[85v]číslo strany rukopisunašeho těla na spasenie a krve jeho svaté pitie našie duši na obmytie. Sbor také kněžský a žákovský, proč to ustaveno, takto zpievá: Cožť Kristus jest na večeři činil, aby bylo též činěno, takéť jest mluvil na jeho památku. Byloť by ješče i jiných mnoho dóvodóv k tomuto, ale pro ukrátcenie chceš li mieti[d]mieti] miet na Kristu dosti, cožť jest on řekl a pověděl k tvému i každého člověka spasení. Pro hlúpost sprostných jest hodné také pověděti, slušie li však ten den dělati, čili se toliko s páteří obierati aneb s jinými modlitbami; když by se babky nehněvaly, jednak by odpověd uslyšaly dosti podobnú. Vieme, že baby rády kúzlé, a to jest do nich velmi zlé, žeť po tom stojie. A takť ačť něterdy nábožny bývají, všakť to náboženstvie jinak jednají než jiní lidé; kúdeleť nesmie sliniti ani na zemi plinúti pro náboženstvie, ale počne liť řeči ploštiti a noviny rozprávěti, toť jie neškodí. Babky, múdry, múdry buďte, náboženstvím nekuzlete; bohť jest přikázal, jemu se vdycky modliti, a proto do potu dělati, což na koho slušie. Babky, s pánem Ježíšem často ho[86r]číslo strany rukopisudujte, a proto svá diela dělajte, což která umie, hřiechóv se vystřiehajíce, šlojieře neb kúdeli sliniece, nechte klevetánie. Pomniž, babko, aby neprázdnila, když by s bohem hodovala, ale aby přadla.
Kolikrát to
Páté vizme, kolikrát to. O tom Kristus takto die ve čtení sv. Lukáše dvúmezcietmej kapitule řka: To čiňte na mú památku. A sv. Pavel v prvnie epištole k Korintóm v XI. kapitule takto die: Kolikrát kolivěk budete jiesti chléb tento neb kalich píti, smrt Kristovu vyznávajte. A tak teď slyšíš, žeť pán Kristus počtu neklade, ani příročie, ani času, než tolikoť die: To čiňte na mú památku. Avšak aby slova pána Ježíše vážil, slyš přímluvci sv. Cypriána, tenť takto die: Máte ovšem věděti, držeti i jistě věřiti, že nesnáze mnohých nátiskóv rozmohly sú se za našich dnóv. A že již světa ukrácenie a Antikristovo ustavenie před našima očima stojí, budiž každý hotov k boji. A nechajíce všelikakého myšlenie, chcem li dojíti věčného korunovánie, ustavenie božie snažně vyznávajme a od něho se odstrčiti nedajme. Nemněme, byť nás
