[28]číslo strany rukopisuhraběte z Nassau-Sarbruku to místo koupil a tam město Svatý Vendelín (v nemčině Sankt Wendelin) řečené vystavěl, v jehožto prostředku ke cti téhož svatýho překrásný kostel vyzdvíhl.
Ten kostel potom od nejvznešenějšího kardinala Mikuláše Kusana posvěcen a střibrnou lampou s ustavičným světlem ozdoben a obdarován byl. Tyž kardinal na hod slavný Seslání Ducha svatýho vyzdvíhl jest svaté tělo z hrobu, v kterémž přes 650 lét odpočivalo a ctěno bylo, a přesadil ho do nyní jménovaného kostela. Všecky kosti ještě celé a na některých dílech s kuži i žílami přetažené, jakož i nechty na všech prstech při rukouch i při nohouch se vynašly, maso pak v popel obrácené bylo. Ten svatý popel on do dvouch kože[29]číslo strany rukopisuných hedbavím potažených pytličků[u]pytličků] Pitličku shromáždil, který v sobě takovou moc měly, že skrze jejich dotknutí slepí zrák, hluší sluch a mnozí nemocni zdravi jsou nabyli. Kosti téhož svatýho dal jest zlatým a střibrným drátem do hromady spojíti, do dřevěné truhly zavřiti a za velký oltář tak vysoko postaviti, že se pohodlně pod ním choditi mohlo. Při témž přesazení svatého těla tak mnoho dívů a zázraků se stalo, že daleko rozhlašeni ne jenom okolní, nýbrž i škotský a englický národ pohnuly, aby houfně k sv. Vendelínu putovali a mnoho sto i víc liberních svíc obětovali, jichžto ještě nynějšího času na každý straně kuru dvě a dvacet se spatřuje, a z ních dvě jsou ták veliký jako lodní zežle (id est: Mastbaumcizojazyčný text), kterýžto dustatečně dokazují, že ten veliký svatý, svatý Vendelín, [30]číslo strany rukopisumnoho zázraků působil, a protož na důkaz přislušné vděčnosti s velikýma svícema uctěn a obdarován byl.
Léta 1505. o svatodušních svátcích nesčislné množství poutníků[v]poutníků] Pautnjku k svatýmu Vendelínu se sešlo, kteří takovou pobožnost témuž svatému prokazovali, že se jeden každý one dřevěne truhly dotknouti a z ní jen nejakou třištičku vzíti vynasnážil. Skrze vroucnost toho lidu[w]lidu] Lidů se stalo, že jest truhla rozlomená a široce rozštípená byla tak, že každý svaté tělo viděti, ano, i skoro se ho dotykati mohl.
Odtudž Jakub, tehdejší volenec, novou truhlu udělati poručil a tam některý pány odeslal, aby do té nové truhly svaté tělo vložili a dobře vyšetřili, zdali od něho nic neschází, s dálším nařizením, aby tá truhla
