. 6, 28; ynhede skonče 370a; ynhede 21la; — ynhned mnoho střelcóv stany obklíči k r. 1248; inhned 126a; ynhned (v připsané písni O božím těle); inhned 83b; — yhned sě hnuchu s toho miesta 10; kde kto umřěl, yhned zvyji 752; yhned nás poznají 1001; ihned 41a; yhned 130b; — yhend czhy (chci) přijíti 150; — a hynhed sě zruší krev 289b; — my hyhned neumřem 64b; — člověka gyhned ztráví AlchAnt. 34b; — Nhed přistúpi papež k ňemu a (verš 8slab.); tehdy král ji káza jieti | a nhed v želáři zavřieti 147; nhed jě z domu vymetala DětJež. 2b (též); nhed 4b, 5b; nhed sě těla obrátichu v prst 2b; — když tam přijideta, hned u boží chrám vnideta 71b; hnedka vstav 278a; hned mox 256; hned 181a; hnet (sic) 34; hnedky 71.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jady, -že jadyže, -ž jadyž, -to jadyžto, , kady, kterou cestou, welches Weges; ja- z jē-, zdloužením ze kmene je-. — Bera sě (Alexander), iadyſto ho v(ódcě) vedú 9, 24. Noe na bocě korába učinil dvércě, yadyz by všel do korábi všeliký národ 103b. Běžav… na moře, iadys ni cěsty ni sledu, kdež neznati, kto kam jedú 95. — jady-tady, kady-tady: iadis v zem(i byla) cěsta, tahdy vzežhú (vsi) i města 9, l; iadys (obr) šel, tady piršě přěd ním běhal preč ľud siršě 4, 42; by j’ho (Jidášova) dušě nešla tady, iadys slovem zlé prorady v cělovániú dal znamenie 57.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jako, jake, jak, také ak- ako, ake, ak, s -že jakože, jakeže, jakže, akože, akeže, akže, -ž jakož, jakež, jakž, akož, akež, akž, -ti jakoti, jaketi, jakti, akoti, aketi, akti, -ť jakoť, jakeť, jakť, akoť, akeť, akť, -to jakoto, jaketo, jakto, akoto, aketo, akto, -koli(věk) jakokoli, jakekoli, jakkoli, akokoli, akekoli, akkoli, jakokolivěk, jakekolivěk, jakkolivěk, akokolivěk, akekolivěk, akkolivěk a jaž jakž, , ut, sicut, quemadmodum, quamvis, wie, als, obgleich; jako ut Vlastně jmenný sing. akk. k jaký qualis, — Je významu relativního, z kmene je-, jenž, proti interrogativnímu kako, z ko-, kъto, kto; ale časem béře se také u významu interrogativním, jako = kako. — I. Relativní jako táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu. Výrazem tímto jest obyčejně tako, někdy demonstrativum jiné; kde žádaného demonstrativa není, tu rozumí se ze souvislosti. Výrazem jako-tako vyslovuje se tu způsob, tu míra, tu čas, tu účinek; někdy je možno pojetí rozdílné. V některých spojeních význam původní se stírá a v jiných obměňuje, a ustalují se některá rčení zvláštní. — Iakos na nebi jsi slavně, takos v oplatcě jsi divně 148a, jako-tako, vysloven způsob; iakos jedno sami chtěli, tak v loviščích vóli jměli b; iakoz teče vosk, tak tecte sicut… sic 67, 3; yakozto kvíľúcí, tak sě pokořěvách quasi… sic 34, 14; yakos to jistě v(idíte), tak tento boj obdir(žíte) 12, 27; purgrabie… tak, yaks oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu 7, 18; ač ruka takeze k meču jmá, iakſto ke brániú péču 1, 6; iakzto ten mák Řěci zobí, tak (já) vašeho krále pobí 1080; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého 105; yakz jsú byli dědové, takez buďte i vnukové 1492; iakz první den ustaveno, tak nebude proměněno 2398; yako sě ovčičky rozběhujú, kdyžto pastúšky nejmajú, takez my bez mistra svého 257 sl.; yakzto jest tam (v kronice boleslavské) postaveno, takezt jest i mnú ustaveno úv. 3; yakoz róžiu prostřěd lúky postavi, takez bóh českú zemi Přěmyslem oslavi 89; yako květ svú vóni dává, takez jest ona (Marie) plod dala 67a; Prokop tako jest tich, již iako by byl ovšem mnich 2a; těm učiní král nebeský takeze, iako král světský jeden učinil 95a; slzy mu (psovi) tekú takez, yakz člověku 103b; kmetě vdovcě móž (komorník ) takez pohoniti, yako holomka 56; yakeze anděli od boha poselstvie dějí, takeze svatý Jan 277; iakez otec křiesí mrtvé, takez i syn 64b; iakoz trnie, takez bode sbožie 1780; iako tomu, ktož jie strdi mnoho, nenie dobro, takeze, ktož jest pytač veleslavenstvie božieho, obtiežen bude Prov. 25, 27; takez on, iakez všichni staří tam… quam Jos. 7, 6; iakoz vy jich (zemřelých) pilni budete, takez vás potomní vaši 150b; iakozto zrna piesková nedržie se vespolek, takez ti, kteříž rozličnými domněními dvojie sě, na piesku sě zakládají 142b; staří iakoz sú uvěřili, tak sú žádali svým dětem též viery 180a. — yakoz sděli biechu, takuz otplatu vzěchu 501, jako-taký (demonstrativum jiné než tako); nezdá mi sě, by vlastná mátě kde taku věc obdiržala, yakoz sě téj ženě stalo 3, 19; — svědčí svaté písmo o tom, iakoz to město potom opět sě jest opravilo 2084 sl., yakoze to město potom tamt., ten-jako; (žena) má tiem řádem proti pohnanému jíti, gakty muž 40; — k třetiemu roku vezme téhož komorníka, yakty-tie byl na prvniem 3, týž-jako; aby sě vám též, iakty mně nepřihodilo 434b; — yakz sú směli oni k nám sě zavražditi, tyem právem my móžem svých přátel mstíti 18, jakž-tiem právem. — (Kóň) sě takez zkazí stáním, iakoz častým osedláním 849, jako-tako, přechází u význam i-i, et-et, sowohl-als auch, v záporu neque-neque, weder-noch; aby sě jemu neposmievali tak lidé, yako i črtie 32b; (oblehatelé) yakſto kľuky, tak blídami pokojě sobě nedachu 8, 35; noc jest děju všemu mátě, iakſto zisku, tako ztrátě 5, 17; (Jidáš byl Pilatovou) všiú věciú vlada, yakſto dvoru, tak poklada 40; ot všeliké sběři, iaks u ptačctvě, tako v zvěři 59; křiče yakz mal tak welyky 2b; všichni, tak malí yako velicí zhubeni budete 14a; ve všech přiech každý, tak póvod, jako pohnaný, mohl jest sobě poručníka udělati 450. — Po ňem (Václavu I) Přěmysl yako krásný květ pojide 89, jako, jakož, jakž, jakožto… (bez demonstrativa); mezi oběma lotroma a na prostřědcě (pověšen Ježíš), iakozzto by on těch lotróv hlava byl 328b; všici v hedbábnéj vilně biechu, u předrahém rúšě, iaks takým kniežatóm slušie 2, 32; když jě (rodinu Dariovu, zajatou) přěd král přivedú, a sirdce jim yakſto v ledu, v oné hrózě 5, 24; budete svrchovaní, iakez váš otec svrchovaný jest 39b; milý yakozto syn jednorožcový quemadmodum 28, 6, zmilelý iakozto tamt.; krásen iaco anjelík Příp. sv.-jiř.; černý yaco zmek ; nohy mé iako jelenóv tamquam cervorum 17, 34; zetře hospodin cedry… a smenší jě iako telcě libanské tamquam vitulum 28, 56; vzplanuli iakzto oheň sicut ignis 117, 12; Iako voda prolit sem sicut aqua 21, 15; učiněni sú iako bláto ut stercus 82, 11; yakozto dým zhynú quemadmodum fumus 36, 20; sbožie jde iako z vody 128; pozván jsa iakſto na hody 127; diechu spolu yako stlúpem 3, 24; krev teče yako řěka 1679; aspis… stáhne hlavu yako uzel 222; (Alexander) potřě liud yakozto plevy 1, 3; pro dar nepřěvracuj práva, iakz juž (nyní) pohřiechu sě stává 253; iakoz napřěd pravi 829. — (Durink) vyně hlavu…, yakz jiu bieše sťal krvavú 21; chci sě zpraviti, yakx (jakž) mi kmeté naleznú 124; z dluhóv opat sám zprav sě sirotčím právem… i yakx rotu vydadie 138; jenž sě praví nevinen (z nevěry), ten sě odpřisěz sám svú rukú, to je sirotčím právem, iakx sě v odpovědi zpravuje 129; ductus veden iugulo za hrdlo ut agnus yakty beránek SekvE. 31b, jak-ti, jako; sicut cera yakti vosk 32a; ut bos iakty vól 57a; nebývaj neustavičen iakty vietr Sir. 5, 11; kvietie mé iakti mrazem zarazila jest (milovnice má) 403b; (mé tělesenstvie) jest, iakty by samo v sobě bylo, přieliš trpělo 420a; když sem v svém domě seděl a iakti štěp plodný (ratolesti své šířil) 403b; učedlník móž vybrati užitky, iakty rozličné kvietie 480b; estote buďte prudentes múdří sicut serpentes yakſty hadové, totiž chovajte dušě yakzti had hlavy SekvE. 30a, jakž-ti, jak-ti, jako. — Ten král, iakſto iens movit, zamysli chtě jěti lovit PilB., jakšto jenž…, jakž-to jenž…, jakožto ten, jenž je movit (pán k tomu oprávněný); což král chtěl, musi sě státi, iakſto iemuſto moc dána PilD., jakšto jemužto…, jakožto ten, jemuž… — Aniž sem kdy tak rozmyslil, yakz ſem zyw, na nebezpečenstvie těch, ješto sě k smrti nepřipravují 154b, jak sem živ (věta vkládaná pro sesílení); já sem nesnadnějšie svády yak ſem zyw nemieval v. 1422; nikdy, yakz ge zyw, nepil sladšie vody 135b; já mohu řéci, že sem, yak ſem ziw, viece neustal 84a. Odtud rčení jak-živ : (Kateřina) najprvé múdrého yakz tie zywa, dnes uslyší v. 1546, jakž-tě-živa, z jakž ť je živa. — Král Boršě a Havla a málo starých jmieše, s těmi yakz moha král sě bránieše 85, jakž moha, jak (jest) mohl, jako s -nt za sloveso finitní; mužie… yakz mohúce sě sebrachu 11; yakz moha ut potens 186a; trpme yakoz mohúc 137a, jak můžeme; aspoň tu divnost yakz mohúce opatřeme 22b; ukázal sem jakž moha mluvě o tom 24b; — mocný hospodine, jenž všěcky smutky cělíš hi iaks chtě dary své dělíš 49, jakž chtě, jak chceš; král yako chtě ohledati (meč, Benedou chválený) i vzě meč ot ňeho 50, jako by chtěl; — (žena) iako ze sna vzdyšiúci ležala 160, jako vzdyšiúci, jako by vzdychala; — ciesař (nepoznán a na císaře vyptáván) mluvieše yako o ciesařovi nic netbajě 39, jako netbajě, jako by nedbal; — (osel) jde iako dřiemě 97, jako by dřímal; — paste stádo božie opatrujíce, ne přinucením… ani yako panujíce v žákovství, ale příklad učiňeni jsúce stádu 173a, jako byste panovali; (kněží mají řeč boží) mluviti jako poslové boží, ne iako panujíce nad věrú a činíce z nie, což chtiece 127b. — Sen hi on (Jidáš i Pilat)… k zlému iaks na rukú nošen 52, jakž, jako, = jakoby, takořka, téměř, tamquam, quasi; zlý k zlému iako přilne, neb což jest podobno k čemu, to vždy iako přilne k ňemu 10; (Šimon) radoščěmi iako umřě 69b; (Alexander) uzřěv den yako sě leče 679; macedonský král to vida iako sě j’mu moci přida 1738; (měsiec) iako sě proměni ovšem, že by tma světu po všem 2348; až iako řéci neslušie a; ot jeho (Hynka z Dubé) rázóv yako hrom hřímáše 93; jiskry yako lécí v plameni večas vzhóru jdúc, večas dolóv 154a; když (člověk)… yako plál milostí 98a; která (žena) před svým mužem vždy je smutna a kromě ňeho yako pléše 56a, 56b; tu bóh yako vsěde na vóli člověčí a bude ji zpravovati 201a; (kuoň) prudkostí yako pluove 6b; (Petr) utě Malchovi ucho, u samé hlavy yako jemu ustřiže 48a; řkúc (matka o dceři): »Zda v některú dobu jeho (pústenníkovu) radu uslyšéci mne sě yako nestydieci povolí?« v. 450; jeho yako za blázna jmějiechu 77a; buď yakozto na poskocě 1180; každý na svém miestě stojí yakzto sšikován v svéj rotě 1491; (církev) vidieše sě iako vdova 77b; (nemocného) tak bolí v hlavě, až iako chce (z) smysla býti 206b; jest-li krev bielá a yakti s pěnami 42b; (kost čelní) se spojuje s kostí nosu… iakozto zuby pilnými 744. — O malých a najmenčích hřiešiech to má věřeno býti, jako jest řeč mnohá, smiech neskrovný a jiné obyčeje lehké 152b, jako, = jako jsou (uvozují se věci vyčítané); často mistři k obraně moci s mečem u vieře přivodie sobě doktory některé, ale kteříž proti meči mluvie, o těch mlčie, iakozto Origenes, Bernard…, Jan Zlatoústý 17la. — Stalo sě jest mlčěnie na nebi yako pól hodiny 87b, jako, téměř, asi; jěl jest yako snad desatery hony 83b; yakozto honóv pětmezcietma quasi Jan 6, 19, odplavivše se honů jako pětmecítma tamt., as pětmecítma honů Bibl. 1857 tamt.; sedechu mužové v počet yak pět tisíc numero quasi quinque milia Jan 6, 10; bieše jich yako piet tyſicze erant quasi quatuor milia Mark. 8, 9; přičiniž iako dva loty sádla 185b; vezmi cibuli a vykroj v ní yako špunt a naplň ji dryákem 140a. — yakoz jmá výsost neskrovnú toto město i přiekopy, čsož sě vás každý přichopí, vašě moc všemu odolá 1, 13, jako, jakkoli, ačkoli; při významu tomto přijímá jako přívěsky -koli, -kolivěk: a yakozkolwek v téj zemi drev dosti jest, však jeho (uhlí kamenného) mnozí miesto drev užívají quamvis ligna multa sint 7la; iakz gſem koliwiek mnoho psal o Indí, avšak jsem ješče nepsal o ostroviech licet scripserim 120b. — Jehož (těla Ježíšova, Maří Magdalena) mazat přišla byla, by sě iakz takz utěšila 41a, jako tako, jakž takž, vysloven způsob neurčitý, nějak, taliter qualiter; tu sě yakz takz Matodiana utěšila 287; dajž nám tvému umučení yakz takz býti přirovnánu 48b; jimiž (krópěmi) yakz takz obvlažijí své žádosti hořkost 46a; ex parte z čésti, yakzz takzz 82a, s čiesti, yakz takz 51b. — Tu biechu kola tak chytrá i tak úpravná, iakz jich nikte nemožéše rozebrati 1150 sl., tako-jako, vysloven účinek, tak-že, so-dass; tak mnoho ľuda bieše, iaks (ľud) juž trub nedoslyšieše 8, 7; (aspis) jest tak nezbeden, iakz nedbá i jedněch kúzel 221; (slunce a měsiec) tak otmíta ovšem, iaks bude tma světu po všem PilC.; (vrásky) tak suchotú opadly, iacos po všem líciu byla všě plet zpráhla 154; jiež (blískoty) sě byli tako lekli, iaks každý, jamž mohl, utekli 113; (osvietil s’ duši) tak milosrdně, yakze všěcky dobré skutky mohla činiti 5b; most Bavoři porubichu tak, yakoz ledva stromieše 89; tak k nim jich rúcho přilnulo, yakz jeho nikte svléci nemohl 55; to (osudie) rúchami a smolú tak uhradili, yakzto tam voda jíti nemohla 156; Petr počě sě (s čarodějem Šimonem) hádati a tak jemu řeč zavazovati, yakz mu nikak Šimon neumě odpoviedati 294; tak sě chci nad nimi pomstiti, iakzto mi sě viec ižádný z nich nebude posmievati 351; stkvúcie sě hvězda zjěvila tak, yakz veš svět osvietila 22a; (Zachariáš) byl jest tak dobrý, iak ižádný nemohl na ň žalovati 147b; mlčal tak, iakzz žádné odpovědi nedal 46b; (žalář) bieše tak tajemný, yakz ve ň nevsadiechu nikoho, jedno toho, jenž v. 2408; (mistři) tak zmámeni bychu…, yakz ižádný nevece slova v. 1652; tak sem ho (chotě) zaľúbila, yakz jiného nechci jmieti v. 1270; jsem tak v zboží rozplozena, yakz toho nevědě čísla v. 275; (Kateřina) byla tak převeliké krásy, yakz… nikdie jiej nebylo rovně v. 120; tak krásnú mě pravíte…, yakz takéj nikdie neznáte v. 369; tak-li vy ženská moc oblúdila, yakz vás každý zmámen stojí? v. 2150; (bůh k Mojžíšovi) tak jasně mluvieše, yakz i poslední rozumieše 57b; — dar svatého ducha… jich mysl obpopade, tak iaks sě včěchu diviti, co by 51, tak jakž, tak že, so dass; jiež (prorady) nelzě juž zbýti kady, taks iaks jest pojíti všemu 7, 16; svatý Jan svú húní jeho (Jaromíra) ode všech šípóv bránieše, tak yakz nemohl jest zastřělen býti 37a; — takă j’ho světlost ostúpi, iakose při blsketu takém nelzě by tam hnúti zrakem 32, taký-jako (demonstrativum jiné než tako); taky zvuk hi křik by v zástupiech, iaks sě zdáše, by v tu dobu sto hromóv vzehřměli 2, 21; inhed jě (císařovou a Porfyra) taka zarazi vóně, yakz jí (= jich obou) síla tak všelika neby, bysta mohla státi v. 2535; (Kateřina) bieše w takem rúšě, yakz jeho… nikte nevědieše ceny 225; tyem té viny pokúpívě, iaks tebe viec neodstúpivě 2, 1, ten-jako; od toho pak střělci biechu, iak vyzřieti (přes zeď, oblehaným) nedadiechu 473; (Filip) by juž na tey době, iakoz mu třěba po sobě ostaviti hlavu 91; juž na zdi ľuda tolik, yaks nevědě řéci kolik 8, 10, tolik-jako; — bóh skot j’ho (Jachimův) viece plodil, iaks nijeden byl tak mnoho skota jmajě 11, jako (bez demonstrativa), = že, dass; v tu dobu bě juž dospělo o korábiech všecko dielo, iakoz což třěba stravy, to vše 254 sl.; tu bez čísla lidí zbito, iakoz řiedký kto hostaven 817; milost pro ni (pro královu matku, pro její přímluvu) obdržěli, své dědičstvo vše přijěli, yakz v-ni-v-čemž nevzěli ztrátu 3, 14; čest i zbožie potratíme, iakz sě viec neopravíme 1329; bě obyčej časa toho, iakoze (táhnouce na vojnu) doma nikoho své čeledi neostavili 1272; byla zima veliká, iaks stala (zastavila se, zmrzla) řěka všeliká 101; ciesař (Maxencius) bieše pohanstvo uhrozil, yakz sě třiesli jeho zrakem, jako kuřě před luňákem v. 13; ten (bůh) mě… oslavil, yakz sem vesela v. 1188; v tu žádúcí kóži práchu biči ze všeho ramene, yakz od každého pramene (bičového) stanieše sě vláštie ṡkoda 2297; — kda jest tomu býti, iakz bych já svój kóň okročil 170, jakž-bych, jako-bych, že-bych, a-bych; bože, rač mi toho dopomoci, bych mluvila s dievkú v noci, iakz by nevzvěděli soci 247; (Alexander) rozkáza, aby sě hotovi jměli, iakz by náhle k městu jeli 419; uzdálo se jemu (Husovi), iakoby již potom křesťané nebyli dlužni následovati v trpelivosti apoštolóv a prvotnie cierkve svaté 156a. — Iakz ta trojě věc pomine, tako jejich (těch tří věcí) sled pohyne 17, jako-tako, vysloven čas, kdy, když; odtud ve smyslu přeneseném podmínka, jestliže: (dievky) yakſt na mužě vynikú, tak všecky plavecky křikú 10; yakz sě jěchu (Čechové) v turnej hráti, tak za nic počěchu v boji státi 84; yakſ sě (nemocný) túto masťú pomaže, tak sobě třetí den zvoniti káže 331 sl.; yakz kolivěk mrkne (se setmí), tak zvieřata smutek mají, ptáci všickni světla žádají 150b; yakz je (lidi) potká pokušenie, tak ne(s)stojie v svém úmysle 162; yakz jej (člověka prchlého) popudí něco, takez sě zapomene 163; bě obyčej časa toho, iakoze uzřěchu koho, jenž byl dobrý v svéj mladosti…, dáno mu sbožie toliko, do smrti třěba koliko 355 (tako vynecháno); (Bŕacislav) yakz to vece, káza na ciesaře udeřiti 44; yakz na Ctirada (dívky) vynikú, hlasem vysokým křikú 13; a yakož sě jeho dotkú, Přěmysl vdruži v zemi otku 5; (Řekové) prosřěd noci náhle vstachu, iakz trubačí hlas poznachu 2439; yakz sě omrači nebe, sotně mohú dočekati, kdy by bylo léci spáti 590; yakz sě (kněz, u vidění) přič obráti, všě sě ta světlost zatrati 909; (nepříznivci) yakz otstúpie dále, což najhoršieho vědie, o tvých sloviech propovědie 45; iakz umřeš, všeho zbudeš 1872; iakze (králová) ty stráže umýti, stráži počěchu mluviti 260; králová, iakze v temnici vstúpila, uzřěla, že 265; yakze nás vykúpil postquam nos redemit 152a; ak sě jest stal hlas ut facta est vox Luk. 1, 44 (208b, jakž se stal hłas a Bibl. 1857 tamt.); žena, akzz poznala ut cognovit Luk. 7, 37 (304b, jakž zvěděla Bibl. 1857 tamt.); pane, akzz vidím, že prorok jsi ty Domine, video, Jan 4, 19 (223a); inhed akkz učil vonnost 116b = statimque, ut sensit Gen. 27, 27. — yakz brzo ta noc minu…, tak (Alexander) vojem vstáti káza 1179, jako brzo (-tako); yakz brzo provolachu, tak všickni na vojnu vstachu 962; yakz brzo takýto pták výr nad tobú sediec uzříš, tak mimo pět dní déle živ býti nemóžeš 391; iakz sem brzo páteř pěti počal, tak sem inhed pomyslil, aby 453; iakz jim (Ježíš židům) brrzo promluvieše, tak každý z nich na zemi letieše 81a; (Alexander) pobi ty všě vojě, iakoz brzo došel boje 1139; yakz brzo (Přěmysl) Libušě dojěde, Libušě jej za muž pojě 7; yakz brzo by po stole, prosi křista Bořivoj od Svatopluka 23; yakz to brzo dořeče (Břetislav), káza všěm v Domažlicích býti 44; yakz sě brzo uzřěsta, sieci sě bratry chtěsta 53; yakz brzo sě úraza zhoji (Svatopluk), inhed sě do Uher zbroji 57; yakz jej (pana Hynka, Němci) brzo vzvědiechu, tak sě na běh oddadiechu 93; a iakz sě brzo pokrstíš, inhed bělejí než snieh budeš 469; yakz brzo Jezus dše, to dietě zdeše 49b; pohané, yakz brzo počíná svítati, hned přídau 83a; — yakz ho (měšťané Alexandra) nahle zvěděchu, tak jej s milostí přijechu 707, jako náhle (-tako); moře, yakz nahle vietr pověne, tak se vzmútí 25a; yakz nahle učiní jemu (člověku neustavnému) někto něco protivného, tak milost zmiše ; taks iaks nahle v řěči bysta (Jidáš s Pilatem), oba sobě sě sliúbista 53; — a iakz to richle povědě (slepec), tak oběma očima vzhledě 22b, jako rychle (-tako); yakoz jej rychle potka (Alexander Aretu), nejmě přěd ním živótka 1558. — (Ježíš) vzdálil se jest od těch tří apoštolóv tak daleko, yakoz by kto mohl kamenem dolúčiti 79a, tako—jako, vyslovena míra, jak (jakou měrou) jak velice, kolik; tak daleko šed, yako by mohl kamenem dolúčiti 161b; by ot břeha pláně taká, iakz by mohl dovrci z praka 578; tak daleko, yakoby mohl za sedm dní ujíti 17a; tak dlúho, yako by sě mohl člověk najiesti 33b; sem před ním (skladatel Alexandreidy před Šalomounem) tako malý, iakz přěde lvem zvěř ustalý 30; nenie nic tak protivného, iakz nepřiezen člověka svého 105; tak dušě letěly hustě, iakſto když stáda rozpustie 4, 17; všady hustě stála kopie, yakſto trest neb sláma v snopě 8, 20; na všě strany střěly letie, yakſto krópě z búřě létě 2, 15. — Nic užitečnějšího nenie yako strach boží 12b, jako při komparativě, = než (podle positivu: užitečný jako…); nic nenie horšieho, yako penieze milovati 237a; nic v obci nenie horšieho yako zrada 44a; král toho ostrovu krašší rubín má, yako jej vídal ve všem světě quam umquam visus est 108a. — Kto jest ten, yako tě zradí quis est, qui tradet 27a, jako kleslé ve význam relativa absolutivního, ten, co tě zradí, který ; jest, yako hledá a súdí qui quaerit et iudicat 113b; otce Abrahama, yako umřel jest qui mortuus est 114a; otec mój, yako chválí mne qui 114b; každý, yako věří ve ň omnis, qui 176a; po smrti toho, yakoz zabit byl illius, qui 48b; ten kohaut, yako zazpieval, když Petr Krista zapřel 168a; censitor… jest ten, iako vybierá platy 34b; Zigmund, yako kosy prodává, na místě se přiznal 1533; kdo jest onenno, yako tamto jde? 5a; ten sedlář, jak ten vůz dělá ČernZuz. 49; měla sem u sebe tu Aničku, jak umí krumplovati 71; mezi rudú, yakoz z hor kopají 2la; zbožie, iako jeho otec byl rozzastavoval 61b; slovo, yako mluvil verbum, quod locutus est 47b; v každém slovu, yako vychodí z úst božích 92a; jest dietě jedno zde, yako má pět chlebuov puer, qui 108a; všěm, yako čekali vykúpenie omnibus, qui 34a; vece těm, yako za ním šli 57a; podlé cesty ti jsú, yako slyšie hi sunt, qui audiunt 81b; blahoslavení, yako slyšie slovo božie qui audiunt 104a; nad těmi, yako nemohli super his, qui infirmabant 106a; (ti), yako věřie ve ň qui 173b; spadl jest duch svatý na všěcky, yako poslúcháchu jeho slova 174a; ti, yako sú ducha svatého přijeli hi, qui 174b; apostolé, yako byli v Jerusalemě qui 178a; ti (lidé, národové) sobě osobichu země, yakz i dnes jmá každá své jmě 1 (doklad nedosti jasný); všecky děti, yako byli v Betlémě pueros, qui 30a; v těch věcech, yako jsú otce mého in his, quae 47b; drobty, yako padají s stolu 98a; abyste psaní dostali obzvláštně ta, jak pan jenerál posílá ČernZuz. 60; — na tom domě, yako Vizinovi prodal KolČČ. 48a (1553), jako jejž; — se vším lidem, iako gey tu byli přivedli 34b, jako jej = jejž (k absolutivnímu jako přidán pro vyjádření flexe příslušný tvar zájmena je-); ten doktor, jak ho tak chválíš ČernZuz. 64; (syna) s jednú kněžnú měl, iako gi byl bezděky vzal 34b; od listu přiznávacího, iako mu rekognicí řiekají 269a; hrnec, yako w nyem jahody jsú 62a; dřievie, yako na niem chléb Jana roste 83b; hrnec, yakozto gim hrách cedie 62a; hřeby, yako gimi Kristus na kříži přibit byl 66b. — Poslali k nim Petra a Jana; yako přišli, modlili sě qui cum venissent 178b, jako, když; — juž běchu pominuli otta(d), yakoz na moře vzplynuli, časi jednoho měsiece 560, ottad, jako = od té doby, co, kdy; (krúpy) sú nikdy nezjěvovaly sě tak veliky v zemi ejipskéj, yakz jest ta vlast stvořena ex quo Ex. 9, 24; od téj chvíle, yakz království obdržal, jedinú byl vyjel na vojnu 52a; — to jest to miesto, yako Samson podtrhl na se slúp 75a, jako, kde; hlíza v miestech, yako žlázy bývají na hrdle 45a; — podlé cesty, yako k Čtitařuom jedau KolČČ. 220b (1554), jako, kudy; — jsú čtyři dni, iakzto (Lazar) v rovu leží 74a, jako, co; Bessus pak, iaks nerozuměl, vztáza (někoho), jenšto hřěčsky uměl 4, 24, jako, ježto, poněvadž — Když viděli, yako byl učinil divy, řekli cum vidissent, quod fecerat signum, dixerunt 109b, jako, = že; najvyššie příčina své chvály jest (bůh) sám, yakz najdóstojnějšie stvořenie nemóž pověděti, jakž jest 88a. — II. Interrogativní jako je za starší kako a ujímá se časem tou měrou, že kako se zapomíná a jako v je za ně pravidlem. Obmezení novočeského, aby při významu tázacím bývalo jen zkrácené jak a při vztažném plné jako (nebo také jak), v době staré nebylo, to vyvinulo se a vyvíjí se rovněž teprve časem. kako. — yako dlúho položi radu duši méj? quamdiu ponam 12, 2, kak dlúho , kako dlúho ŽPod. tamt.; jak důstojné jest jméno tvé! žalm 8, 2, kako divné jest jmě tvé a ŽPod. tamt., kak nadivné

