Vyhledávání (skrýt)

Sepsání ctnostného života svatého poustevníka a opata Vendelína…

Strahovská knihovna (Praha, Česko), sign. BY II 68, 75 s. Editoři Boček, Miroslav, Černá, Alena M. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<1–34–67–910–1213–1516–1819–21>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[7]číslo strany rukopisudobytka svěřil. Zeman ten, milujíc svýho pastuchu pro jeho pobožnost a sprostnost, svolil jeho žádosti a ustanovil ho za svýho kravaře. Při tom hovězim dobytku, moha svatý Vendelín svou modlitbu lepeji vykonávati a svému Bohu pokojnějc sloužiti, skrz znamenitý čas v tej povinnosti setrval. Dobrotivý Bůh taky tomu stádu pro jeho modlení požehnal a ten dobytek mnohém plodnější nežli prvé učinil. Zeman velice se tomu divil, ačkoliv nevěděl, že by mu to štěstí skrze nábožnost svého pastuchy přicházelo, předce ho v obvzláštní uctivosti měl. Po nejakém čase žádal svatý Vendelín to pasení hovězího dobytka odložiti a dle obyčeje starých patriárchů ovce pásti. Protož s povolením svého zemana hleděl ovec se vší snážností, moha tak svému Bo[8]číslo strany rukopisuhu mnohém pilnějc[f]pilnějc] pilněgč sloužiti. Ne vzdycky na jednom místě ovce pasával, nýbrž jich mnohdykráté daleko hnával, aby bez jakekoliv roztržitosti svou pobožnost vykonati mohl, a ačkoliv svým stádem někdy velmi daleko se vzdálil, božským řízením předce vzdycky určitým časem domu se navrátil. Laskavý Bůh taky jeho ovčičkám obvzláštně požehnával, chránil je od nemoci a divokých zvířát a nad přirozený obyčej plodnosti je obdařil. A protož on od svého pána čim dýle, tím více milován, od služebníků ale, a pacholků[g]pacholků] Pacholku, kteří jemu tu přízeň zaviděli, velice nenáviděn byl. Odtudž z návodu satanáše mnohé nátísky jemu činili, rozličným spůsobem jej haněli a hledali ho u pána v nenávisť uvedsti. Však ale služebník boží, Vendelín, dobře znamenaje, že se to z ponoukání [9]číslo strany rukopisupekelného nepřítele děje a že by on ho od kajícího života odvedsti hledal, všecko to na sebe uvalené pohanění[h]pohanění] Pohanenj s velikou trpělivostí snášel a tím horlivějc v svém bohabojném jednání pokračoval. Ano, když při stádě na poli byl, vzdy vroucnou žádost cítil v svej vyvolenej jeskyní milému Ježíši se klaněti a jeho velebiti, nebo myslil, že by ten vršek, na kterým sobě někdy jeskynku a kapličku vystavěl, svatej hoře Olivetskej podobný byl, v kterej on prvé smrtedlnou ouzkost Krista Pána rozjímati obyčej míval. Že se ale Bohu všemohoucímu tá jeho horlivost líbila, potvrdil to Bůh neslychaným zázrakem: Když jedenkráte svatý Vendelín silně přemejšlel své stádo opustiti a k svej poušti se odebrati, ejhle! Tu jest byl skrze všemohoucnost boží spolu [s]text doplněný editorem svýma

X
fpilnějc] pilněgč
gpacholků] Pacholku
hpohanění] Pohanenj
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).