Vyhledávání (skrýt)

Sepsání ctnostného života svatého poustevníka a opata Vendelína…

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BY II 68, 75 s. Editoři Boček, Miroslav, Černá, Alena M. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<1–34–67–910–1213–1516–1819–2122–24>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[10]číslo strany rukopisuovcemi do povětři vydvížen a za krátkou chvíli[i]chvíli] Cchwjli v svej poušti tíše postaven. Nad tím tak patrným zázrakem tento nábožný pastýř nad míru se podivíc, kleče Pánu Bohu děkoval a věčim dílem ten den v svatej modlitbě strávil; u večer pak zase stejně [s]text doplněný editorem svým stádem do povětři pozdvížen a v krátkým čase (ačkoliv trierské město čtrnáct[j]čtrnáct] čtrnátc hodin tam odtuď vzdáleno jest) před tímž městem postaven byl. Od toho času nápotom každého dne se to stávalo, a to v takovej tajnosti, že žádný člověk ten veliký zázrak neviděl, aniž se ho dověděti nemohl. A co víc! Na tom místě, kde se ovce pásly, žádné vody nebylo, pročež svatý Vendelín po vykonanej k Bohu modlitbě svou pastýřskou hůl s velkou důvěrnosti do země vbodl a s božskou pomo[11]číslo strany rukopisucí hojný pramen vyvedl. Ta studánka, aneb raději studnice, ještě nynějšího času nedaleko od města Svatý Vendelín řečeného čtyrhranatě kamenem ohražená jest a nazývá se studnice svatýho Vendelína, kterážto každoročně v křížovou ponděli při procesí od pána faráře posvěcená a skoro každodenně od mnohých za odvrácení všelikého lidem i hovadům škodlivého zlého navštivená bývá. Mímo toho u ty studnice, kdežto nyní kaple a poustevnícký stánek stojí, svatý Vendelín zase svou hůl do země vstrčil, která rusti počala a v veliký habrový strom vzešla. Ten se vzdycky strom svatého Vendelína nazýval, dlouho stál a před málo létma teprva zešel. Aby pak ten veliký služebník boží své modlení a pobožné rozjímání tím lépej vykonávati mohl, se[12]číslo strany rukopisuslal Bůh anjela, jenž by na místě jeho ovce pasl, a není pochybnosti, že svatý Vendelín toho spanilého anjela častějc očitě vidival a s ním oustně rozmlouval. Čte se taky v starožitných kníhách, že se mu sám Kristus Pán zjevoval a k jeho největšímu potěšení s ním laskavě jednával. Jak dlouho ale to předivné zjevení trvalo, o tom se tam zmínka neděje, nýbrž jenom se vypísuje, na jaký spůsob ten veliký zázrak konečně vyjeven byl, totižto: Pán jeho jedenkrát s jedným svým služebníkem v přičině jistého řízení do Štrasburku odjel a vraceje se oblíbil sobě cestu skrze tu pustinu, kde svatý Vendelín bez jeho vědomi ovce pásl. Když pak blízko k tomu místu přijel, uzřel své stádo před sebou a řekl k služebníku: „Mně se tento pastýř náš Vendelín bý[13]číslo strany rukopisuti

X
ichvíli] Cchwjli
jčtrnáct] čtrnátc
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).