chváľenie, -ie n.
k chváliti, chváliti sě
1. koho, čí (boží) vzdávání chvály někomu, velebení, oslavování
2. koho, čeho chválení, chvála, pochvala, projev uznání od někoho někomu, něčemu
3. čí sláva, chvalná pověst
4. žalm; chvalozpěv (sr. ESSČ s. v. „chvála“ 3)
5. chlouba, chlubení (se)
Sr. chvála, chvalitedlnost, oslava, pochvala, pochváľenie, sláva
Autor: Barbora Chybová