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jaký, -ž jakýž, relat., was für ein, qualis; jakъ qualis. Z kmene zájmenného je-, jē-, ja-, jako taký z kmene zájmenného to-, tō-, ta-. — Je významu relativního, proti interrogativnímu kaký; ale časem přijímá také význam tázací: kaczy to byli mužie? quales…? Súdc. 8, 18, jací to byli muží — Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu taký; kde tohoto není, tu rozumí se ze souvislosti. — Yakiz otec, takýž syn qualis, talis 134b, yakyz ŽPod. str. 101, jaký-taký; (člověk) gakaz slova mluví, takým sě vňutř pokazuje 56a; yakemuz chceš, panno, muži, takéhož ť já nikdiež nevědě v. 472; v takém veselí, iakehos nikdy nejměli 5, 32. — I vytesa Mojžieš dvě dště, yacziez napřed biešta quales fuerant Ex. 34, 4, yaczyez — Taterové v ten hod šlí sobě dary yakezkoliwiek 62a, jaký-kolivěk, qualiscunque. — Lahódka… poškvrnu yakuz takuz nelze jest by neostavila v mysli 39b, jakýž takýž, nějaký, aliqui; některdy člověk klečí na modlitvách… a mysl kudys blúdí, avšak proto za utrpenie, ež tělem svým činí, což móž, neztratí odplaty yakez takez 137b; řku ť to w iakemz takemz podobenství 126b; k nimž (kůrům anjelským) sem yakymz takymz podobenstvím přirovnal lidi 98b; pilen sa za ně milostí yakuz takuz 11b. — Ten lid nikdy nemóž rozuměti vieře ani sám sobě, má-li iake srdce k bohu čili nemá 159b, jaký (bez přízvuku) = nějaký. — kaký.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jam, *jamo, -že jamže, *jamože, -ž jamž, *jamož, -to jamto, *jamoto, -koli jamkoli, *jamokoli, , kam, quo, wohin; jamo quo. Je významu relativního, z je-, jenž, proti interrogativnímu kamo, z ko-, kъto, kto; ale časem zaniká a nahrazuje se interrogativem kam. Jest archaismem již ve ; znělo původně jamo (jak se dosud slyší v nářečí hornoostravském), ale plný tento tvar zde nedoložen. Táhne se ku příslušnému výrazu demonstrativnímu; tímto jest buď tamo, tam, někdy výraz jiný, někdy demonstrativum ze souvislosti domyšlené. — Jakžto trest, iam vietr pochýlí, tam taký člověk sě schýlí 6, 17, jam-tam. Tam stezka, yamz pokážiu vem 49, 23. Doveď mě tam, yamz si dovedl (lotra) 5a; gyamzto já jdu, tam ty nynie přijíti nemóžeš 4a. Déšč tam splynu, yamz on (Ježíš) chtieše DětJež. 6a. Tam je uvede dar božie milosti, yamzz sú byli upřeli úmysl 60b. Ktož nepójde tam, yamz jmá jíti 173b. Ó kak by to dobře bylo, bychom tam již všichni vešli, yamź jest nás již stránka vešla 103. — Každý iams mohl utekli 113. Beř sě, yamz chceš 361. Svatý Augustin do Mediolana poslán, yamſto přišed jeho (Ambrože) kázanie rád poslúchal 463. Mnozí zhynuli a nedošli, yamz mienili 187a. Smrt trpočí je, yamz oni nechtie 153a; (někteří) nejdú rádi s tohoto světa, ale smrt trpočí je bez jich dieky, iamz oni nechtie 344b. Ješto mi sě oko vzhledí, yamz bych nechtěl 110. Poslal je (Ježíš apoštoly), yamze jíti jemu bieše quo erat venturus Luk. 10, 1. yamzto když byl přišel Josef quo Gen. 46, 29; yamzto když byl vstúpil Ex. 19, 20. Veď lid tento, yamżto sem mluvil quo locutus sum Ex. 32, 34. — Cěstu, yamz sě béřete viam et iter, quo pergitis Súdc. 18, 6. Šedši k tomu miestu, yamſto jiej anděl jíti kázal 473. I přišel jest Jeremiáš na to miesto Tophet, yamzto ho poslal hospodin prorokovat Jer. 19, 14. Přiblížichu sě k hrádku, yamzz jdiechu 266b. Do Jessen, yamżto když byl přišel Josef quo Gen. 116, 29. Na vrchu (hory), yamżto když byl vstúpil Mojžieš Ex. 19, 20. Očima je (pohřebníky) provodichu, yamz najdále viděchu 41a. — Abychom, odtud vstanúc, yamz jsme vpadli, počeli jíti 82b, za to ve 85a: Chce ť bóh, abychom odtud počeli jíti, kamž sme vpadli. Kamož ť jedno on (kůň) poteče 4, za to v podle V: jamž ť jedno on poteče. — Chtěl bych s tobú jíti…, yamz by ty mi kázal koli 11b, jamž-koli. — yamz 14b, yamzzto 2. Reg. 15, 20.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jeda, -ž jedaž, , kda, když, wenn; jeda si. — Gedas sě slunce prosvietí, tu sě spolu vojem snieti i dojíti bylo bojě 4, 33; za to 1287: kda sě slunce prosvietí

