Böhmische Sprachlehre für Deutsche

Vincenc Pavel Žák. Böhmische Sprachlehre für Deutsche. Brno (Brünn), 1842. Vydání první.

Listování
Autor

Vincenc Pavel Žák

Vinzenz Paul; Ziak

ZkratkaŽákSprach1842
Transkribovaný titulBöhmische Sprachlehre für Deutsche
Transliterovaný titulBöhmiſche| Sprachlehre| für| Deutsche
Místo tiskuBrno (Brünn)
Tiskař/nakladatelbez nakladatele (tisk Rud. Rohrer’s sel. Wittwe)
Vročení1842
Vydáníprvní
ExemplářMoravská zemská knihovna v Brně, Brno, sign. 2-0031.853
Databáze NK ČR<viz zde>
Formát

Rozsah[*]4 1–278 284 = s. [I–VIII] — 1–440
Charakteristika

Velmi obsáhlou učebnici češtiny pro německy mluvící vydal v Brně kněz V. P. Žák (1797–1867), počítaný mezi tzv. moravské jazykové separatisty (srov. TrnkaKniha1830; ŠemRecht1841; KamČech 1842), sám původem z východních Čech. Spíš než separace Moravanů od Čechů však byla jeho cílem integrace (katolických) Slováků, spojení (Šembera 1842: 471). Mluvnice vznikla jako autorova učební pomůcka na chlapecké vojenské škole v Brně dlouho před vydáním. Materiál znal a přebíral i A. V. Šembera v ŠemRecht1841 (s. [V]); jako na prameny svých jazykových příkladů odkazuje autor na bibli, Komenského, Hájka, Veleslavína, Jungmanna a další (s. [VI]). V jazykovém materiálu najdeme pozoruhodně živou odposlouchanou mluvu i Žákovy pravopisné zvláštnosti (píše <w>, ale zároveň už <ou> pro [ou]; <í>; „Ďelati“ /s. 373/, „ťežké“ /s. 373/, „sináček“ /s. 378/), esteticky motivované deformace jako „skroze Brno“ (s. 139), „we ğrammatice“ (s. 281, háček nad <g> je obrácen) nebo skloňovací vzory s nepřehlasovanými variantami („duša/e“, s. 58). Podobně jako Trnka a v některých dílech Kampelík přihlíží k slovenštině (pojímané jako dialekt češtiny) i moravským dialektům a vytváří osobitou konstrukci různorodých prvků. Na s. 418 například předkládá studujícím jako ukázku časoměrnou báseň Jána Hollého i s jeho pravopisnými zvláštnostmi (ze s. 10 je jasné, že Hollý Žáka inspiroval i ortograficky), tedy text jistě velmi náročný, rozhodně ne mluvný. Přihlížení k dialektům je zdůvodněno tím, že ne všichni studující chtějí česky číst — myslí na ty, kteří „se chtějí dorozumět s lidem“: každý ví, pro koho se česky učí, a podle toho uplatní buď slovensko‑východomoravské (rukú, verím), nebo české (mlejn, veselej) odchylky (Abweichungen, s. 10n.). Žák chce učit německy mluvící studenty mluvenému jazyku — jeho tvary proto někdy preferuje proti tradičním tvarům literární češtiny (Hýsek 1909: 148).

 

Po úvodu (Einleitung) o výslovnosti (s. 111) následuje XXVII kapitol (s. 11267), které vykládají pravopis, tvarosloví podle slovních druhů a nakonec slovní pořádek. A. V. Šembera jako recenzent velmi ocenil Žákovo zvlášť přehledné zpracování slovesa (s. 168255; srov. Šembera 1842). Důležitou součástí mluvnice jsou praktická cvičení překladu z němčiny do češtiny (s. 267371) a zásobnice vazeb a rčení v obou jazycích (s. 272380). Následuje čítanka (od s. 380) odstupňovaná podle náročnosti, od anekdot (od s. 386) až po náročné překlady časoměrné poezie (např. Tibullus, s. 414, nebo Tassův Jerusalém osvoboděný, s. 416; srov. Tasso 1868). V dodatku (Anhang, od s. 420) našli uživatelé poučení k slovotvorným postupům v češtině a také poznámku o zjednodušování souhláskových skupin ve výslovnosti a psaní slov (s. 439).

 

Pojetí mluvnice se nesetkalo s příznivým ohlasem kruhů napojených na pražské centrum, jak svědčí úryvek z listu T. Buriana nakladateli Pospíšilovi 9. dubna 1842: „Škoda, přeškoda, že to není gramatika českého spisovného jazyka, alebrž jakéhosi vymyšleného moravsko‑českého nářečí“ (Z dob našeho probuzení 1875: 127). August Schleicher zase mluvnici kritizoval za její němčinu a „nevědecké“ uspořádání látky (Schleicher 1850: 756). Vyšla i v druhém (1846) a třetím (1849) vydání, a dokonce i v zkráceném vydání (1850).

 

Velmi úsporný tisk je poveden drobnou frakturou pro němčinu a antikvou pro české příklady (od s. 399 je frakturou tištěno i vícero českých textů tištěno, snad pro úsporu místa).

Jazykyněmčina, čeština
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Ziak, Vinzenz Paul. Böhmische Sprachlehre für Deutsche. Brünn, 1842. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0031.853, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Ziak, Vinzenz Paul. Böhmische Sprachlehre für Deutsche. Brünn, 1842. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0031.853, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura (o autorovi a knihkupectví)
  • Bláha, Ondřej. Moravský jazykový separatismus: zdroje, cíle, slovanský kontext. In Studia Moravica III: sborník historiografických, filologických a uměnovědných příspěvků přednesených na vědecké konferenci Mars Moravicus ― Neklidná léta Moravy, pořádané ve dnech 28.–30. června 2004…Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005 [= Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Moravica 3], s. 287–293; dostupné z WWW: <viz zde>
  • Hýsek, Miloslav. Dějiny tzv. moravského separatismu. Časopis Matice moravské, 1909, roč. 33, s. 24–51 a 146–172. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00031-0012.362, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Akropolis, 2015, s. 106–109 (č. 19/16).
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 1810–1811 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Schleicher, August. Über böhmische Grammatik, mit Berücksichtigung der vorhandenden ausführlicheren böhmischen Grammatiken. Zeitschrift für die österreichischen Gymnasien, 1850, roč. 1, s. 725–756. eKniha Google (tisk Stanford University Libraries), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Šembera, Aloys W. Nowé knihy české. Časopis Českého museum, 1842, roč. 16, č. 3, s. 468–471. eKniha Google (fotokopie tisku Library of Princeton University), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Tasso, Torquato. Osvoboďený Jerusalém. Přel. V. P. Ziak. Brno: K. Winiker, 1868. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 1-0099.184, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Z dob našeho probuzení: sbírka přátelských dopisů některých spisovatelův a vlastencův našich, zejména Jos. Jungmanna, Fr. Palackého, Jana Kollára, J. Pr. Koubka, Tomáše Buriana, Jaroslava Pospíšila, Morice Fialky, Fr. C. Kampelíka, Jana Jeníka rytíře z Bratřic, Drah. M. bar. Villaniho, Jana Dvořáčka a jiných. Ed. Ferdinand Čenský. Praha: Fr. A. Urbánek, 1875. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 K 114, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 942n. (Trassler Josef Jiří — zmínka o Rudolfu Rohrerovi) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).