[29r]číslo strany rukopisudělati nepřestane ani pomyslí, by řekl: Dělám, nevím, komu se dostane.“ Příklad o onom bohatci, kterýžto řekl: „Zbořím stodoly své a větčí učiním. A tak všecko, což mi se obrodí, svezu. A dím duši své: Duše má, máš mnoho dobrého položeno na mnohá léta; odpočívaj, jez, pí a hoduj[at]hoduj] hoduoy.“ Ale řekl jemu Buoh: „Blázne, noci duši tvú vezmú od tebe, ale co s’ připravil, čí bude?“ Takť jest, ktož zboží shromazdí a není v Boze bohat. O druhém, ješto stál nad jamú, ten se přirovnává k smilníku a k lakomému, o nichž svatý Pavel dí: „Ale nyní i pláče dím z těch, jenž sú nepřietelé kříže Kristova, jichžto konec záhuba a jichžto břicho buoh jest.“ Také oheň a síra často nápoj jich bude u věčném zatracení. Třetí, jenž v horúcí peci ležíše, znamenává ty, jenž po cti stojí a nad jiné zbožím nebo urozením se velebí, chudé lúpí. O nichž Písmo dí: „Zda s’ nevzel základu bratra tvého bez vinny a nahé lúpil?“ Čtvrtý, jenž seděl na výsosti chrámu, znamenává všecky ty, jenž cožkoli dobrého činí, marné chlúby v tom hledají, jakožto všickni pokrytci. O nichž čtení dí: „Všecko to, což činí, proto činí, aby od lidí byli viděni. Věru, [29v]číslo strany rukopisupravím vám, vzaliť sú otplatu svú.“ Pátý, jenž hltavě své údy žráše, znamenává ty všecky, jenž dobrým kazatelóm nebo jiným dobrým křesťanóm, jenž sú údové Kristovi, utrhá a nikdy toho utrhání nepřestane.
Král dánský tři krále, jenž Kristovi obět učinili, u veliké poctivosti mějíše. A z toho jev na Rýn do Kolína, tu kdež jich těla odpočívala, tři koruny zlaté králové královým řádem udělané obětoval, a nadto tudiež[au]tudiež] tudez v Kolíně chudým napřed mnoho rozdal pro Buoh a potom ke cti těm třem svatým králóm. Ale některé noci, když se byl domóv zase vrátil a na svém loži spě odpočíval, viděl ve snách dříve řečené krále tři svaté, tři koruny, jimž byl obětoval, na hlavách svých nesúce, s velikým světlem i jasností k sobě jdúce. A uslyšav každého zvláště, an k němu mluví řka. První, totižto starší, řekl k němu: „Ó bratře mój, sčastně s’ přijel, ale sčastněji do svého domu se navrátíš.“ Druhý řekl: „Víru si ukázal, ale když dokonáš třimezcítma let, na věky s námi budeš kralovati.“ Opět prvý řekl, dav jemu pušku plnú zlata: „Vezmi poklad múdrosti, jížto lid tobě pod[30r]číslo strany rukopisudaný
