|
Autor | anonym | |
Zkratka | Prav1846 | |
Transkribovaný titul | Pravidla českého pravopisu, praktickými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvláště pro kandidáty ouřadu učitelského | |
Transliterovaný titul | Prawidla| čeſkého prawopiſu,| praktickými přjklady wyſwětlená,| pro| učitele čeſkých ſſkol,| zwláſſtě| pro kandidáty auřadu učitelſkého | |
Poznámka k titulu | na titulní straně je použita fraktura různých stupňů a tučnosti | |
Místo tisku | Praha | |
Tiskař/nakladatel | C. k. sklad normálních školních knih | |
Vročení | 1846 | Vydání |
Exemplář | Národní knihovna České republiky, Praha, sign. 54 J 11698 | |
Databáze NK ČR | <viz zde> | |
Formát | 8° | |
Rozsah | 1–48 = s. [1–3] — 4–62 — [63–64] | |
Charakteristika | Oficiální školní pravidla pravopisu z roku 1846. Pravidla navazovala jednak na tradici příruček vycházejících z normální školy (PařPrav1812), jednak na příručky Hankovy (HankaPrav1817 a další). Vydávala se pak pravidelně (srov. Prav1854). Ve stejném roce jako tato první „státní“ pravidla pravopisu vyšel i sborník usilující o udržení jednoho spisovného jazyka pro Čechy a Slováky (Hlas 1846).
Podle Jaroslava Jelínka, odkazujícího na E. Strnada, vypracoval návrh těchto prvních Pravidel českého pravopisu „J. K. Škoda, zrevidoval jej P. Koubek“ (Jelínek 1972: 71, pozn. 24).
Jako písmo se v celé knize používá (kromě dodatku) fraktura; analogická reforma je přijata (<c> je měkká souhláska, <s> a <z> jsou obojetné — s. 4). Tiskne se však nejen <w> a <au>, ale i <j> pro /í/ a <g> pro /j/ — skladná reforma tedy přijata není.
Příručku otvírá Úvod (s. 3). Díl první nese nadpis Mluvnická příprava (s. 3). Jde o základní gramatické poučení, soustředěné na tvarosloví a účelově vyložené pro potřeby pravopisu. Probírají se ohebné slovní druhy: substantivum (hlavní slovo, s. 7), adjektivum (přídavné jméno, s. 14), číslovka (číslo, s. 19), zájmeno (náměstka, s. 21), sloveso (časoslovo, 25); v druhé oddíle pak neohebné slovní druhy: příslovce (s. 34), předložka (předslovce, s. 35), spojka (pojislovce, s. 36) a citoslovce (s. 37). Díl druhý se věnuje vlastnímu Pravopisu (s. 39). Látka je rozdělena na náležité kladení písmen a na správné dělení (slova, sady, dělidla; k interpunkci v Pravidlech, probíraných ve felbigerovsko-adelungovské tradici na s. 53 až 60, srov. Rinas, Koupil a Tichák 2023: 135n.). Dodatek (s. 61 až 62) je vytištěn antikvou a pojednává nových knihách tištěných skladným pravopisem (a explicitně: latinským písmem — je to první znak /s. 61/, „rozdíl mezi pravopisem analogickým a skladným“). Informuje se i o reformistech, kteří usilují o další změny: „Někteří spisowatelowé“ používají <ou> a <v>, „ale české Museum tuto oprawu do swých spisů nepřigalo“ (s. 62, s odkazem na Muzejník z roku 1843, sv. 1. s. 8).
Jak se ukazuje na malém detailu, nejde v této příručce jen o psaní. Tvar dubama je kritizován i v mluveném projevu (s. 11), nárok „spisovnosti“ se tedy vztahuje i na vyslovované tvary). | |
Jazyky | čeština | |
Primární literatura (digitální fotokopie) |
| |
Sekundární literatura |
| |
Autor popisu | Ondřej Koupil | |
Poslední aktualizace | 16. 12. 2023 |
Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 11 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.25 |
|||
Web je
podpořen
Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ). |