otevře[37]číslo strany rukopisuná byla a jedná v tom sousedstvu dlouho nemocná, k svému uzdravení žádného prostředku nenalezající žena o témž otevření uslyšela, nemohoucí tam osobně dojíti, zaslíbila se, že jestli by zdraví nabyla, spolu i s manželem svým do jeho svatého kostela putovati, tam se vyspovídati a velebnou svátost oltářní přijmouti chce. A ejhle, dív! Po vykonaném slibu, když ještě na modlitbách trvala, zdravá povstala. Svou pouť a slib vykonavší, svému duchovnímu pastýři Mikulášovi Kellerovi (to jest jméno německého téhož sv. života[aa]života] žiowta a zázraku spisovatele) a jiným se přiznala, jak veliké dobrodiní a lásku ji svatý Vendelin prokázal.
Léta 1700., měsíce července, Kateřina Dreherová z Habštettu skrz přimluvu svatýho Vendelína po vykonanej oběti [38]číslo strany rukopisupomoc a zdraví nabyla, což ona dobrým svědomím vyřkla a přisahou potvrdila.
Léta 1702., měsíce února, školní místr z Habštettu, jsouc chromý, zaslíbil se k svatýmu Vendelínu pěšky putovati a toho divotvorného svatého za uzdravení svých chromých oudů vzývati, což s takovou vroucnosti vykonal, že se rovný zase domu navrátil, a to velké dobrodiní téhož ochotného v potřebách spomocníka až posavád vychváluje. Podobný přiběch o sobě s přisahou dosvědčuje nynější školní místr u svatého Vendelína, Martin Monc nazvaný, který z Triru celý chromý na berlách k svatýmu Vendelínu přišel, skrze pomoc ale svatého Vendelína, o kterou dlouhý čas usiloval, tak dalece uzdraven byl, že kdežto prvé na berlích bídně [39]číslo strany rukopisuse vláčeti musel, jak to trirský a svatovendelinští obyvatelové dosvědčují, nyní bez obtížnosti choditi může. On dále vysvědčuje a s ním mnoho spoluměštěnínů[ab]spoluměštěnínů] ſpolu=Měſſtěnjnu, že jeho syn, když množství kamení jakehosi zbořeništěte naň padlo, jsouce v patrném života nebezpečenství postaven, skrz pomoc svatýho Vendelína zázračně zachován a bez uškození svého vytážen byl.
Posledně má se věděti, že roku 1699., dne 11. září, truhla aneb hrobka svatého Vendelína od vysoce důstojného a milostivého pána Petra Ferhosta, biskupa sufragana trirského, otevřená a svaté ostatky v takovém stavu, jak vejš vypsáno jest, naleznuté byly. Všickni přítomni s podivením jsou uzřeli, kterak svaté tělo tak spořádané leželo, jako by