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jedno, také jedne, jedné, -ž jedno-ž, jedne-ž, jedné-ž -ž-ti jedno-ž-ti, jedne-ž-ti, jedné-ž-ti -ž-ť jedno-ž-ť, jedne-ž-ť, jedné-ž-ť, , ; z jedno = unum, solum, jeden, jako z jediný jediné, — Jen, jenom, nur; po záporu, pak i po otázce, která žádá odpovědi záporné, přechází jedno = jen ve význam než jen, als nur, nisi, a odtud béře se pak v překladech z latiny za nisi vůbec, = jestli(že) ne-. — Alexander… otčíka juž nejmějieše…, gedno jmieše mistra svého 50; bych gedno jměl ženu krásnú 760; mně gedno té čsti přějte…, bych gedno slul vaším králem 1, 9 sl. Všecko, čsož sě vidí těžké, ni za-č by nejměl, gedno za smiech 33a. Opuščena sta gedno czoz rty má tantummodo labia 144b (Job. 19, 20). Jakož iedno sami chtěli, tak v loviščích vóliu jměli PilB. 17; iedno tolik, že 130. Jejie (české kroniky celé) vši písaři nevelmi sú snažni byli, proto sú jie mnoho opustili, gedno o svém kraji a jiného málo mluviece úv. II; jdětež po mého koně vodu, kamož ť gedno on poteče 4; ciesař… jě sě Václava knězě prositi, by jeho přietel ráčil býti a jeho klenotóv ráčil vzieti, což by gyedno ráčil mieti 29; neudatný nevie, yedno láti 28; ot Němcóv nemáš, yedno lest 49; (Čechové) nic gedno mene dobrého hledáchu 64. (Prokop) yedno sukni a kápi nosieše 23b; jáz ť sám nevědě (čí jsou to chyše), teprv sem yedno přišel sem 129a. Buď gedno pokoj tantum Isa. 39, 8. gedno židie biechu ztvrdilí 106b; gedno na žiezi voláš 119a. Buď ústavné mysli gedne 1626 (rým: ve dne). Nižádný nepříde k otci, gedne skrzě mě nisi per me γ Jan. 14, 6. (Lidé) gedné vždy táhnú, aby 178a; nebrzo kto bude ctíti matky své, jedné až ji některak pozná 1, 24. Nesvláčiechu svého rúcha, gedno k obmytí tantum ad baptismum 2. Esdr. 4, 23. (Bóh) gedno samce chtěl osvětiti sobě 60b; ižádný nepoznal otce, gedne syn, ani kto syna poznal, gedne otec 232a. Znamenie nebude mu dáno, gedno znamenie Jonášovo proroka nisi signum Jonae Mat. 12, 39. Odtud jest do Jeruzaléma gedne tři dni púti 38a. (Nemoudří lidé) na prázno gedne ústy klapají 131a; nic jiného neostane, gedno hřiech 91a. gednee muožeš-li 89b. Nemaje jiného obchodu, gedno dědinami 261; nemá viec ot ňeho vzieti, gedno pět grošuov 259. Taková věc nepříleží kněžím Kristovým, ale těm, ješto sě gedne činie kněžie Kristovi 185b. Apoštol Antikristóv dále nesahá, gedno aby práva ustavená vyplnil tělesně 136a. Kamž tehdy tito následovníci jeho (Antikristovy) pýchy jinam pójdú, gedno za ním do pekla? 170b. — Dnes vám jest čest v ruce dána, acz yedno budete chtieti svú šlechtu i rod pomnieti 1496, ač jedno, jestli jen. (Rostlina, kokotie hace) roste tiemž obyčejem, jako horčice v obilí, gedno že má květ modrý 268b, jedno že, jen že. (Mníškové) řiedko kdy co mezi sebú mluviechu, yedno kdy bič v svéj rucě mějiechu 37, jedno kdy, jen když. (Maria) jiného nemyslila, gedno aby milovala 31a, jedno aby, jen aby. (Diábel) nemóž v hřiech uvésti nikoli, gedno ktoz jemu sám povolí 1924, jedno ktož, jen kdo; abych učinil tvú vuoli, czoz gedno rozkážeš koli 120, což jedno, co jen. Nebude let těchto rosa a déšť, gedne leċ podlé slov úst mých nisi iuxta oris mei verba 3. Reg. 17, 1, jedne leč, leda jen. Ani svých slov proměnije, gedno lecz by z toho byl užitek 22b, jedno leč by, leda jen že by. Živ ť jest pán, že gedné leċby pán porazil jeho (Bůh Saula) quia nisi Dominus percusserit eum 1. Reg. 26, 10. — gedno hospodin bieše mezi námi, rci nynie Israhel nisi quia erat 123, 1, jedno (bez že ), v překladě za nisi, přeložení neumělé, za jestli(že) ne-; juž (vieru) gedno každý schová, bez omyla zahyne Athan. 225a. Gedno acz hospodin ustaví-li dóm, naprázdno dělali sú, jižto stavějiú jej nisi Dominus aedificaverit 126, 1, jedno ač = jestli ne-; gedno acz hospodin střieci bude města, darmo bdí, ješto střěže ho nisi Dominus custodierit tamt., gedno ze hospodin spomohl mi, jednak bydlila by u pekle dušě má nisi quia 93, 17, jedno že = jestli ne-; gedno ze hospodin pomože mi tamt.; gedno ze hospodin bieše mezi námi, liudie by pohltili nás nisi quia erat 132, 2, gedno ze tamt.; iedno ze hospodin bieše s námi nisi quia erat 123, 1. — Kto učiniti móž čisté z nečistého…, gedno ty, jenž si sám nonne tu, qui 143a (Job. 14, 4), nonne přeloženo jako nisi. — Kněz (Břetislav v Míšni, zemi nepřátelské) jě sě se panici kúpati…, Zderad (jeho průvodce) málo pryč otjěde, yednozty prach nad knězem vznide…, nalit Sasíci na kněz udeřili 50, jedno-ž-ti, jedno-ž-ť = pojednou, najednou, a z toho dále ejhle, ecce; jediné-ž, -ť, -ž-ť = ecce. Když Hovora třetie (= po třetí) trúbieše, yednozt Pražené vynikú, na Vršovicě křikú 34. (Svět člověka) ve(t)čas povýší, gednezzt svrže a v smiech poddá nepřátelóm 42b; (svět dá) dnes čest, sbožie, panovánie, gednezzt to spadne (Člověk) umyslí sobě, aby dosti měl na tom, což má, nestál po cizím; a gednozt opět uzří, že móž viece dosáhnúti, stane po tom, úmysla svého zapomena 163. A gednożt počěchu slyšěti hřímanie ecce coeperunt audiri tonitrua Ex. 19, 16, , gednozt počechu slyšěti A gednożt vzezřěv hospodin et ecce respiciens Dominus Ex. 14, 24, gednozt tamt., a gednozt zezřev hospodin A gednozt et ecce Num. 11, 33. — Leč dietě, muž, žena, všem zagedno smrt složena 2071, absque aliquo periit discrimine sexus et aetas omnis 3, 292, za-jedno = stejně, bez rozdílu; inhed potekú Řěci všickni zagedno (s) svým králem 2123; za malý čas pohověchu, až všichni zayedno dospěchu (dokonali přípravu) 1403; když Maria ſyna porodi…, přijědú přěd ni třie králi…, a když přěd ni přijědiechu, všichni zagedno klekniechu 120b; pak-li kto chválí zlé s dobrým zagedno spolu, ten, ktož chválu slyší…, pohorší se 63b; řád-li to jest, že sě zagedno zlému vede jako dobrému? 177; (zrno) když rostlo s trním zagedno 48b; ktož ustavičně rovně svého náboženství chová vždy za gedno v ščěstí i v neščěstí 28a; ona (dva) za gedno odplatu vezmeta 254a; smrt se všěmi sě obierá za gedno 339b; ne všěm sě vede ščěscie za gedno non omnes fortuna respicit eodem modo BohDial. 353; nenie všem za gedno ščěscie non omnis gaudet eadem fortuna tamt.; by dušě s tělem zagedno sě urodila 50a; všickni za gedno odpověděchu voce consona 391a; že sú jemu všichni zgedno (omylem za jedno) nepřieli 39a.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jedy, -ž jedyž, -ž-to jedyž-to, , když, wenn. — Komu sě tu ’dálo býti, co jest tu uslyšal hrózy, iedyſto juž hnuchu vozi 1, 30, za to 1199: když sě hnuchu ottud vozi. (Řekové) podbichu… zemicu Lydu, odňadž gediſto přijidú do Tyrie 1, 6, za to 1175: když zasě přijidú.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jekud, -ž jekudž, , ve výraze (až) do jekudž = dokud koli, pokud koli, usquequaque, ve větě záporné = nikdy. — Až do yekuzd (sic) 118, 43, až do jekudž, Vulg.: ne auferas de ore meo verbum veritatis usquequaque (v ŽPod.: až dokudže, v a nepřeloženo, v Bibli 1857 nikdy).

