[137v]číslo strany rukopisuostrú vkládá a chce na obraz střéleti.“ Tehdy Virgilius dí: „Ač ty život[ip]život] ziwt svój miluješ, když uzříš střelu k obrazu letěti, všecko tělo své u vodě schovaj, dokudž tobě nepovím.“ Tedy rytíř, když jeho lučiště táhnúce uzřel, všecko tělo své pod vodu schoval. Řek jemu mistr: „Svú hlavu zdvihni a v zrcadlo vezři.“ Když to učinil, mistr k němu řekl: „Co již v zrcadle vidíš?“ A on dí: „Obrazu jest nezastřelil, ale střela v stranu šla, a protož toho velmi želé.“ I dí mistr: „Již v zrcadlo vezři, co činí.“ A on dí: „Již k obrazu blíže jde a střelu na lučiště nakládá a chtě k obrazu udeřiti.“ I dí mistr: „Učiň jako prvé, ač život svój miluješ.“ Rytíř, když cizoložníka uzřel lučiště táhnúti, všecko tělo své potopil. Mistr jemu řekl: „Hleď, co nyní vidíš.“ Kdy uzřel, mistrovi řekl: „Divným obyčejem želé[iq]želé] zelye, že obraza neuhodil, a ženě řekl: Když po třetí obraza nevohodím, syn smrti sem. A již velmi blízko k obrazu jde, tak mi se zdá, že by se neměl oklamati, kdyžť na obraz udeří.“ Mistr dí: „Skrý se jako dříve, dokudž tobě nepovím.“ A když se stalo, rytíř v zrcadlo vezřel, viděl, že cizoložník obrazu neuhodil, ale střela se navrátivši, jeho mezi plíce a žaludek [138r]číslo strany rukopisuudeřila a ihned jest umřel. „A žena má pod ložem mým jemu jámu učinila a tu jeho pochovala.“ Tehdy dí mistr: „Vstaň brzo a oblec se v rúcho své a pros za mě Boha a jinéť odplaty od tebe nechci, a potom zlé ženy se varuj[ir]varuj] waruoy.“
A on Bohu dieky vzdal a do své se země vrátil. Tedy když domóv přišel, žena jeho ochotně jej přivítala, a on to všecko po několiko dnech obnovil. Potom po otce a po jiné přátely poslal a mezi všemi dí: „Najmilejší, tatoť příčina jest, proč[is]proč] proczs sem po vás poslal. Aj, žena má smilství často činila jest, a ještě huoře, že jest smrti mé hlédala.“ Tedy ona pod přísahú přela jest. A rytíř vešken účinek smilstva jim jest pravil a řka: „Nevěříte li mi, poďte a místo vizte, kdež jest ten pochován.“ A oni sú do komory vešli a pod ložem pochovaného nalezli. A ihned súdce zavolán a otsúzení dal, aby ona upálena byla. A tak se stalo a všecky kosti její na prach sú spáleny a prach zlořečený u povětří jest rozsypán. A rytíř počestnú pannu za ženu pojal a v dobrých skutcích život svój dokonal.
Najmilejší! Císař tento jest Pán náš Ježíš Kristus. Rytíř jest každý
