Sěčte dřěvo jejie a vyvrzte okolo Jeruzalémě přiekop, toť jest město, město navščievenie, každý slúp prostřěd něho. Jr6,7 Jakež studenú činí čisterna vodu svú, tak studenú činilo jest zlost svú. Nepravost a pustina slyšána bude v něm, přěde mnú vždy nemoc a rána. Jr6,8 Uč sě, Jeruzalémi, ať by neodešla dušě má od tebe, abych snad nepoložil tebe pusta, zemí nebytedlnú. Jr6,9 To praví hospodin všěch zástupuov: Až do hrozencě vinného sbierati budú jako u vinnici ostatky izrahelské. Obrať ruku svú jako vinný zběrač k koši. Jr6,10 K komu mluviti budu a k komu osvědčím, aby slyšal? Aj toť neobřězanie uši jich a slyšěti nemóžeta, aj toť slovo božie stalo sě jest jim na vzdoru a nepřijmú jeho. Jr6,11 Protož prchánie božieho pln jsem, usiloval sem trpě. Prospi na malichného prchánie i na sboř mladých spolu, neb muž s ženú jat bude a starý s plným dní Jr6,12 a pójdú domové jich k jiným, rolé a ženy spolu, neb rozprostru ruku svú na bydlitele země, praví hospodin. Jr6,13 Neb od menšieho až do větčšieho všickni sú na lakomstvie ulehli. A prorok až do knězě všickni činie lest Jr6,14 a obkládali sú potřenie dceře lida mého s uohavností a řkúce: Pokoj, pokoj, ano nebyl pokoj. Jr6,15 Zahanbeni sú, jížto ohavstvie sú činili, ale brž hanbú sú sě nezahanbili a zapoleti sú sě neuměli. A protož padú mezi leťalými, času navščievenie svého letie, praví hospodin. Jr6,16 To praví hospodin: Stuojte na cěstách a vizte a těžte sě na stezky na staré, která by byla cěsta dobrá, a choďte v nie a naleznete sladké odpočinutie dušiem vašim i řekli sú: Nebudem choditi. Jr6,17 I ustavil sem na vy shledačě: Slyšte hlas trúby. I řekli sú: Nebudem slyšěti. Jr6,18 Protož slyšte, lidie, a poznaj, sebránie, kak veliké věci já jim učiním. Jr6,19 Slyš, země: Aj toť já přivedu zlé