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

jeliko, jelik, -ž jelikož, jelikž, -to jelikožto, jelikžto, , , kolik, jak velice, jakou měrou, wie viel, wie sehr, quantum; vlastně jelikъ quantus. Je z kmene zájmenného je-, jako koliko a toliko z ko- a to-; jeliko. Význam relativní táhne se k , které ve větě řídící jest anebo ze souvislosti se rozumí. — Neb gyelykoz slunce svietí, tolykoz nám jest dne jmieti 7a, jelikož-toliko, kolik-tolik. Kto by mohl tolyk počísti, gyelykoz vzěchu kořisti 1840. Nero káza jě (rytíře ke Kristu obrácené) inhed v žaláři zavřieti, aby gelikoz jě dřieve miloval, toliko je nemilostivějie mučiti kázal 300. — Gelykoz ho (máku) zrn szobete…, tolykez pohan pobiete 1068, jelikož-tolike-ž, toliké-ž. Gelykoz jest nelíbo bohu nestydatstvie, tolykez jest mu líb stud 66b. Dnes (člověk jest) míl někomu aneb někto jemu; jednež ť sě hněv vzbudí, a gelikoz měl v tom libosti, bude tolikez mieti nelibosti 113. — A gelykozz náš duch tělesný a světský pohyne, ſtolyk v nás boží duch roste 15a, jelikož-s tolik. Gelykoz sě jedna (milost, světská nebo boží) rozmóž, ſ tolyk mdlé druhá 93b. Gelikz kto přišel k té milosti, ſ tolyk jest přišel k svrchování 99b. Gelykoz miluješ boha, ſtolyk budeš pilen, aby plnil vuoli jeho 46a. A gelikoż kto má kterú věc milovati, ſ tolik má tomu protivného nenáviděti 106b. Ktož ť urazí koho neb ochromí, s tolik jej zabil, gelikoż umrtvil v ňem života jeho 144a. — Gelykoz otstojí vzchod ot západa, tak daleky učinil zlosti našě ot nás quantum distat…, longe fecit 102, 12, jelikož-tak; gelykoz jest dalek…, tak daleky učinil ŽPod. — Yelikoz dalek vzchod ot západa, daleko učinil ot nás nepravedlnosti našě tamt., jelikož (bez ). Ač by urazil který (muž cizí) ženu těžkú, podleže škodě, gelikoz by potřěboval muž (ženy raněné) subiacebit damno, quantum maritus mulieris expetierit Ex. 21, 22; podleže škodě, gelykoz by potřěboval muž — Aby (zlí) ne tolik škodili, gelikoz by chtěli 96, ne tolik-jelikož, ne tolik, kolik. To narozenie netolik anjelé přijieti žádali, geliko i otci světí žádáchu 18b, ne tolik-jelikož i, nýbrž i. — Kristus, gelikożto člověk, má znánie otcě 83a, jelikož, pokud, jakožto, vzhledem k čemu, inwiefern, als, quatenus, in quantum. Kristus počat jest jelikožto člověk 1, 15. Kristus, jelikožto člověk nenalezl jest tak veliké viery v rodu Jakob 2, 46; v panně Maří a v svých apoštoléch… znal jest, jelikožto bóh, věččí vieru, ale nenalezl jest, jelikožto člověk Pán Ježíš (jest) věčný, počátku a konce nemaje jelikožto buoh, a jest počátek maje, ale konce nemaje jelikožto člověk 3, 154. Ti (skutkové) bohu jelikožto bohu sě připisují 1, 12. Když jest múdrý buoh, nemni, by ť neuměl nové gelikoz k nám a neslýchané vymysliti muky 156a. (Ústa) by byla plna čirvóv gelykoz k duši 22a. Upadli sme, gelikoż k duši, ve čtveru pokutu 119. Ty panny (helmbrechtné) gelykoz k bohu jsú psotnějše, nežli ženy, ješto již své muže mají 36b. Z toho pořadu (dominationes) jsú ciesaři gelykz ke všemu světu, králi k svým zemiem, páni v svých panstvích 83a. Jedny bóh miluje viece — gelykoz v něčem — a oni pak boha méňe 138. Ó kak jest dobře řečeno »milosti plná« gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem 69a; (Maria) byla milosti plna gelikoz k bohu, gelikoz k andělóm, gelykoz k lidem 11b; (Maria) byla jest milosti plna gelykoz k bohu, gelykoz k andělóm, gelykoz k lidem 139b. (Kristus) trpěl přěrad gelikozz k bližniemu, přěbolestivě gelikozz k sobě, přěposlušně gelikozz k otci, přěmúdřě gelikozz k vrahu 231a. Bóh… se mnú jest, gelikoz mě stvořil 12a. Každý, gelikożto stvořen jest od boha, jest syn boží…, každé stvořenie, gelikożto jest od boha, jest dobré 56a. Ty pravdy lidské, kteréž ctnostně zpravují, gelikoż sú nalezeny od lidí, nazývám lidské 138a. Gelykoz jeho (lotr Krista) mrúce vidieše, za pravého jej člověka jmějieše, a gelykoz proséše, aby na ň vzpomněl, v tom jeho božstvie poznáváše 49a. — Řeči prázdné, gelykoz mohu, myšli ukrátiti úv. IV, rčení jelikož mohu, pokud mohu ; mnohý s obú stranú, geliks rozuměti mohu, zboden dřěl sedlo ostrohú (padal s koně) 5, 5; sezři jejie (své duše) přirozenie, gelikoz móžeš 86; (člověk) sě marnosti vzdalije, gelykoz móž 29a; ktož boha tak myslí…, gelikoz móž, toho se střeže, by to řekl do boha, ješto bóh nenie 88; pokryjem sě…, gelikoz móžem, rozbrojného hluku 83. Gelykzz mohúc braňme sě hřiechu 58a, jelikož mohúc. — Zpověd na smrtelné nemoci jest jako lotrová, ješto sě nikdy nezpoviedají, gelikozzto na smrtelné posteli 181b, jelikožto omylem jeliž.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

