hlúbost, -i f.
k hluboký
1. hloubka, vzdálenost od základní roviny ve směru svislém dolů
2. čeho (hříchu) závažnost, velikost
Sr. hlubokost, hlúbě, hlubina, hluboko n.
Autor: Barbora Hanzová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 1. 5. 2024).
hlúbost, -i, fem., hlubokost, Tiefe; stsl. gląbostь profunditas. — Jenž zamucuješ hluboſt morzſku profundum maris ŽWittb. 64, 8; w hluboſt morzſku t. 67, 23. hluboſti také potokóv zpytoval jest profunda fluviorum Kladr. Job. 28, 11. Bethemelech, dóm údolé nebo dóm hluboſty Lit. výklad slova Bethemelech.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
hlúbost, -i f. hlubokost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.