s jedniem, kteřížto uměl rousky, a ten byl jest z země vlaské. I ptal sem se ho, kterak se jest dostal do Ejipta, kterýžto pověděl mi: „Byl sem malým pacholetem, když sem byl vzat do Turek, a potom ten, číž sem byl, prodal mne do Ejipta. I kúpil mne jeden mamalík, jako by řekl žoldnéř, kterémužto choval sem kuoň jeden, a když sem toho pilen byl, potom mi poručil dva a tak dále, až mi i jiné věci porúčel. Pak když sem jemu věrný byl a toho pilný, což mi porúčel jest, porúčel mi lidi, abych jim rozkazoval. Potom skrze milost jiných a dobrú pověst dostal sem se k dvoru žoldánovu.

Potom mě vedli a učili kusóm dvorským a obyčejem jich šermovati, z lučiště střéleti pěšky i na koni z buoku, z předu i zadu, jakž obyčej u nich jest, potom z dřevcem jezditi a jím se učiti, což potřeba káže, neb jiným kusóm mnohým“, jich já ukrátím, neb oni jich tam přéliš mnoho mají těch žertóv. Jakož od toho dvór jest žoldnéřský a jest jako obora veliká a ohrazený zdí vysokú, neb tam jiným nedadie, zvláště darmo, a tu se těm věcem učie. Jakož sem se chtěl také podívati a šel sem k tomu dvoru i nebylo jich tam a tu sem tepruv zvěděl, že se tomu neučie než v pátek, i neviem, co praviti, když sem neviďal. A také na ta divadla nepustie neznámého, leč dá majdynu ten peniez.

Potom mi dále pravil: „Když sem se již těm kusóm naučil a že již jim rozuměli, že se k tomu hodím, i vydávali o mně to svědectvie před žoldánem, že sem hodný, tehdy žoldán daroval mne. Dal mi kuoň, zbroji