2. jen , z jь-nъ, jě , z ja, je , , i- (z jь), ja, je. Je významu původně ukazovacího = ten, ta, to, is, ea, id; ve významu tom objevuje se nejčastěji v platnosti třetí osoby kromě nominativů on, ona, ono ; a přijímá časem — změnou formy souřadné (parataktické) v podřadnou (hypotaktickou) — význam vztažný = který, -á, -é, qui, quae, quod. Po předložkách bývá ň- za j-. Při tvarech významu vztažného, zřídka jindy, bývají enklitické přívěsky -že, -ž, -ž-to. — I. jen, jě, je, demonstrativum, ten, der, is. Kto stačí, by vše vypravil a vše obmyslil! Protož gen žaltářník, zře na moře, pokřikl řka: »Divné uloženie moře« 34 (doklad nejistý, gen snad omylem jest). (Děti), kto ge vie, kak se polúčie na smysle, kto ge vie, bude-li s nimi (matka) v milosti či-li v nemilosti 41a (proti tomu 12b: kto to vie), kto je vie = kdo to ví. To rozumná nauka japá (pozoruje), kak jest cél ot čeho; ale smysl ižádný geho nevie, z čeho v. 1369, smysl jeho nevie = toho neví. Bóh geho poraz, ktož j’ho (mistra, mastičkáře) hanie 63, jeho, toho poraz. Kristus mlčal jest toho, jímž sě j’ znal, abychom mlčěli také geho zlého, ješto j’ pravda 144a, jeho, toho zlého. Viděl-li by (ty) osla geho, jenž tebe nenávidí odientis te Ex. 23, 5 a (Město) Jerusalem slúží gemu, jehožto ukřižovalo 307, jemu = tomu; při trhu dosti jest gemu, kto by přijal, do desk poslati 110a. Aby otlúčili gye, již zkušeni jsú střiebrem eos, qui probati sunt 67, 31, jě = ty. Podobni budú gym, již činie to illis, qui faciunt 134, 18, jim = těm. (Ježíš) činieše znamenie nad nimi, kteříž nemáháchu super his, qui infirmabantur Jan. 6, 2, nad nimi= nad těmi. — Význam demonstr. drží se i při -ž(e), v jen-ž: Phares jednomu jmě bieše, druhý Elifar slovieše, genz byl ot Egypta hrabie a sen pak z Syrska markrabie 3, 33, jenž a sen, oboje , u 5, 30–31: Eliphas iaculo, Pharos ense…, Aegyptius hic, Syrus ille. A w nyz hodinu, jenž mluvieše Saul, stal sě jest hluk 1. Reg. 14, 19, v niž = v tu hodinu. Ze všěch ujide jediný Straba, tú radú, již gemuz bieše dala baba 20, jemuž = jemu. Nepřátely jeho zobláču hanbú, ale na nemz vzektve svatost má super ipsum autem 131, 18, na ňemž = na ňem. Co jest do toho, gdaž jsú (tvoji bojovníci) měkci vniž mák zralý, w nychz máš u boj statek malý 1093, v nichž = v nich, v těch. — II. je- jeho , ja- jie , personaleer, sie, es, on, ona, ono. — III. jen, -že jenže, -ž jenž, -ž-to jenžto, relativum, jenž, který, welcher. Krále mého, gen jest v svatém qui est 67, 25, jen, jenž; pochválen hospodin, gen nedal nás v jětie qui non dedit 123, 6; šli anjela, yen učiní cestu před tobú mitto angelum, qui Mat. 11, 10; ty jsi, gen přijíti máš 231b; všecko jednomu na chválu, gense to čta věc za malú sobě ni nám odpočine 10, 7; ten, genze větróm káže Mat. 8, 27; genſ jest 28b; anjelík, ienſ u bláti (blátě) sě válé Příp. sv.-jiř.; vosk, ienzto plove 57, 9; — z toho, yeſe činíš 147b, ježe, jež, ; ies sě stalo 11; na neſto budeš mieně d; stvrď to, gez si učinil v nás 67, 29; — ovcě, giez zahynula quae periit 118, 176, jěž, ; (krve), giez prolita jest 78, 10; — liudu, ienz si vykúpil quem redemisti Moys. 13, jenž, jejž, ; den, ienſto jest učinil hospodin dies, quam 117, 24; v dól, genz učinil foveam, quam 7, 16; kámen, ienzto sú potupili quem 117, 22; kamének, genz byl vzal quem Isa. 6, 6; potom (král při korunování) vezme meč a jej bohu offěruje, jenž hrabie, kterýž tu státi bude, vyplatí a před ním ponese 93; buoh…, mimo nenz nice nezbylo v. 1776; kbelík, w yenzto tu miezku (mízu) sbierají 105b; zájem, geyz jest vojsko zachytilo Num. 31, 32; (déšť), geyzto hospodin ssielá Deut. 11, 12; já ť sem bratr váš, gieyž ste prodali Gen. 45,4; — (čest), yuz jemu písmo vydává 106, juž, jiuž, již (odchylkou jíž), ; na cěstě, yuz zvolil 24, 12; dušě má, giuſto si vykúpil 70, 23 tvář, giuzto jest miloval 46, 5; (věc), pro nyuz sě dálil 43a; (matka), gizto buoh navrátil 290; přiezn, gijzto ste měli 331; mysl, gijzto sú od boha vzeli 70b; — gehoze diela činíš cuius opera facis 152a, jehože, jehož, sing. gen. (akk.) ; ot nehoſe naše krščenie jménem nazváno Ostr.; yehoz diel 121, 3; nad syna…, iehoz si potvrdil sobě 79, 18; rod, gehozto jest hospodin 32, 12; člověk…, w nyehozto úfajiech 40, 10; dělník, nanhozto požehral pán té vinnice 110a, na ň’ hož; — (búřě), gies sě byli lekli 112, jiež, ; (žádost), giezto nejmieval 78; by Čech …na téj hořě, z nyez všicku zemi ohleda 2; — blažený muž, gemuzto hospodin nepomieni hřiecha 31, 2, jemuž; jáz to dobřě vědě, yemuz býti vašiú hospodú 4; — v tom městě, w gems súd bývá 20, v jemž, v ňemž; dne, w nemz vykúpil jě 77, 42; — z země, gieyz diechu Charvati jmě 2, jiejž, niejž , ; tu čiešu…, o neyes (sic) syn boží mluvieše 30; zemie, gieſto Charvati jest jmě 2; hora, w niez si bydlil 73, 2; cěstu, po niez bych chodil 142, 8; na cěstě, na nyezto choditi budeš 31, 8; cěstu, na nyzto bych chodil 142, 8; noc, w nizto přějdú zvieřata 103, 20; — rúcho, gimſto sě odievajiú 108, 19, jímž; — na cěstě, yuz budeš choditi qua gradieris 31, 8, júž, jiúž, jíž; pomsta, gijz si nás trápil 9b; — jsva bratřencě, giezto našě matka mní, bychvě u moři utonula 290, jěž, ; — dvě dceři, gijzto měl Gallikan, krščeně nalezl 282, již (odchylkou zdloužené jíž), ; — dvěma konšeloma, yuz sě komorník dokládá 20, júž, jiúž, jíž, du. gen. lok.; — gimazto Petr počě rozprávěti 290, jimaž, du. dat. instr.; mezi nimazto řebříma 418; — všicci, gy úfají ve ň omnes, qui 33, 23, ji, již, ; gize po druhé narodili smy sě 152a; gizto ve ň úfajiú qui sperant 33, 23, — sľuby mé, giez rozloži(la) rty má 65, 14, jěž, plur. akk. (nom.) ; — vlasti, giez tebe neznaly 78, 6, jěž, ; vlasti giez si učinil 85, 9; — královstvie, giez jména tvého nevzývaly 78, 6, jěž, ; giez mi jsú pověděna 121, 1 ; — w gychto ſwyeſlech in quorum domatibus Jer. 17, 13, jich, jichž, plur. gen. lok.; v roviech, gichze nenie pamět 87, 6; letóm, w nichzto viděli sme zlosti 89, 15; — gymſe královstvo jest upraveno 91a, jimže, jimž, plur. dat.; oni…, gymze sem přisahal 94b, 11; kóň a mezh, gimzto nenie rozum 31, 9; — gijmyzz (slovy) 7b, jimiž (jímiž). — Bývá někdy přívlastkem, jako který: událo sě mu (Arnulfu) do města Trířě jeti, gyezzto město v svém poručství mějieše 330, ježto město = kteréžto město ; gijzto věc uslyšav 464; w nemzto vládaní… všě své věci pořádně pósobieše (Arnulfus) 329; w nyezto bolesti (kněžna) dietě porodivši umřěla 338; diábel žalováše (na člověka) a řka: Já ť sem jěšitenstvie, gymzto s’ ty hřiechem rozličně hřěšil 397; mezi nimazto řebříma 418; gymzto hodóm 477; w nychto knihách 2. — Gims (Jachim) smutnějie chodil, tyem bóh skot j’ho viece plodil 8, jímž-tiem, čím-tím. — Proto zákon, nám jemu rovně otplatiti gymz tiemz, jako on trpěl mile, takež my 4b, jímž tiemž, jímž týmž, = stejným, stejně, podobně; mali dicunt: gymz tymz, id est, si alter mihi bonum facit, ego illi similiter 92a; třetie pokánie jest, aby (člověk) sě kál gymz tymz 71a (podle výkladu tam dále následujícího, kdo hřešil pýchou, má se káti pokorou ); co jest to, káti sě gymz tymz — Některé tvary ustrnuly jako absolutiva a někdy staly se i ; jenž, jež a ješto.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kady, -ž kadyž, -to kadyžto, , ; kontaminací z kudy, ze zájmenného kmene ko-. kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-. Ve spojení korrelativním kady-tady. — U významu tázacím a vztažném kterou cestou, kterým směrem: Prokop da mu (Oldřichovi) vnadu, kady by ven z lesa vyjěl 7b; ktož kady chtě jde do města AlxV 486; i kadyz jich byla cěsta, tady sěžhú vsi i města 2296; kadyz koli hnachu, jakžto mhla bieše ot prachu 1382; hna za ním (Alexander za nepřítelem) veždy po sledu, kadyzto jej vódce vedú 2313; (Darius) hnu sě inhed s toho miesta, kadys mu upřiemá cěsta proti nepřátelóm jíti 1, 26; batožná duha… modráše sě…, mezi rány sě rozpřáhši, kadyz mukař (bičující) bičem měřil v. 2352. — Kterou cestou, kterým způsobem: ješto pak nemúdří chybají, kady to přicházie, chtiec sstihnúti smyslem, co se děje při té svátosti nad běh tohoto světa přirozený 118b; (Matodiana) hledáše, kadi by sě tomu obránila 286; (prorada), jiež nelzě juž zbýti kady 7, 15; (ciesařová) na to vešken mysl vzkládajíc, kady by sobě vzpomohla, by ji (Kateřinu v žaláři) viděti mohla v. 2444; kady s’ té smělosti nabyl 2a. — U významu neurčitém, nějakým způsobem, nějak: (bezdětní Jachym a Anna) prosby mnoho činiesta, by jě bóh kady vzplodil 150b.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kako, kak, s přívěsky -že kako-že, kak-že, -ž, kako-ž, kak-ž, -ti, kako-ti, kak-ti, -ť kako-ť, kak-ť, -to kako-to, kak-to, -koli(věk) kako-koli, kak-koli, kako-kolivěk, kak-kolivěk, také kaž kakž, , , quomodo, quam, wie kako quomodo. Vlastně jmenný sing. akk. neutr. ke kaký qualis, — Je z kmene ko-, proti relativnímu jako z je- a tako z to- — Významu jest tázacího jak? kterak? wie? quo- modo? quam (diu )? a uvozuje tázací větu přímou i nepřímou. — Kak sě jmáš, mój milý pane? 129b, kako = jak, kterak? Kako řiekáte duši méj: »Přěstěž sě v horu…«? quomodo dicitis 10, 2, kak diete Kako-ty honieše jeden tisíc? quomodo persequatur unus mille? Deut. 30. I řekli sú: kako vie bóh…?« quomodo scit Deus. Když chceš s Němci přěbývati, kak sě živ smieš česk(ým) králem nazývati? 66. Ach světe, kak si obludný, kak jest tvój přiebytek trudný! 1937, kako = jak, kterak! Ach člověče, kak si křivý, kak jsi svéj hospodě lživý! 117. Řka (Pilat): »kak by mi pomohlo…!« PilC. 7. Hospodine…, kako divné jest jmě tvé! quam admirabile 8, 2, ŽPod. tamt., kako nadivné! Toti kako jest dobro a kak veselo, bydliti bratří v hromadě! ecce quam bonum et quam iucundum 132, 1, kako jest dobro Kak veliké množstvie rozkoši tvé, hospodine! quam magna multitudo 30, 20. Kako velebná sú diela tvá, hospodine! quam magnificata 103, 24. Kako sem miloval zákon tvój! quomodo dilexi 118, 97. Mistři o tom dobřě vědie, kak sě všichni časi řiedie 2377. Vizže každý, kak jest vrátka seho světa čest hi chvála! 6. Ach, kak sem měl nemúdrú radu! 21 Když kněz (Přěmysl) uzřě zlato, kakot on tbáše na to! 76. Kak jest Morava svých kniežat zbylá 73 (nápis). Zvěstujiu vám…, kak mnoho učinil duši mé! quanta 65, 16. Tuto, znamenajmy…, kak máme… každý nás jíti 98. Znamenaj…‚ kak jest mocný buoh…, kak královný v. 2940 (Já) lépe rozumějí, kak sě ti daři vypravuji 994. Slušie rozuměti, kak kterého máš v čest mieti 1678 (Boleslav) mysléše, kak by mohl zemiu obdržeti 30. Božěj a Mutyně… jěsta sě o tom mysliti, kak by mohla kniežěcí plod zatratiti 54. Povědě ť, kako jest ta země (Morava) k Čechám přišla 24. Slyš, kakoty jě (bratry Radislava a Václava) bóh dvorně sklidí 28. Patři, kakot divně stojie (ryby) 21. I jěchu sě raditi, kak by sě mohli obrániti 14. (Neklaň) počě sě raditi, kak by mohl Lučan bez bojě zbýti 18. (Durink) o svém pánu lest kladieše, kak by mohl jej zabiti 21. Kak sta (ss. Petr a Pavel) na smrt vedena kak-li sta od sebe odpuščenie brala, o tom Dionysius Timotheovi list napsav poslal 302. — Někdy bývá významu vztažného a táhne se ku příslušnému demonstrativu: kako -tako (ve spojení korrelativním, v příkladech řídkých). Kto kak umie, ten tak pěje 53. Kakoty sě smiluje otec nad syny, slitoval sě jest hospodin nad bojúcími sebe quomodo 102, 13, kako-(tako, třeba domysliti). — Bývá ve větách koncessivních, u významu ač, ačkoli, obschon, quamquam, quamvis; tu pak mívá při sobě koli, a proti sobě všako = přece, doch, dennoch, tamen, vlastně omnimodo. Král… musi sě vrátiti opět, kak bě přič přěd sě pomienil 2219, kako = jakkoli, ačkoli, ač. (Alexander) kak nerad…, musi ven děti na pole 7, 30. Kněz Václav… kakoty bieše tich, všěm na vojnu vstáti káza 28. Kakz jich bě velmi mnoho, ze sta jeden sě nevrátil 541. Když kněz (Přěmysl, u vyhnanství a v chudobě) to uzřě zlato, kakz chud ovšem bieše a jiesti nic nejmějieše, usmiev sě… i vrže v Dunaj zlato DalC 76. Tuto znamenajme, kakz sem byl i neslíbil toho na počátce (knih), kak máme 98a. — Jim Libušě odpovědě řkúc: »To vám beze lsti povědě kak koly ste mě uhanili, když ste mě tak potupili« 4, kako koli(věk) = jakkoli, ačkoliv. (Mistr) rány kakoſ koly veliké zacělí 62. (Alexander) obrové srdce jmějéše, kakz koly děťátko bieše 308. Tehda vstav Pavel kakozkoly oči odevřěv nic nevidieše 126. Kakżkoli to vždy znám, nemohu řéci… 48. Otpustíš lidu svému kazzkoli hřiešnému quamvis peccatori 2. Par. 6, 39. (Opat umíraje) kakz koliwiek mdle dýcháše, proti diáblu bojováše 21a. Matka (Marie) šijíc domovité potřeby kakzkoliwiek chudě dobýváše 32a. — (Darius) kak bě juž ztratil nemálo, wſſaks ottuši sirdcu svému 7, 28, kako, kako koli(věk) — všako Kak jest smirt velmi nesnadna, wſſak (raději) v ňu upadnu, než-li… 3, 43 sl. Kak mám sirdce radné, wſak mám tři věci nesnadné 7 Kak mu (Alexandrovi) jdieše vše po sboží, awſak sě v tom neostřěže 2103 Kakoz jsem věděla, že jeho smrtí všemu světu vykúpenu býti, wſſak jsem se nemohla ukojiti 48b. (Žena) kaks jest jměla sbožie velé, wſſaks jí bě ne do veselé 152 sl. Kaks pak jest (ovoce) v tu dobu lacno, wſſaks jest pro novinu vzácno 67 sl. Kaks mnoho věž bě ve zdi, wſſak sě jemu (Alexandrovi) nic to nezdí 8, 15 sl. Kakz jich dobýval vítězsky, však proto… množstvo liudí život skona 4, 10 sl. Kakz (Alexander) byl ustal, wzakz nepřěsta… 1144 sl. Kakzt sě (smrt) v dobrém nedá znáti, wſſakt jest zlých hořké skončenie 76a. (Sibylla) kakz u vidění to viděla, ne očivistě, wſak jest inhed vydělá, ež v. 1813 sl. Kacoſcoli i prokniemu málo dáno jest, uuſaco cěle jesť dáno 148b. A kakez kolywyek jest i malé skrúšenie, wſak viece dobrého činí v člověče, než najvěčšie almužny dánie 45b. (Václav III.) kaks koli byl wſſiem povolil, wſſaks nevinné svú krev prolil 21 sl. Kakzkoli známí matku těšiechu, wſſak sě ona nic neobrátila 30a. Kaz jich koly mnoho bylo, wſak k sěči jich málo zbylo 1735 sl. Kakz koliwiek své dobroty jistost na sobě člověk zná, wſſak proto… nikda bezpečen nenie 331. Kakz jest kolwyek tvá vina, wſakt chci všecko odpustiti v. 3183 sl. — Bez přízvuku, u významu neurčitém = nějak, irgendwie, aliquo modo. (Na lovu) gdež kto kak chtěl vóľu majě PilB. 15. Ta dva prorádcě… sě velmi básta, ač by j’ho (Daria) kak mětně jala, by sama v tom neostala 1, 9. Jest-li nám tebe kak zbýti 3, 25. Kteříž (rytíři…) kak nedospěli nebo k vojně neuměli, těm poruči (Alexander) města, hrady… 520. Mohla-li bych kak věděti toho muže, o ňemž (s’) mi pravil v. 556. — kakzkuoli Pass 606.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kako-že, -ž kako-ž, -ž-koli(věk) kako-ž-koli, kako-ž-kolivěk kako.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kamo, kam, -že kamo-že, kam-že, -ž kamo-ž, kam-ž, -to kamo-to, kam-to; -koli(livěk) kamo-koli, kam-koli, kamo-kolivěk, kam-kolivěk, , kam, quo, wohin; kamo quo. — Je významu vlastně interrogativního, z kmene ko-, kъto, proti jamo, jam z je-, jenž a proti tamo, tam z to-, tъ, ten. Časem jamo, jam zaniká a kamo, kam vstupuje na jeho místo, béře na sebe význam relativní. — U významu tázacím a odtud vztažném. Kam pójdu ot duchu tvého? a kam ot obličějě tvého zaběhnu? quo ibo, quo fugiam ŽKlem, 138, 7. Mistři řečechu: »Panno milá…, když jest (Ježíš) z mrtvých vstal…, kamoz sě on jest potom děl?« v. 1981. Kam myslíš nevěrná sluho! 133. Kam tvá, králi! moc pospiechá…, kam ta(k) nevěhlasně běžíš, kamo takú sbroji stěžíš? 1366 sl. Byl mnohý nevěda, kam chtěl král, kam-li byl jěda 2, 21. Ani viemy, kamo jíti 34. — Ktož kam vie, ten tam pomieni 1791, kamo-tamo (korrelat.); kamož ten (člověk, nesa vodu) sende, tamez pójdeta 154b; tito kamž sě vrhú, tudy tesknosti nezbudú. 246a, kamo-tudy (korrelat.). — U významu neurčitém: by bylo kam lzě utéci, každý by rád pryč vyplanul 2, 1, kam = nikam; (Peršané svou čeleď) pojímali s sobú, kdyžto na vojnu kam jěli 4, 10; kdež kto kam přiběhne, tu nepřietele dostihne 491; (muž) inhed se kamoſi poděl subito non comparuit 3. Reg. 20, 40 (překlad volný), kamo-si = nikam; ihned kamos se poděl tamt.; kam se poděl (Livrinek), živ nevědě, kamos přede mnú upade 186a; — kamoſkoliwyek sě obrácu quocunque 30b, kamožkoli; kam sě kto obráti koly, byly zbitcóv hory, doli 1745; kamžkoli půjdeš quocunque perrexeris Gen. 28, 15.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kda, -ž kdaž, -ž-to kdaž-to, , , wann, quando; kъda quando, ze kmene ko- a příp. -da. Za etymologické kd- bývá spodobou gd-. — I. U významu tázacím časovém kdy? wann? Kda mě utěšíš? quando consolaberis me? 118, 82; kda vzezříš? quando respicies? 34, 17; kdaz umře? quando morietur? 40, 6; kda jest tomu býti, jakž bych já svój kóň okročil? 169; kda jest slunce stvořeno? 5b. — II. U významu vztažném, časovém a podmiňovacím když, wann, als, während, wenn. Kdaz to sě hlava ztrudí, tu zemdlejí všichni údi 1793, kda-tu; jakž jutřě bude ráno, kda sě slunce prosvietí, tu sě spolu vojem sni(e)ti 1287; myšlenie nečisté kdaſ prijde cum 31a; kdaſ bude sě v ňem (dušě v myšlení nečistém) kochati Ač jich s tobú jest přěmnoho, což jest obak do toho, kdaz jsú měkci vniž mák zralý 1092; již by čas protivu zoři…‚ kdazto sě noc se dnem dělí 675; (Alexander) kdaz z dětiných let vystúpi, urozomě 161; kdaz mi mój otčík pohynu, zd(ě) mi sě 861; kda dum 236. — III. U významu neurčitém někdy, manchmal, je: viz, kak co gda příde k čemu 116; či sě stalo gda dědiciu, by pro mé stál v smutném líciu (z) svého sbožie jsa vyveden? 8, 24; pak-li kda slunce pobledie, tehdy Ηřeci svú strast vzvědie 12, 33; (král) toho bieše nehoden, by sě kryl kda u pěšiej sbroji 1784; což sem kda zameškal 331; bych mol kda, pozval bych tebe si non essem occupatus BohDial. 350, vedl jej (buoh Adama) do ráje a tu jest vzděl jména všem vecem, což jest buoh kda stvořil 6a. — Byl jeden král tu gdazzi PilA. 15, gda-si, kda-si, -s, einst, gda, kda s -si, -s; stala sě jest byla kdaſſy škoda Troji v dávné časy 773; račiž mé poselstvo znésti k tomu královi hřeckému, kdaſſy nepřételiu mému 6, 10; tu (v Babyloně) sě kdaz obři sebrali 633; prut…, jenžto kdaſy kvetl 23b; duch kdaſy (zvěstoval) 17a; jenž bieše kdas řekl 19a.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kde, -že kdeže, -ž kdež, -ž-to kdež-to, , , wo, ubi; kъde ubi, ze kmene koa příp. -de. Za etymologické kd- bývá spodobou gd- a odsutím d-; přikloněním ke kto psáno někdy kt- místo kd-; a fonetickým zdloužením bývá někdy kdé. Význam původní je místní a klidový; z místního bývá přenesením časový a jiný, kde bývá za kdy , — a klidový bývá změněn v pohybový, kde bývá za kam. — Dále je význam původně tázací, a z toho pak vztažný a neurčitý. — I. U významu tázacím. Kdyžto řkú navšaký den: kde jest bóh tvój? ubi est? 41, 4. I řekl: kdez juž sú? ubinam sunt? Deut. 26, kde juž jsú? Kdee jste položili jej? 34 — Vecě liška: kde jdeš, čbáne? 130a, kde? za kam? Kde to jdeš, Dorotho? 53b. — A kde ť porodí (stará žena), poněvadž všecka mrtva jsúci nemóž počieti? 173b, kde? za kterak? — II. U významu vztažném. Nolite thesaurizare in terra…, cdeze zloději ne… ukrádajú 177a. Jež sě stalo v Čechách nenie, gdes přívuzných králóv nenie 12. (Jidáš) pošél v tuže zemiu, gdes Herodes byl čcti zbaven 35; gdes nás kto… domem 9; gdes kto kak chtěl vóliu majě PilB.; gdes (u Mohuče) potok hi řěka plove PilA. 10; gdeſto zlí duchové bydlé 67. Gdes sě bylo boju sníti, kotvy byly… metány 1, 31. Si, jmajiúce rychlé koně, svobodně, kdez chtie, přihonie 1, 9. (Tři cěsty), kdez sě člun u vodách plazí a kdez had po skalách lazí, kdez orel vstúpí v oblaky… 12 sl. Ande jí (zajaté paní) pojíti velé, kdezto jiej viděti vraha 1888 Kdezto sú mne pokúšěli otci vaši ubi tentaverunt 94, 9; kdezto nebieše bázen ubi non erat 13, 5. U Vltavy pod Petřínem, kdež (tesař) činí práh (s) svým synem 7. Tiemto mužóm poleku, kdežto mociú nedoteku 9. — Nejednu smirtelnú ránu sobě tu dachu, gdes sě najpirvé potkachu 3, 16, tu, tam, tady — kde (korrelat.); tu, kdes bylo býti hrozno 5, 28; najvěčšie šlechta tu je, kdez smysl nravy okrašlije 243; kdež »bojišťe« slove pod Vyšehradem, tu stojiechu 10; Vršovici sě neslúpi, kdez móžeš, tu jě tupi 36; tu, kdezto já vám ukážiu 7; (Joachym) hna sě preč…, tam, gdes ho měsiecóv pěti nikte nemohl byl vzvěděti 6; mé srdce tam spěje, kdez mi sě čest sděje 855; uda sě j’mu (Alexandrovi) jěti tady, kdeſto sú trojské ohrady 712. — A proto kdez já přídu, to miesto já naplním 383a, kde za kam; šel, kde ho vuole jeho nesla 293b. — Dieše k času tomu, kdez bě péče ne o domu, jedno životě jediném 2451, kde za kdy; kdez ste šli z Egypta cum egrederemini Deut. 24, 9; léta páně 1525, kdež okolo sta tisíc sedláků zbito bylo 58a; jiná zpráva jest, kdeż kto zpravuje vším, což má 115b; to se trojím obyčejem přiházie: kdeż dědice poručníci v dědictvie pustiti nechtie, kdeż vdovy…, kdeż nápadníka v dědictvie jeho pustiti nechtie 256a; jest jemu učinil škodu, kdež jemu dobytek ze dvora zajal 49. Z toho vyvinulo se odporovací kdežto = da doch, wogegen: o úkladech a lstech za časuov jich (starých Čechův) málo nebo nic nebylo slýcháno, kdeż-to nynie za najvyšší múdrost se drží… 89b; protož slovú (zákonové) lidští, neb sú lidsky pod řeholy uvedeni, kdezto v sňemiech musili sú mnoho rad mieti, kterak by celý svět obkročili věrú písma svatého 133a. — III. U významu neurčitém = někde, (irgend)wο, alicubi: gdež nás kto gde domem… 9; każdá tvář…, juž země neb moře plodí, což-li gde v povětřie vzchodí 55; což bylo gde prázných kútóv 4, 18; což sě j’mu jest čsti gde stalo 6, 7; nezdá mi sě, by vlastná mátě… kde takú věc obdiržala 3, 18; ač sě kde u mých sloviech potknu 27; — ač s’ ty jej (umrlého Ježíše) vzal a kdes složil 42a, kde s -si, -s; — kdekoly (sem) sě stavila, tu sem v hřiešě vždy bydlila 2a, kde s -koli, wo immer, ubicunque; proto sě Němcóm české báby smějiechu, neb kdez koly jě uzřiechu, Hynkem Dubským jě strašiechu 93. — kde ubi 258; kdez ubi 21b; kte ubi 10a, ktezto 244a; ktez by mohli 72; dez 528; kdeez 15.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kdy, -že kdyže, -ž když, -ž-to když-to, -ž-ť, když-ť, , , wann, als, da, wenn, quando, dum, cum. *kъdy, ze kmene zájmenného ko- a přípony -dy. Za etymologické. kd- bývá spodobou gd-, a odsutím d-, a podle kto, který také kt-. — I. U významu tázacím časovém kdy? wann? Kdy utěšíš měř quando consolaberis? 118, 82. Kdiz učiníš… súd? quando facies iudicium? 118, 82. — II. U významu vztažném, časovém a podmiňovacím když, wann, wenn, cum, si. Rači s námi tehdy býti, cdis jest duši těla zbýti 151a. — Cdis tak divně k nám přichodíš, s sobú anjely přivodíš 148a; kdyz tak divně k nám přichodíš, s sobú anděly přivodíš, k velikéj nám to cti hodíš 134a (místa stejná). A gdis dvadcěti let minu, (Jachym) pojal sobě ženě pannu 15. Tdy, gdyſto jsem byl porozen c. Gdys (Jidáš) visal v osidle 48. Ale gdys sě zdravie ruší, tepirv tu bude poznáno nač 122. Kdiſto sědete postquam sederitis 126, 2. Kdiz bude súzen cum iudicatur 108, 7. Kdiz nenie kto vykúpě cum non est qui 7, 3, kdis nenie, kto by vykúpil Kdiz vzvolajiu k ňemu cum clamavero 4, 4. Kdis pýchá nemilostivý dum superbit 9, 2 (23). Kdiſto prošiu cum deprecor 63, 2. V ten den, Alexander kdyze na vojnu sě s mocí zdviže, všě sě řěcká země vzhrozi 404. Kdyz dobudeš, tehdy dávaj 280. Sotně mohú (Řekové) dočekati, kdy by bylo léci spáti 592. (Alexander) spade v nepřátely brže, než kdy kámen vrhú z praka 1524. Ráno, gdyſt (Darius) vstane…, pojďvě přěde ň 1, 14. Gdys juž mní kto, by byl zíščě, všakž ho strach bude odtiščě 5, 26. Kdyzto v mraky vstúpí hrom mútě oblaky 4, 5. Kdyz třetí den vsta z mrtvých, tehdy zby všěch žalostí svých 72b. Stromi kdyz z sebe ovoce púščejí, tehdy juž viete, že bliz jest léto 84a. To jedno samému bohu příslušte… otpustiti hřiechy, komuž chce a kdyz chce 41b. A ktiz běchu již… jeli, ten šlechtic… těžce sě roznemuož 7a; také rozkázal jim král, aby toho oleje… jemu přinesli, ktiz sě vrátí — Hi jest to tak z obyčějě…, gdy̆s sě komu lov pochyčí a čas sě k tomu požičí, dotad lovec rád sě trudí, až PilB. 21, gdyž, když, jestliže, wenn, si. O nichž (skutcích) by nikte nevěděl, gdys by jich kto nepověděl 8, 35; kdybych, kdyby. — III. U významu neurčitém: nohy choďte a běhajte, ani kdy upočívajte 37b, kdy, je(mals); udá-li sě jim kdy, že by měli daleko jeti si quando opus fuerit 44a; — ač kto stojí… kdyzkoly, viz, by nepadl 121b, kdy-koli(věk), wann immer, quandocunque; kdizkoli duch zlý nadlapieše Saula, David vzhudieše quandocunque 1. Reg. 16, 23; kdyzzkoliwiek tu milost obmyslím 272b; — neb když tehdy zvědie to lidé 411, když tehdy, někdy, einmal, manchmal; kdyz tehdyz pomstí ť buoh té nespravedlnosti 297b; tak se já naději, že by se tobě kdyztehdyż (Kristus) zjevil 13b; vždycky sem to přemyšloval, že když tehdyž tobě toho líto bude 24a; — neb vždy ť přijde kdys tehdys na to, že se každému neřád jeho ohořčí 291b, kdys tehdys, někdy. — kdy quando 160. kdi cum 1745, kdize cum 253. kdyz postquam 33a. Dezto… přikládáš 582, kdyžto.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

