Elementarunterricht in der böhmischen Sprache zunächst für die teutsche studierende Jugend nach den besten Sprachlehren entworfen

Antonín Liška. Elementarunterricht in der böhmischen Sprache zunächst für die teutsche studierende Jugend nach den besten Sprachlehren entworfen. Jindřichův Hradec (Neuhaus), 1821.

Listování
Autor

Antonín Liška

Anton; Lischka

ZkratkaLiskaElem1821
Transkribovaný titulElementarunterricht in der böhmischen Sprache zunächst für die teutsche studierende Jugend nach den besten Sprachlehren entworfen
Transliterovaný titulElementar| Uunterricht| in der| böhmiſchen Sprache| zunächſt für die| teutſche ſtudierende Iugend nach den beſten Sprachlehren| entworfen
Místo tiskuJindřichův Hradec (Neuhaus)
Tiskař/nakladatelAlois Josef Landfras (Joseph Aloys Landfraß /!/)
Vročení1821
Vydání
ExemplářStrahovská knihovna (knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově), Praha, sign. AC VIII 32
Databáze NK ČR<viz zde>
Formát

Rozsah[*]8 1–158 164 + [3 příl.] = s. [i–iv] — [I] — II–V — [VI–XII] — [1–3] — 4–17 — [18] — 19–32 — [32bis–32ter] — 34–108 — [108bis–108ter] — 109–114 — [115] — 116–128 — [128bis–128ter] — 129–170 — [171] — 172–180 — [181] — 182–238 — [239–248]
Poznámka: přílohy jsou rozkládací listy potištěné vždy jen z jedné strany (s. [32ter], [108ter], [128ter])
Charakteristika

Mluvnice sepsaná premonstrátem, středoškolským profesorem, klasickým filologem Antonínem Liškou (1791–1847). Liška vystudoval v Praze a vstoupil do strahovské premonstrátské kanonie. Působil jako pedagog v Žatci, poté v Jindřichově Hradci a nakonec od roku 1826 do smrti ve městě Bochnia v Haliči (dnes v Malopolském vévodství v Polsku). Když studoval na malostranské hlavní škole, byl jejím ředitelem dominikán Aleš Pařízek (PařPrav1812), později se poznal se studenty z Hankova okruhu a při svých dramatických počinech s obrozenskými divadelníky (J. N. Štěpánek). Klasickofilologické zájmy ho vedly k překládání Homéra, nejprve k časoměrnému pokusu a pak k prozaickému překladu obou epických skladeb. Kromě „romantického“ zájmu o časomíru ho ovlivnily i Rukopisy, kterými by byl rád jazykově inspiroval překládání ze starověkých jazyků (srov. experimentálně laděný překlad Homér 1844). Je také autorem latinsko-německo-polského slovníku (Liszka 1835).

 

Klasická filologie se promítla i do Liškovy gramatiky češtiny. Vedle výkladové němčiny a vykládané češtiny v ní totiž figuruje i latina.

 

Kniha je rozdělena do dvou základních oddělení (Abtheilung).

První oddělení je „naukou o slově“, s. [3] až 180, ale kromě ohýbání (tvarosloví) jednotlivých slovních druhů (s. [18] až 114 a [171] až 180) a zvlášť slovesa (s. [115] až 170) obsahuje i poučení o pravopise (s. [3] až 17).

Druhé oddělení je „naukou o větě“ a obsahuje hlavně poučení o pádových vazbách nebo participiálních konstrukcích (s. [181] až 238). Zaujmou ale například i témata stylistická, jako je zdvořilostní oslovování (s. 237).

Rejstřík (s. [239] až [248]) s obsahem (s. [VII]) a členění s číslovanými paragrafy napomáhají přehlednosti knihy.

Errata ve vstupním archu (s. [VI]) svědčí o tom, že tato část příručky byla tištěna až jako poslední.

 

V předmluvě (Vorrede, s. [I] až V) autor shrnul svůj záměr: gramatik češtiny je sice z posledního desetiletí víc, ale podle jeho mínění nevycházejí dostatečně vstříc německojazyčné studující mládeži (píše adjektivum „německý“ zásadně teutsch). Protože počítá s latinou jako základním předmětem poznání jazyka obecně na školách, nabízí vlastně komparační česko-německo-latinskou příručku, kde jsou ekvivalentní slova, tvary a konstrukce (tedy ohýbání a spojování, Biegung und Fügung, s. [I] až II) často k vidění vedle sebe. Liška se odvolává na svou pedagogickou praxi v Žatci i Jindřichově Hradci (s. V).

Příručka se hlásí k analogickému pravopisu a upozorňuje, že není k dispozici slovník ve stejném ortografickém systému, „začátečník“ si tedy musí při hledání uvědomit rozdíly v psaní (s. IV).

 

Rozkládací tabulky přehledně prezentují základní tvarosloví. Substantiva (s. [32ter]) se dělí do šesti typů, víceméně podle Gsg, rodové členění je až sekundární; „Charakter“ každého skloňování se určuje kombinací dvou pádů, ne vždy Gsg. Adjektiva popisuje tabulka na s. [108ter]. Slovesa se dělí do sedmi typů, jejich „Charakter“ se určuje kombinací 1. os sg. ind. praes. act. a infinitivu.

 

Druhého vydání se příručka dočkala v Hradci Králové v roce 1849, upravovatelem byl Josef Šrůtek (srov. ŠrůtekNám1850).

 

Jazyková pásma knihy jsou přehledně vyznačena i písmem. Čeština se tiskne odvážně antikvou a hlavně polokurzivou, latina antikvou, výkladová němčina frakturou.

Jazykyněmčina, čeština, latina
Primární literatura (digitální fotokopie)
  • Lischka, Anton. Elementarunterricht in der böhmischen Sprache zunächst für die teutsche studierende Jugend nach den besten Sprachlehren entworfen. Neuhaus, 1821. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 8 F 126, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Lischka, Anton. Elementarunterricht in der böhmischen Sprache zunächst für die teutsche studierende Jugend nach den besten Sprachlehren entworfen. Neuhaus, 1821. Fotokopie tisku Strahovské knihovny, Praha, sign. AC VIII 32, dostupné z WWW: <viz zde>
Sekundární literatura (o autorovi a knihkupectví)
  • [Homér] Homérowa Odyssea. Praha: vydavatelstvo Biblioteky klassiků, 1844. Fotokopie tisku Moravské zemské knihovny v Brně, sign. 2-0024.807, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce 2/I: H–J; 2/II: K–L. Red. V. Forst. Praha: Academia, 1993, s. 1196–1197 (heslo Lenky Kusákové), dostupné z WWW: <viz zde>.
  • Liszka, Anton. Kleines lateinisch-deutsch-polnisches Wörterbuch zum ersten Theile der lateinischen Sprachlehre. Prag: J. H. Pospíšil, 1835. Fotokopie tisku Národní knihovny České republiky, Praha, sign. 8 C 91, dostupné z WWW: <viz zde>
  • Voit, Petr. Encyklopedie knihy: starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století I–II. 2. vyd. Praha: Libri, 2008, s. 512–513 (Landfras Josef Jan — zmínka o Aloisi Josefu Landfrasovi) — elektronická forma textu přístupná v Encyklopedii knihy v českém středověku a raném novověku z WWW: <viz zde>
Autor popisuOndřej Koupil
Poslední aktualizace9. 11. 2020
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).