[88v]číslo strany rukopisuAle vážnost maje, nečiješ li do sebe tohoto obého zlého, neopustěž svého velikého dobrého, nebť žáci takto zpievají, kdyžť hod božieho těla pamatují: Tak velebnú svátost před očima majíce, klanějme se a poctivost čiňme, k zemi padajíce. A coť sú u figurách staří měli, to již postup novému obyčeji. A viera naše to naplň, čehož nemóž stihnúti náš rozum. Zpievajíť ješče i viece, často takto řiekajíce: Ó, svátosti přětajná, v niež se Kristus přijímá, tuť jest pamatovánie Kristova umučenie, duchovnie nasycenie a budúcieho oslavenie závdavek se dává, aleluja. Aleluja.