Pravidla české dobropisebnosti praktyckými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvlášť pak pro kandydáty ouřadu učitelského

Aleš Pařízek. Pravidla české dobropisebnosti praktyckými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvlášť pak pro kandydáty ouřadu učitelského. Praha, 1812. Vydání první.

Listování
Autor

Aleš Pařízek

Alexius, Alex, Aleš Vincenc

ZkratkaPařPrav1812
Transkribovaný titulPravidla české dobropisebnosti praktyckými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvlášť pak pro kandydáty ouřadu učitelského
Transliterovaný titulPrawidla| čeſké dobropisebnosti| praktyckými přjklady| wyſwětlená,| pro| Včitele čeſkých ſſkol,| zwláſſť pak| pro| Kandydáty auřadu včitelſkého
Místo tiskuPraha
Tiskař/nakladatelJan Buchler
Vročení1812
Vydáníprvní
ExemplářÚstav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T II 240
KnihopisK06902
Formát

RozsahA–D8 = s. [1–7] — 8–48 — [49] — 50–62 — [I–II]
Poznámka: v zobrazeném exempláři chybí poslední, nečíslovaný list s erraty
Charakteristika

Dominikán a pedagog Aleš Vincenc Pařízek (1748–1822) kráčel, alespoň působením v normální škole, ve stopách Tomsových a vydal ve třech vydáních (druhé z roku 1815: K06903; třetí z roku 1819: K06904) stručnou jazykovou pomůcku. Od roku 1790 působil jako ředitel normální školy v Praze a podle předmluvy zamýšlel svá Pravidla české dobropisebnosti jako pomůcku pro adepty učitelství; sestavil je podle Pelcla, Nejedlého, Dobrovského, Tháma a Puchmajera (s. 4). Tomsu, aniž ho jmenuje, však jako reformátora pravopisu kritizuje; strukturou přitom sleduje Tomsovu starší, „předreformní“ obdobnou příručku (TomsaUved1784).

1. kapitola: s. [7] až 9: užívání velkých liter.

2. kapitola: s. 925: užívání samohlásek.

3. kapitola: s. 2636: užívání spoluzvuček.

4. kapitola: s. 3739: rozdělování slov do slabik.

5. kapitola: s. 3948: interpunkce.

Přídavek: s. [49] až 62: pravopis podobných slov (typu byl/bil) v názorných příkladových větách.

Příručka se dočkala dalších vydání (1812, 1815, 1819, 1831). Ve školách udržovala tato příručka tradiční tiskařský pravopis a byla „nejznámější a v praxi nejrozšířenější až do let třicátých“ (Jelínek 1972: 65).

 

Sazba je provedena různými stupni fraktury, jak v případě výkladového textu, tak v příkladech.

Jazykyčeština
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Pařízek, Aleš. Pravidla české dobropísebnosti praktyckými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvlášť pak pro kandidáty úřadu učitelského. Praha, 1812. eKniha Google (fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 54 G 270/adl. 2), dostupná z WWW: <viz zde>
  • Pařízek, Aleš. Pravidla české dobropísebnosti praktyckými příklady vysvětlená, pro učitele českých škol, zvlášť pak pro kandidáty úřadu učitelského. Praha, 1812. Fotokopie tisku knihovny Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha, sign. T II 240, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura (o autorovi)
  • Jelínek, Jaroslav. Nástin dějin vyučování českému jazyku v letech 1774–1918. 2., dopl. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1972 [= Na pomoc učitelům a vychovatelům].
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 3/I: M–O; 3/II: P–Ř. Red. J. Opelík. Praha: Academia, 2000, s. 793–795 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Pumprla, Václav. Knihopisný slovník českých, slovenských a cizích autorů 16.–18. století. Praha: Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, 2010, s. 824.
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 11 měsíci a 14 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).