ké, -ž kéž, -ž-ť kéž-ť; -by kéby. Vlastně ké = k ký, ; tedy = které, welches. Bývá kladeno absolutivně, absolutivum jež, ješto za jenž, jěž a co za který, -á ; a z absolutiva vyvinuly se významy jiné, příslovečné a spojkové. — A bývá ť to, že keezt jsú najhorší, ješto ť by tvé chudině učinili zádav, ti ť je (úřady) najspieš zakupují 82b, ké absolutivum, který, kteří Ke jest čistčie (čiščšie) viera 402. Zda-li vie kto, ke j’ jeho otec, než věrú? 7a, ké j’…, kdo jest…; zda-li kto vie jinak, ke otec jeho nebo máti, jen ež věří? 78a. Rád bych o hřiešiech tuto promluvil, kee jest smrtelný a ke všední 132a, ké, který, co. Majě poznánie, ke je zle a ke je dobřě 94b. Tam teprv zřědlně viděti jest vóli boží…, kee jest, ješto dobrá slove, kee, ješto sě dobře líbí, kee svrchovaná 104, ké jest, ješto…, co (to) jest, že… A tak budu zevena mnohých srdec myšlenie, ke hrdá, ke pokorná, ke ku pravdě boží pochýlená a ke zatvrdilá 78a, ké-ké…, jednakjednak… — Kéz povstanú (bohové)! Ubi sunt dii eorum…? surgant et opitulentur vobis! Deut. 32, 38, ké, kéž, nechť, utinam, spojeno s indikativem jest perifrasí za mírný imperativ. Ty s’ jiným pomáhal z nemocí, ke sobě nynie móžeš spomoci! 90a. Čbáne, ke sě modlíš! 130a. Maria vece: Mój synu žádúcí, ke svéj choti (Kateřině) dáš vítanie! však vieš, ež jest… to vše naplnila, což s’ jiej kolvěk rozkázal v. 1017. — A keby zpřiemily (sě cesty)…utinam dirigantur 118, 5, ké-by-, ké s kondicionálem, kéž by-, utinam. — Junochu! proč s’ mi ty lámal ščěpy…? Jest-li to čie rozkázanie, ten mi v tom násilé čini! a kěs mi to činie jiní? 96, ké = zda-li při otázce se žádanou odpovědí zápornou, = nikoli, ne! Slýchal-li s’ Aristotile (táže se duše těla) a Horáce a Virgile, jich ctná slova i dnes nova, kéž sě jich kto smrti schova? Augustin, Jan, Beda… sami psali i písmo znali, kéž jsú sě smrti schovali? Spor duše (I, 366). Voda vece proti vínu… řkúc: Kéž Naman byl zdráv vínem, proto, ž’ ho měl dosti plným činem? kéž ť jest zbaven malomoci? …kéž jeho jest víno uzdravilo, malomocenstvie jeho zbavilo? Svár vody (I, 934). Často sú našě sluhy tobě veliké přiekořizny činily, ke s’ nám toho kdy požaloval, ale vše s’ pokorně trpěl 326, ké s’ kdy požaloval, (domysliti a tedy =) nikdy s’ nepožaloval. Základ zákona starého položen najprvé vlastnie dva bratry; řekl hospodin Mojžiešovi: Pojmi Aarona, bratra svého! kez jest řekl: pojmi jiného! A náš spasitel základ nového zákona… položil opět dva bratry…, svatého Petra a svatého Ondřeje 27a, kéž jest řekl, (domysliti a tedy =) neřekl. — V 4. Reg. 2, 14 psáno: kezz jest buoh, omylem kdež…, Vulg.: ubi est Deus.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kehdy, -že kehdyže, -ž kehdyž, -ž-to kehdyž-to, , , když, als, wenn; kъgda quando. kъgъdy, ze kmene zájmenného ko- a příp. -gъdy, která souvisí s godъ tempus, hora. — Kehdyz jej (Marie Ježíše) uzřěla, přěvelikú radost jměla 73b. Kehdyz sě to dielo (stavba kláštera) skona, (kněz Oldřich) Prokopa opatem vzvoli 8a. Horník, kehdyzto peněz drahně jmá, nechce ť nikdy utrpěti 134a. Kehdyz bude z boku klánie, rád by (nemocný) trpěl své pokánie 138a. Toho času, kehdiſto lid s kříži chodil 9a. Kehdyze sbor veliký …blížiechu sě EvMat. 13, 3 (ve jinak). — Naděju sě, ež by sě tu (Ježíš) kehdiz tehdiz zjěvil 360, kehdyž tehdyž, = někdy.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kterako, kterak, -ž kterakož, kterakž, , wie, auf was für Art. Ze kter- stává se časem ker- a kder-. — Patř, kterako ť mezi nimi (visí, Ježíš mezi lotry) 28b. Poznajž…, kerak ť drahá jest duše tvá a kerak těžké rány na duši jsú 3, 143 (z 1469). — (Ktož) jiného dotýká, a to kterakzkoliwiek buď 238a, kterako-koli-věk = jakkoliv, wie immer; kterakzkolywek to marné ozdobenie na ňem bieše, ode všech wſak byl milován 62 (120), kterako-koli-věk — však = jakkoli — přece, obschon — dennoch; kterakzkolywek tolik mrzkých skutkóv spáchal, wſak náboženstvie vždycky jmějieše 66 (126); koli. — Ani chtí boha znáti, jedno kterakos jako žena, totiž jako by se něco ve sně jim o ňem kolátalo 18b, kterako-si, -s’ = některak, irgendwie. — kderak GestKl. 51, 95, 99

