[169]číslo strany rukopisudemetaforizaci (kořiti se ‚pokořovat se‘ → kořiti se ‚skláněti se v úctě‘, 27.14). Srov. shrnutí 12, 16 a 22.

(35.7) Ovšem hlavní předpoklady ke vzniku nových lexikálních jednotek netkví vždy jen v lexikálním systému (v jeho „prázdných schránkách“), nýbrž často také mimo něj – v mimojazykové skutečnosti. Mimojazykové (kulturně historické) činitele lexikálních vývojových postupů češtiny – a to nejen vzniku, ale i zániku a formálních změn jejích lexikálních jednotek – spatřujeme v kulturním a politickém vývoji českého jazykového společenství (III). Tento vývoj totiž vytváří podmínky nejen pro vžívání nových skutečností (věcí, institucí, vztahů apod., 30), pro zánik reálií starých (31) a pro změnu znalostí i hodnocení skutečnosti (32–33), ale i pro pojmenovávání nových skutečností pomocí lexikálních prvků cizích (30.1) nebo pro uvědomělé zavádění nových slov českých, nepřejatých z jazyka sousedů (viz např. jazykově vzdělavatelskou činnost mistra J. Husa, 30.32, nebo představitelů českého národního obrození, 30.31). Jak toto uvědomělé i spontánní tvoření slov domácích, tak také přejímání lexikálních prvků cizích zapojuje nové lexikální jednotky k starým (viz např. dotváření kmenoslovných a lexikálně sémantických korelací podle cizího vzoru tzv. kalky kmenoslovnými, jako listovati k list podle něm. korelace Blatt : blättern, 30.12, a sémantickými, jako úderník ‚dělník s vynikajícím výkonem‘ k úderník ‚člen útočného oddílu‘ podle obdobné sémantické korelace rus. slova udarnik, 30.13). Ovšem teprve zapojováním do vztahů vžitých již v systému domácím (tj. např. tvořením domácích odvozenin) cizí lexikální jednotka proniká z absolutní periférie blíže k centru domácího lexikálního systému, tj. zdomácňuje (2.31–2.32). Opačným lexikálním vývojovým postupem je zase vzdalování domácí lexikální jednotky od centra blíže k okraji systému ztrátou vztahu k jiným jednotkám v souvislosti se změnou mimojazykové skutečnosti: např. se zánikem právní praktiky vymrskávání odsouzence z obce rozpadla se lexikálně sémantická korelace typu vypráskaný ‚trestaný vymrskáním‘ : vypráskaný ‚prohnaný, vychytralý‘, a tím ztratila sémantickou motivaci synonyma vypráskaný, fikaný, mazaný, šibal apod. (31.23); jejich příslušnost k periférii lexikálního systému vidíme ve sklonu k expresivitě. Postavení jednotek v lexikálním systému tedy závisí také na označované mimojazykové skutečnosti a jejích změnách: záleží na tom, zda strukturnímu významu daného lexému odpovídá nebo neodpovídá v mimojazykové skutečnosti nějaký jev osvětlující vztah mezi formou lexému a jeho významem lexikálním. Proto nelze strukturní rozbor slovní zásoby jednostranně omezovat na rovinu jazykového ztvárnění, na oblast forem lexémů a jejich vztahů paradigmatických a syntagmatických.

[170]číslo strany rukopisu