muoj nepoznal jest súdu božieho. Jr8,8 Kak diete: Múdří smy my a boží zákon s námi jest? Zavěrné lež činil jest pis lživý písařový. Jr8,9 Zahanbili sú sě múdří, užasli a jěti jsú, neb slovo božie zavrhli sú a múdrost ižádná nenie v nich. Jr8,10 Protož dám zemi jich cizím, rolí jich dědicém, neb od najmenšieho až do najvětčšieho všickni lakomstvie následují. Od proroka až do knězě všickni činie lež Jr8,11 a uzdravovali sú potřenie dceře lida mého k uohavnosti řkúce: Pokoj, pokoj, ano nebylo pokoje. Jr8,12 Zahanbili sú sě, jížto ohavenstvie činie, ale brž hanbú sú sě nezahanbili a zapáleti sú sě neuměli. Protož padnú mezi padajícími, času navščievenie svého letie, praví hospodin. Jr8,13 Nenie hrozna na vinném dřieví a nejsú fíkové na fíkovém dřěvu, list sprchl jest a dal sem jim to, s nímžto smy sě zminuli. Jr8,14 I co sedíme? Sejděte a vejdem do ohrazeného města a mlčme my. Neb hospodin náš mlčeti nám kázal a pitie dal nám vodu žlučí, neb sme shřěšili hospodinu. Jr8,15 Čakali smy pokojě a nebylo jest dobrého času k léku, naliť pak strach. Jr8,16 Od Dan slyšáno jest řehtánie koniev jeho od hlasu řijících bojovníkuov jeho, pohnula sě jest každá země. A přišedše i sežrali sú zemi a plnost jejie, město a bydlitele jeho. Jr8,17 Neb já pošli vám hady králíky, tak řečené, jimžto nenie zaklínanie, a budú kúsati vy, praví hospodin. Jr8,18 Bolest má na bolest, ve mně srdce mé truchlo jest. Jr8,19 Aj toť volánie dceře lida mého z země z dalekéj. Zdali hospodin nenie v Sion aneb král jeho nenie v něm? Pročež tehda k hněvu mě zbudili sú v rytiech v svých a v ješitnostech v cizích? Jr8,20 Minula jest žen. Skonalo sě jest léto a my zproščeni nejsmy. Jr8,21 Nad potřenie dceře lida mého potřěn sem a zamúcen, div mě jest