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

který, který-ž, , welcher, quis; vlastně , utvořené ze kmene zájmenného ko-, koteryj, kotoryj quis. Za kter- je v několika dokladech a koter-; v některých pak rukopisích bývá za to někdy kder-, podle kto — kdo; a také ker-, jako v Koncovka -rý změněna někdy v -ří: kteří místo který. — I. U významu tázacím, který? jaký? Kteri jest člověk, jenž sě bojí hospodina? quis est homo, qui… 24, 12, (v otázce přímé). Kteri jest člověk, že chce životu? quis est homo, qui… 33, 13. Kteri jest člověk, jenž bude živ? quis est homo, qui… 88, 49. Ktera jest čáka má? quæ est exspectatio mea? 38, 8; ktere jest čekánie mé? Kteri múdrý, i bude chovati toho? quis sapiens et custodiet hæc 106, 43. Kteri užitek u méj krvi? quae utilitas 29, 10. Ktera, bože, moje vinař 8, 6. Židovstvo znova křiče a řka: Co nám otvlačuješ…, ktere ješte hledáš zbavy? 2a. Která j’ ta panna svatá? 43a. Ženo! proč pláčeš… neb ktera j’ věc smutka tvého? 36a. Co má matka žádá…, že okrašuje své sieni? ktera chce býti okáza? v. 255. (Ježíš) vecě: ktera jest máti má? a kterzy sú bratřie moji? quæ est mater mea? qui sunt fratres mei? EvSeit. Mat. 12, 48. Kupec odpustil oběma (dlužníkům); ktery z ní jeho viece miluje? 48a. Které jest jméno jeho? quod est nomen eiusř Ex. 3, 13. — Abychom mohli urozuměti, quotera jest vóle bož(ie) ut valeamus intelligere, quae sit voluntas 153a (v otázce nepřímé). Toho sě nikakž nezbaviu, bych nezvěděl…, ktere žena jmá úsilé (při porodu) b. Rozpoměň, ktera má podstava quæ mea substantia 88, 48, ktera má postava tamt.; za to v Bibli 1857: jaká je bytost má. Známo mi učiň skonánie mé hospodine a počet dnóv mých kteri jest 38, 5. Hospodin vie, ktery dóstojen ktereho tohoto sbožie vrátkého 96a. Pověz nám, z ktere nám radíš země kněze vzieti 3. Tehda jeho otázach, z ktereho by města rodem byl 368. Bessus vztáza (tlumočníka), co by byl Patron napáčil kterych slov neb ktere řěči 4, 27. Nazarius… mysléše (přemýšlel), ke kterzieṡ by vieřě přistúpil, k židovskéj-li s uotcem, čili ke křesťanskéj vieřě s mateří 372. Každý (řeholník) viz, pod kteru j’ řeholú ustaven jeho zákon Štít uč. 71a. Tak má člověk zeviti zpovědníku, ktereho j’ stavu 135a. Zpravovati neb zpravovače poslúchati, nevědě, ktere jest horšie 110b. Nesnadné jest rozsúditi, ktera (almužna) j’ vzácnější bohu 141a. By to byl prorok (Ježíš), věděl by to, ktera jest (Marie Magd.) a kakého jest stanu 47b. Neviete, ktereho jste duchu cuius spiritus Luk. 9, 55. Tak biešta k sobě podobna (dva jinochové), že mátě nemohla rozeznati, ktery by její syn byl GestBř. 15a. Kristus nechce, aby cierkev zvěděla, ktery syn (její) jest zvolený a který zavržený 15b. (Poustevníci) modlili sú sě, aby pán buoh jim zjevil, ktery by z nich byl najhodnější 21a. — II. U významu vztažném, který = jaký, jenž; šíří se časem místo staršího jenž (tak i v : v Flor. ze XIV je pravidlem iže a jen jednou który, a v ž. Puławsk. z XV je który již několikrát). Abychom mohli činiti, qoter(e j)mu (ľú)bo quaæ placita sunt 153a. Muž, kteryz úfá ve ň (v boha) 33, 9. (Žena), ktera před svým mužem kryjíc hromazdí sobě 56b. (Žena), ktera chce seděti na okenci, aby každý na ni hlédal (Vdova), kteraz má dietky, s nimi se téžměř zavraždila (znepřátelila) i toho muže, kterehoz jim otčimem pojme 49a. Ceres, tak slula jedna žena, kera najprvé vymyslila z vobilí nápoj dělati 39d. Zlý člověk to chce býti, kteriz pro své dobré dá obci zlým užiti 3. Chci zěvně věděti dáti těm všěm, kterzyz po čsti stojie 65. Kterzyz kak nedospěli…, těm (Alexander) poruči… 520. Ktera (bohyně) kraššie, téj bud (jablko) dáno 744. Kterzy běchu zbiti Řěci, skladše král káza jě (s)žéci 1999. Kterziz (ti, kteříž) nenáviděli sú pravého, zhynú qui oderunt 33, 22. Těch dušě, kterzyz sobě sami život otjímají, těžkú muku trpie 289. Sluneční poprslek, skrze kterez projde stklo, toho barvu na se vezme 45b (toho stkla, skrze které projde). Vuol ze dvého, kterez ráčíš (vol to, které…) v. 2698. (Vy), kterzyz ste z dobré vóle povážili vašich duší qui obtulistis Súdc. 5, 2. (Tělo), keréžto… črvie budú žráti 3, 143 (z 1469). (Duše), kerážto měla by býti obětována (též). Oči, kterzey vidíta EvSeit. Luk. 10, 23. Krve svaté | kteru gyzto ty panoše klete | zkropichu tu bělost stkvúcí v. 2333 (pisatel změnil kterú v jížto, a nedopatřením nechal i kterú). Všeliká rána, kte’az přědvěděna bude, vždy jie spieše člověk zbude 1191. Čistota v ráj nedovodí, kte’az z srdce nepochodí 1892. Moře, kteréž se ústavně točí 225a. Stezka, po kerzezzto (sic) máš jíti 314a. Nuož, kerym kuože řeží 9d. Železo, kerym přitiskují cajch 33c. — III. U významu neurčitém, většinou ve větách vedlejších, který (bez přízvuku větného) = některý, nějaký. Či…plakala ktera vdova, zbyvši pro mé svého muže? 8, 19. Ktož by jměl děti s kteru ženimú 124a. Ktož jest v kterem domu vnadný, ten móž, když chce, býti zrádný 107. Ktož jmá kteru nádchu v nozě, od toho ť jmá (mistr Severin) mléko kozie 120. Komu ktera nemoc škodí…, on (mistr Severin) jeho chce usdraviti 33. (Korábi) naplňeni hojně, což ktera potřěba vojně 586. Král slíbi jima (lakomému a závistivému), což ktery prositi bude, že dá jemu a dvé to druhému 58b. To, jež móž býti kterym čichem ucíceno 106b. Když ktery póhon s ktereho sbožie pojde 40. Když by z tú obú nechtěl sě ktery bíti 24. Když w ktery dóm vendete 50a. Když die ktery dercě 109b. Když která porodieše syna prvěncě prvého, jmieše vyplatiti jeho 69a. Nestójme po tom, bychom po kterem vědmě co věděti chtěli 9a. Hi jeden z vás nevěř tomu, bych tuto věc… zamyslil chtě kterey zlobě 8, 21. (Císař) rozesla posly na vše strany…, by ktery ciesař nebo král jměl dceř krásnú…, aby mu ji dali v. 156. Hospodin nechce, aby ktera dušě zahynula 30a. Jsi-li své svědomie kterym hřiechem poskvrnil 29a. Jest-li v uonomno kútě která stará bába 329. Pak-li ktera sveřěpicě chodí bez znamenie 272. Pak-li ktera tvá chudoba, měšcě sě…dotiežeš AlxV 984. Pak-li sě kdy stala ktera sváda, u stařějšieho byla rada 2. Pak-li sě kte nás kteremu protivil v. 2162. Ktož na moři plavá, ač jest gde w ktereem nečasu, vzdada prosbu svého hlasu, v kteréjžkoli práci bude, té jeho (Marka) pomociú zbude 124. Ač bych mohla (péčiu jmieti) kterym skutkem 34. Ač by kteru věcí mohla, by j’mu života pomohla 2, 14. Vizte, ač ť ktera bolest k méj bolesti podobna jest 50b. Slušie rozuměti, kak kte’ho máš v čest mieti 1678. Ta muka (v čistci) jest těžší než ktera na světě muka 156a. Jest lepše poslušenstvie než ktera obět 71b. Nejsem… taký hřiešník…, ani sem ktery kostečník 144b. Ijedna nahota ani ktera mdlost ani ktera netvárnost, ale budú ľudé podobni andělóm 154a. — Kterziz (sic) potok voden bude, ten sě vždy viece zabude, než která hluboká řěka, ješto široce vytéká 227 (kteříž potok když který = některý potok, neumělou stilisací). — který-si, -s který-s ein gewisser; irgend einer, guidom. (Jachim) pojal sobě ženě… Annu, jež bě dci Ižakarova… s tú jsa tak kteruzz náhodú dvadcěti let nejmě plodu 20. (Oheň) pohřižuje ktereſy dušě 438. — který, -ž který-ž, -koli-věk který-koli-věk welcher immer, quicumque…, koli. — ten který kdo = někdo, aliquis; v době pozdější = jehož se týče, příslušný. Ižádného neviděti, by kto se mnú chtěl žěleti, ani sě ten ktery udál, jenž by se mnú mistra hledal 39b. (Při závodech lodních v Benátkách) která rota na tee kteree lodce najprv přiběhla k cíli, té dáno 25 zlatých 20a. Jest ješťe jiný zmatek (při póhonu)…, a to tehdy, když se komu výboj nebo moc nebo škoda od úředníka, služebníka, člověka nebo žoldnéře některého pána stane, a ten, komuž se moc nebo křivda neb cožkoli jiného tak stane, lidi jeho, úředníka, služebníka nebo žoldnéře pohánie, maje pána samého, u kohož ten který byl, pohnati 419. Sudímu, který ten který saud zpravuje Zříz. Ferd. Jg. Jestliže by ten který šenkýř, vzdluže se pivo, potom nezaplativ ušel, tedy 2, 345 (z 1562); (rychtář vodil zloděje krám od krámu a všude se dotazoval) »zdaliž by ten který žid byl« (jemuž zloděj vzatek prodal) 1, 186. — kteri qui 2095; cterizkoliuek quicunque 152a. — kery 23b; keraz země Ruth l, 17, kera jest toto děvečka cujus Ruth 2, 5 aj.; strom, keriz… Mat. 7, 19. — kdery z nás 210 ; kdera (kopanina) 105b; kderyz 365a; kderzy s ním budú 1455 50; kdere město 1562; kderey jej stvořil Čern. cest. (v Miklosichově Slav. 2, 248).

