Alois Vojtěch Šembera

Aloys; Schembera

8°

Tuto stručnou příručku českého pravopisu se Alois Vojtěch Šembera (1807–1882) rozhodl vydat jako profesor moravské stavovské akademie v Olomouci. Královské hlavní město Olomouc bylo zastávkou na jeho životní a profesní pouti z východu Čech přes Moravu na profesorské místo na vídeňské univerzitě (ve Vídni nakonec »divnou náhodou bydlel v jednom domě« /Šemberova 1893: 78/ s Janem Kollárem). Jak zdůrazňuje, výkladového jazyka německého použil proto, že obdobné práce Hankova (srov. HankaPrav1817) a Čelakovského (Čelakovský 1840) nebyly pro německy mluvící studenty úplně přístupné. Podle dalších formulací v předmluvě (Vorwort, s. [III] až IV) myslel autor hlavně na uživatele, kteří budou češtinu potřebovat při práci na úřadech.

Šemberova práce vznikla v době debat o posledních větších reformách českého pravopisu. Šembera patří k těm, kdo zavádějí psaní [í] literou <í>, ne <j>, a [j] literou <j>, ne <g> (s. 7), v době před schválením této tzv. skladné úpravy Maticí českou (srov. Šafařík 1843); vliv na něj měl v mládí v Brně F. D. Trnka (Hýsek 1909: 39n.). Šembera píše také [ou] jako <ou>, ne <au>. Vzhledem k tomu, že i tento návrh byl zanedlouho schválen, nepůsobí dnes Šemberova Rechtschreibung tak inovativně jako v době vydání. Podobně jako třeba ŠtajerZpůsob1668 spojuje Šembera pravopisné regule se základním poučením o tvarosloví, a proto uvádí skloňování (od s. 8). Že nezůstává jen u Dobrovského, dokazuje například instrumentál holubami, mužemi (s. 9) nebo genitiv dvouch (s. 16). Upozorňuje se i na slovenský pravopis bernolákovský (např. haďi — s. 26) nebo na <ú> místo <ou> (s. 30). Méně »úřední« záměr autorův na nás dýchne z cvičných vět, z nichž první zní nekompromisně: »Kdo nemiluje materský swůj jazyk, nezasluhuje slouti člowěkem« (s. 47). Po příkladu »Wlasť a řeč buď, bratři, naše heslo…« (s. 56) jsou pak ale zařazena věcná cvičení právní terminologie. Na s. [64] najdeme inzerát na další autorovy práce psané česky, které prozrazují jeho vlastivědné, historické a literárněhistorické zájmy.

Škarniclovská tiskárna tiskla v knize české příklady antikvou a polokurzivou, německý výklad útlou frakturou.

• Šembera, Alois. Böhmische Rechtschreibung. Olmütz, 1851. eKniha Google (fotokopie tisku Österreichische Nationalbibliothek, Wien, sign. 98657-B) dostupná na WWW: <viz zde>
• Šembera, Alois. Böhmische Rechtschreibung. Olmütz, 1851. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 45 G 114) dostupná na WWW: <viz zde>
• Šembera, Alois. Böhmische Rechtschreibung. Olmütz, 1851. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 1-0015.560k, dostupné na WWW: <viz zde>

• Čelakovský, František Ladislav. Česká dobropjsemnost, anebo, Neysnadněgssj způsob naučiti se dobře česky psáti: zwlásstě ku prospěchu sskolnj mládeži. Praha: knihkupectví Kronbergra a Řivnáče, M. Neureutera a V. Špinky, 1840. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 578, dostupné z WWW: <viz zde>
• Černý, Jiří, a Jan Holeš (edd.). Kdo je kdo v dějinách české lingvistiky. Praha: Libri, 2008, s. v. Šembera, Alois Vojtěch (heslo Jiřího Černého).
• Hýsek, Miloslav. Dějiny tzv. moravského separatismu. Časopis Matice moravské, 1909, roč. 33, s. 24–51 a 146–172. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 00031-0012.362, dostupné z WWW: <viz zde>
• Koupil, Ondřej. Grammatyka Cžeska: mluvnice češtiny v 16. až 19. století (katalog výstavy). Praha: Filip Tomáš — Akropolis, 2015, s. 106 (č. 19/15).
• Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 4/I: S–T; 4/II: U–Ž. Red. L. Merhaut. Praha: Academia, 2008, s. 581–586 (heslo Dalibora Turečka a Václava Petrboka), dostupné z WWW: <viz zde>
• Šafařík, Pavel Josef. Slowo o českém prawopisu. Časopis Českého museum, 1843, roč. 17, č. 1, s. 3–12. Fotokopie tisku Městské knihovny Horažďovice, sign. Z 10 D 9, dostupné z WWW: <viz zde>
• Šemberova, Zdeňka. Drobné vzpomínky. In F. Pastrnek (ed.). Jan Kollár 1793–1852: sborník statí o životě, působení a literární činnosti pěvce „Slávy dcery“ na oslavu jeho stoletých narozenin. Vídeň: Český akademický spolek; Slovenský akademický spolok „Tatran“, 1893, s. 78–81. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 D 37066, dostupné z WWW: <viz zde>
• Vintr, Josef. Die Gründung der Bohemistik an der Universität Wien im Jahr 1775 und ihre Stellung bis ins XXI. Jahrhundert. Wiener Slavistisches Jahrbuch, 2000, sv. 46, s. 13–32 (zde s. 25–27). Digitální fotokopie v databázi JSTOR dostupné z WWW: <viz zde>
• Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 858 (Škarnicl Josef Antonín) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>