příklad vzieti. Prvé sě má bohu prudce nebo snažně pomodliti, potom s nestrašivú myslí k boji jíti.

Opět sě Ježíš k ápoštolóm vrátiv i pověděl k nim a řka: „Spěte již a odpočívajte.“ Tu jim, lituje jich, pověděl, neb vědieše, že jě truchlý sen trápieše. A když málo podřiemachu, přistúpiv k nim, probudil jě a řka: „Dostiť je! Brzo vstaňte, jižť sě blíží ten, ješto mě proradí.“ Netáhl Ježíš toho slova řéci, až Judáš s množstvím rytieřstva pojide, s nimižto bieše i lid jiný s rozličným orudím, s meči, s kostny i s kopími, pochodněmi svietiece, a přede všemi Judáš jdieše. Ó, nevěrný Judáši, jehožtos tak svatého viďal i jeho apoštol byl, jeho mnohé svaté divy viděv a tepruv s ním večeřav, taks jeho nemilostivě prodal i proradil! Předtiem bieše Judáš židóm znamenie dal a řka: „Jehožto já poceluji, ten jest. Tehdy jmúce jeho, držtež tvrdě!“ Proto jim znamenie dal, ež ten obyčej tehdy bieše, kterýž apoštol odkad přídieše k Ježíšovi, ten jemu mír pocelovánie dadieše. A také proto, aby miesto něho, omýléc sě, nejímali jiného. Tehda Judáš k Ježíšovi přistúpiv a jeho pocelovav, vece: „Zdráv buď, mistře!“ Tehda Ježíš vida Judášovu skonanú zlost, jeho účinka hřiech zjeviv a řka: „Judáši, syna člověčieho pocelováním zraziješ?“ Judáš Ježíšovi nic neotpovědě, neb vidieše, ano jeho nikté nesahá, chtě jieti. V tu dobu apoštoli pokřikú a řkúce: „Mistře, kážeš li sebe brániti?“ Dřieve než Ježíš odpovědě k tomu, až svatý Petr vysapiv meč, Malchovi, sluze biskupa židovského, pravé ucho utě. Tehda Ježíš k svatému Petru vece: „Obrať svój meč v nožny, neb všeliký, jenž s mečem sě obcházie, ten smrtí ot meče scházie.“ Tu inhed Ježíš Malchovi ucho přičinil přede všemi. Když Ježíš Malchovi ucho přičinil, proč sú veň, vidúce, nevěřili? Tak svatý Krisostom praví, ež tehdy noc bieše, protož mnozí toho divu neviděli. Pakli sú kteří viděli, ale v svéj zlosti zatvrzeni byli.

Na rytieřstvo sě Ježíš obrátiv, propovědě k nim a řka: „Koho hledáte?“ Oni odpověděchu: „Ježíše z Nazareta.“ Ježíš