[68v]číslo strany rukopisujeden kříž, na němž bíše psáno se všech strán takto: „Ó člověče, pojedeš li na tuto cestu, najdeš hospodu, v níž tvój kóň bude dobře naklizen, ale ty budeš zle ctěn.“ Z druhé strany bíše psáno: „Pojedeš li túto stranú, ty budeš ctěn, ale tvój kóň bude zle naklizen.“ S třetí strany bíše psáno: „Pojedeš li túto cestou, ty i kóň tvój bude dosti podobně ctěn, a dříve než z té hospody vyjedeš, budeš velmi raněn.“ S čtvrté strany bíše psáno: „Pojedeš li túto cestú, ty i tvój kůň dosti budete mieti, ale v té hospodě musíš kóň ostaviti, a budeš potom pěškami choditi.“ A ten jistý muž, vida to písmo i četl a divieše[49]nejisté čtení slova se tomu a pilně myslíše, kterú by cestú z těch čtyř měl jeti. I přemlúváše sám v sobě a řka: „Učiním jedno a druhého nechám; pojedu já túto cestú, kdež já budu dobře ctěn, ač i kóň mój bude zle naklizen; jedna noc mnoho nemóž býti.“ A když sobě tak umyslil, ostal na tom i jel i přijel na jeden hrad, na němžto bíše rytíř, jenž jeho mile přivítal a všeho dobrého dosti dal, ale kóň jeho málo nebo nic neměl. Vstav ráno ten jistý rytíř, jel domóv, i jal se všem praviti té příhody, kerúž jest měl i viděl na cestě a v hospodě měl.
[69r]číslo strany rukopisuNajmilejší! Tento muž móž řečen býti každý křesťan, jenž má jeti, to jest prospievati v dobrém den ode dne, hledaje spasení své duši. Kóň jest tělo, jenž nese každého člověka k cíli, to jest na smrt. Ale kříž, jenž stojí na rozhraní prostřed cesty, jest svědomí každého člověka, jenž jest na čtvero rozděleno neb roztaženo jako kříž. Jedna strana táhne k dobrému, druhá[cs]druhá] druh strana, aby se varoval zlého, kdež si, a pojedeš li tú cestú, tobě se dobře stane, ale koni tvému zle, dobře činíš a múdře. A cesta, jížto máme jíti, jest svaté pokánie. Hospoda, to jest nebeské království, v němž se tobě dobře stane, ale tvój kóň, to jest tvé tělo, musí zde trpěti mnoho nedostatkóv[ct]nedostatkóv] nedoſtakow i protivenství v svatém[cu]svatém] ſatem pokání. Protož ktož tú cestú jede, dobře a múdře jede. Druhá cesta jest, v nížto kuoň dosti bude mieti, ale sám ve psí lehne. Cesta ta jest všech žráčóv i smilníkóv, jenž v rozkoši tělesné[cv]tělesné] tieleſene ustavičně leží, jichžto břicho jest Buoh, podlé řeči svatého Pavla. V tej hospodě duši ustláno bude, neb musí naposledy s oním bohatcem žráčem na věčné zatracení.[50]zjevně chybný zápis věty Třetí cesta jest: oba dosti podobně budeta ctěna, ta cesta jest všech hříšníkóv, jako jdú bohatci tohoto světa, jenž zde
