[76r]číslo strany rukopisuaby ji vzal za manželku svú, že jim chce dáti zlata a střiebra dosti. A oni nepozorovali řeči jeho.

I počal syn Faraonóv žalovati[bk]žalovati] ža[bl]ža] wolati [bm]wolati] lowati na Jozefa před bratří jeho Dan a Gaad[bn]Gaad] Gad, a ta biešta synové dievek Jákobových, a pravě, že slyšel Jozefa, an praví před Faraonem, „otcem mým“, že by po smrti otce svého Jákoba „chtěl vás zkaziti“, aby nedědili s bratří svými, proto že by byli synové dievčí, a jeho že by prodali Izmahelitóm a jeho že by nenáviděli. [76v]číslo strany rukopisuI radil jim, aby zabili Jozefa, a on že chce zabiti otce svého Faraona, kterýž bieše právě jako otec Jozefóv.

A když to chtěl učiniti v noci, i nedopustili jeho strážní otce jeho, aby všel k němu, řkúce: „Otce tvého hlava bolí a nynie spí. Přikázal nám, aby žádný k němu nevchodil, ani také syn jeho prvorozený.“

Tento syn, přijav k sobě padesát mužóv oděných, bral se v stráž, kdež biechu Dan a Gaad s mnohými mužmi oděnými, neb tady měli sú jeti [77r]číslo strany rukopisuJozef a Asenech s šesti sty mužmi. A ti všichni z tej zálohy[bo]zálohy] żaloby zmordováni sú kromě jediného muže, který utekl jest k Simeonovi a k Lévi. Ale Asenech ujela na voze a s ní Beniamin. Ale Simeon a Lévi, pojavše všecky, ktož sú s ním byli, oděnce, honili je a velnuli v ně brzce a mnohé zamordovali. Ale Dan a Gaad skryli sú se v húščí.

Kniežetstvie Jozefova léta dvanástého umřel jest Faraon ten, za něhož se byl oženil Jozef. [77v]číslo strany rukopisuMistr Komestor[bp]Komestor] kameſtor jiným jménem jeho pokládá Nesrem. O smrti tohoto krále jinde se pokládá.

Po tom boji, již prvé položeném[bq]položeném] polozim, Beniamin sedě na voze s Asenech, vida syna Faraonova, an jde proti němu, aby vzal Asenech, kámen na potoce popadl i ranil jej v levú stranu hlavy, až z koně na zemi upadl jako mrtvý. Potom vida Beniamin Simeona a Lévi, ani jdú ku pomoci, posílil se. Tu hledáchu Dan a Gaad bratří, aby je zmordovali, jichž[br]jichž] giż ſe [78r]číslo strany rukopisujest hněv ukrotil. Zdvihši syna Faraonova od země, a on poděkovav jim, že sú nezabili jeho.

Třetí den umřel syn Faraonóv od tej rány a Faraon nemnoho po tom umřel jest žalostí smrti syna svého, maje sobě let devadesát a devět. I ostavi královstvie své Jozefovi, který kraloval[bs]kraloval] koliwiek jest miesto dietěte v Ejiptě let osm a třidceti. Potom dal korunu synu Faraonovu, který ještě prsí požíval, když jest byl umřel Faraon. A Jozef byl nazván otcem jeho v ze[78v]číslo strany rukopisumi