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

kudy, -ž kudyž, -to kudyto, , , kterou cestou, kterým způsobem, kterak, jak, auf welchem Wege, auf welche Weise, wie, u významu tázacím, vztažném i neurčitém. Ze zájmenného kmene ko-, kąda, kądu, kądê qua, z ko-nd-, — Kak-li tam (do nebe) móž vníti co nezřiezeného, ano anděl upadl odonud, nechtě býti podlé božieho spořiezenie, kudyz pak móž tam, jenž potupuje přikázanie božie? 35b. Kudyz to bez hřiechu bude, tak veliká všie země záhuba? 44a. Kvdy jest to pravda (táží se dítky otce), ješto bóh jest řekl Adamovi: »Kteréhož koli dne okusíte toho dřeva, zemřete!«, an byl mnoho let potom živ? 118; kvdy jest to pravda, ješto jest bóh řekl 39b (místa stejná). Kvdy to jde, že tak sú rozliční lidští úmyslové? 149. Poniž ješče nejsi hodna do prvého chrámu vjíti, kudy živa smieš vstúpiti do druhého? 311b. (Diábel) myslil, kudy by je k hřiechu připravil 1a. (Chcete-liž věděti), kudy ť přicházie tak obecné všěm nebezpečenstvie 344b. Kudy pak… tratie lidé to miesto s těmi anděly najvyššími, móžte znamenati 36b. Ktož hledá, kudy by sě bohu slíbil 25a. — Svatá Alžběta, kudy mohla, tudy radila svému muži 462a, kudy-tudy. — Zlí pokoje dobrých… nenávidie a rušie jej, kudyz mohú 139a. — Zchodné nerozumějí, by kudy bylo bráti správno 88a, kudy, někudy, nějak. — I jest vláští úřad rytieřského stavu, pravdu křesťanskú ploditi kudyz mohúc 89b, kudy, kudykoli, jakkoli; kudyz moha lstivě sem dobýval 92b; kudyż móžeš zbývaj zlého 77. — kudi qua 155. — kudykoli koli. — kudy-si, -s kudy-s někudy, irgendwo (herum): některdy člověk klečí na modlitvách aneb pěje páteře a nic nemyslí, což pěje, mysl kudys blúdí, a však… neztratí odplaty jakéž takéž, ač se i obrániti nemóž, by mysl neblúdila kudys 137b.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

nali, -ž nali-ž; nali-ť, nali-ti; nalit, nalet, sed, ale, ecce, hle, ejhle! Doklady nejstarší mají nali, a to je podle pravděpodobného domnění Šafaříkova 1847, I, 302 z nъ-ali, doslovně = sed tamen, než však; z toho stalo se nali-ti, nali-ť, připojením enklitického -ti, -ť; a z toho dále snad nalit (toto není dosti jisté, a zejména nebývá jisto, kdy čísti jest nalit a kdy naliť; poněvadž ve staropísmých textech koncové -t a -ť zřídka bývá lišeno); a nakonec nalet, Význam adversativní drží se jistou měrou stále, ale vedle něho proniká a časem ovládá význam ecce. V dokladech jednotlivých někdy význam obojí se hodí, jindy tu ten, tu onen více proniká, význam ecce zejména tam, kde se uvádí, co se z nenadání uzří, uslyší — Takž mniece, by (apoštol) tu byl ležě…, liud sě o j’ho rově svinu, nali nenie co zahřésti 38. I posla ho jemu (Pilat Ježíše Herodesovi), obač nepřieteli svému, chtě tudy Ježúšě zbýti a jeho (Herodesovy) přiezni dobyti, Naly Herodes ho žádal a tomu sě velmi nadál… 2a (text mezerovitý). Po jednom dnu… potočí král (Alexander) posly svojě do Damaska… vzkazujě…, ač j’ho králem přijmu míle, ž’ dá jim při všie čsti ostati…; nali juž purgrabie z města …, uzřě, že sě čas proměnil…, (s) sobú ľud z města vylúdi 6, 41 sl.; po jednom dni… potoči král posly svojě do Damaška… vzkazujě…, aby jej míle přijeli…; naly juž sám tomu chtěl zlý oprávcě toho města…, vida, že sě čas proměnil…, všěcky, což tu bieše lidí, přěd město (s) sobú vylúdi 1973 sl. (místa parallelní). (Alexander) poče (hnáti) dále na saracenského krále, naly ten juž kázal žéci, kadyž chtěli jěti Řěci 2294; …Naly sě j’mu to dostalo, že nemohl (na zdi) státi za málo… 5, 1 (text mezerovitý). (Ctirad) uzřě, naly dievka pláče a nad ní inhed vran kváče 13. Když přěd městem běchu, nalyz tu juž král Ecel bieše 4, nali-ž. — (Alexander vypravuje o svém vidění): tak mi sě uda uzřieti, ande sě tako prosvieti, jakžto když bude z hromu blesk, pro ňež sobě tak velmi stesk, až zapomanuch sám sebe; i vezřěch, nalyty z nebe jeden krásný člověk (s)stúpi, jenž 886. — Liška mnieše oklamajíc čbána, nalit sě oblúdi sama 130a; to vidúce mnozí blázni… letie k nim (ženám lákavým), nalit ibude hoře jim 99a naliti bude (ve var K jen nalit). (Mistr Zacheus učil malého Ježíše a zvolal): já mniech učenníka jmaje, nalyt nad mě mistr tet (Ježíš) vžda je! DětJež 4a. (Oldřich) uzřě, nalyt stojí dospělý hrad 38; Zderad… vojsku káza zasě hnáti, nalyt Sasici na kněz udeřili 50; Vladislav… ku Prazě jědieše, a když u Brusnicě bieše…, nalit jěde silně kněz ſybrſky (srbský) Vacislav na pomoc Bořivojovi (protivníku Vladislavovu) 58; kněz u městě v okně stojieše, na město snažné hledieše, nalyt z Řězna měštěnín jědieše, jenž jemu dvěma penězma dlužen bieše 77. Ty věci když jáz vzvěděch…, k téj odivě jidech, nalyt beránek tento (Sylvanus) přětichý mezi vlky… stojí 55; (mnich u vidění) uzřěl od jedněch přěvelmi krásných mládencóv, nalyt dělají jeden trón velmi velebný 71; (lidé) mniece, by koncě čakajícieho (očekávaného) došli již, nalyt pak některým diábelským ponučením k uosídlu ztracenie… došli jsú 6; (Cyrillus) v tom jistém mysli své otrapě vzdviže oči svoji: Nalyt ay tot přěveliký zástup anjelóv od kláštera jdúce… spievají et ecce 32. I odšel sem k Eufraten a vykopav i vzal sem dolní pás s toho miesta, kdež sem byl skryl jej; nalyt byl shnil dolní pás, tak ež ižádnéj potřebě hoden nebyl et ecce computruerat lumbare ita ut Jer. 13, 7; sšel do peněžně schovaſedlnicě mistra židovského zákona, nalyt tu všecka kniežata sediechu et ecce Jer. 36, 12; čakali srny světla, nalyt tmy et ecce Isa. 59, 9. Protož často, když mní která, by měla dobré bydlo mieti s mužem, nalyt se jí nahodí snad kostkář, opilec 37b; on (otec Pilatův) mienil chtě z toho mieti utěšenie (ze syna, který se mu má naroditi), nalyt túhu s hořem mieti bude 9a; (Ezechiel) všed uzřěl nalyt podobnost všech nečistých žiežel 133a; die mudřec: Šel sem přes rolí lenieho, nalyt vše porostlo kopřivami 96a; bude řéci (člověk): Již dobře tvá věc.., jakž jen tohoto dosiehneš neb tohoto! nalyt s tiem bude opět nová lopot 42b; tak t’ die o ní (o té zvěři) prorok v tom vidění: Hlediech na to, nalit by jiná zvěř jako pardus 75a; (syn Dobešův) uzří jednoho, an sě připravuje na cestu…, nalit to byl anděl, ale on jej člověkem mněl 20a. Uzřě, nalit lid sě béře ecce 2. Reg. 13, 14; nalit jeho ženima leží surrexit homo et aperuit ostium et ecce, concubina eius iacebat ante ostium Súdc. 19, 27; nalit kniežata zástupová sedie adolescens… ingressus est illuc, ecce autem principes exercitus sedebant 4. Reg. 9, 5. Vévoda kúřimský… nadál sě…, by jemu snadné přišlo, jeho (Václava) přebojovati, nalit pak duch svatý silnější byl bojovník, jenž v ňem (Václavovi) přěbýváše 21a. Uda sě jemu obrátiti i uzře, nalyt na skále plást medu přilnul bieše 135a. Slíbiechu se ta slova Priamovi, neb mnieše, by upřiema byla; nalit lsti a úkladuov plna 203a. Dávajíce jim v ústa jako svaté, nalit horúcie modla 25a. (Liška) uzře, nalit jejie doba 28a; (žáby) uslyšechu zvuk protivný, nalit špalek divný z nebes 32a; všelikaký (zajíc) to zoči, nalit žába, kdež by která, strachy skáče do jezera 37a; (jelen) uslyše, nalit psi skučie 52b; (syn) když uzře posla ctného od ciesaře slovútného, nalit posel jest nezmatečný…, tu poče jej velmi ctíti 72b; počechu se ohlédati, hrad právě opatrovati, nalit rozliční domové zlatem psaní pokojové 101b; tepruv se na to oddachu, nalit (hrad) tak lstivě učiňen a v tvrdosti usazen, že král ani které knieže… neměl by se pokusiti, by jeho mohl kdy dobyti 103b; (Arnošt a nohem vysvobození jeho společníci) boha počechu chváliti, za poslednie dva prositi…, nalit opět noh nese se s nimi, s tovařiši posledními, a ta oba v hniezdo vsadi 121a; dřéve než skálu projedú, jedna světlost jim se zjevi…, nalit drahý kámen bieše…, od ňehož ta světlost jdieše 123a; každý okolo sebe hledí, i uzřechu, nalit sedí zmilitká poctivá králová 198a. — Blahoslav uvodí naliť mezi archaismy, jež zavrhuje: Naliť přijde sám Pán, prý jako by řekl: A tožť v tom přijde sám Pán; item: Naliť sem ostydla, ajhle jižť sem ostydla Blah. 175.

Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

-ž, -že zdůrazňuje slovo, ke kterému se připojuje: neslušie to na rozumného; takáž řěč; přestaňž hněv; všakže každý; vyjadřuje navazování: tyž pí a ty pij, ty pak pij (též že, ž )

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

že, ž, ježe, jež že: vědúce, ž posvěcují ženy jich bohóm cizím že jejich ženy obětují cizím bohům; protože, poněvadž; by, kdyby; že by aby; a že a to: ten nic neví, a že proto, že …; zesiluje spojku ale: ale že děl svatý Pavel (též ež -ž, -že )

Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

jak(o), jak, jako, ž(e), ž, že = jak; jenž; — asi; — téměř, takřka; že, takže, aby; jakmile; od té doby, co; jaksi, jakoby; takže; poněvadž; ač, ačkoli; — bývá za který

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

všelik, -ž všelikž, všeliky = přece; — také

Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.

	Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 25 dny; verze dat: 1.1.24
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).