[Řád korunování krále českého a královny, rukopis E]

Knihovna Biskupství litoměřického (Litoměřice, Česko), sign. B I F 54, 202v–220r. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

<<<10<202v–203r203v204r204v205r>>>>>
Skrýt ediční aparát
[202v]číslo strany rukopisu

Počíná se řád korunovánie krále českého. Najprvé arcibiskup pražský s preláty, s kniežaty a šlechtici provodie knieže, ješto chtie králem korunovati, na Vyšehrad. A tu pomodléce se, vrátie se s ním do kostela Pražského, hlavy všeho arcibiskupstvie, aby tu nešpor slyšeli. Potom dokonajíce nešpor, dovedeno bude knieže dřieve řečenými v to miesto, kdež jest komňata jemu slovutně připravena. Opět ráno v zvonění prvnie arcibiskup a jeho podbiskupie a jiní biskupové a preláti zberú se v kostele Pražském, aby se oblekli: biskupové v své biskupie rúcha a jiní v svého duostojenstvie znamenie. A tu zjednajíce procesí, plenář, meč svatého Václava, kříže, kadidlnici a vodu svacenú nesúce, pójdú, aby dovedli knieže dřieve řečené z komňaty do kostela. Kteřížto přijdúce na miesto, tu, kdež knieže leží v komňatě, oblečen skrze naj[203r]číslo strany rukopisusvrchnějšieho královstvie Českého komorníka v třevíce králové, v sukni a v plášť otevřené. A tu s ním budú kniežata a šlechtici. Pak pokadiece jeho kaděním a pokropiece svacenú vodú, zdvihne jej arcibiskup za ruku k vstání. Tehda jeden z biskupóv die tuto modlitbu:

„Všemohúcí věčný bože, jenž sluhu tvého N.[1]iniciála „N.“ zastupuje v rukopisu jméno konkrétní osoby, který má být korunována královstvie výsostí ráčils povýšiti, daj, prosíme, aby on tak tohoto světa běhu, tak vuobec všech spasenie zjednal, aby od cesty tvé spravedlnosti nikdy neodstúpil, skrze[2]za „skrze“ omylem zapsáno „h“ Krista, hospodina našeho. Amen.“

Tehdy vezmú jej dva biskupi za pravú a za levú stranu poctivě připravena, majíce svátost, šíje vyvyšujíce[3]rkp A „svátost s šíje visující“ (za lat. reliquias collo pendentes); asi vlivem zápisu „wyſſugyczy“ v rkp A došlo k porušení smyslu v mladších rkp, v nichž místo visující čteme vyvyšující, od jehožto boka neodstúpie až do skonánie. I povedú jej prostřed kostela před oltář svatého Kříže a arcibiskup a procesí napřed pójdú. A mezi arcibiskupem a kniežetem z komňaty vychodiece, pořádně pójdú kniežata a šlechtici, znamenie králova, tověz korunu, žezlo, jablko, meč, nesúce, kterýmžto komorník královstvie Českého, hólkú jim cestu čině, předejde. Kterážto znamenie všechna na oltář svatého Víta, když tam přijdú, poctivě položie. Procesí pak bude od komňaty dřieve řečené skrze sieň královú a vyjde skrze vrata, ješto hledie proti svatému Jiří. A když pójde, tehda u veliký zvon vzvonie. Když pak vyjdú z komňaty, jeden z biskupóv počne responsoř tuto:

„Aj, teď posielám anjela mého, jenž předejde tě, a střehl tebe

X
1iniciála „N.“ zastupuje v rukopisu jméno konkrétní osoby, který má být korunována
2za „skrze“ omylem zapsáno „h“
3rkp A „svátost s šíje visující“ (za lat. reliquias collo pendentes); asi vlivem zápisu „wyſſugyczy“ v rkp A došlo k porušení smyslu v mladších rkp, v nichž místo visující čteme vyvyšující
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 2 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).