I radil jim, aby zabili Jozefa, a on že chce zabiti otce svého Faraona, kterýž bieše právě jako otec Jozefóv.
A když to chtěl učiniti v noci, i nedopustili jeho strážní otce jeho, aby všel k němu, řkúce: „Otce tvého hlava bolí a nynie spí. Přikázal nám, aby žádný k němu nevchodil, ani také syn jeho prvorozený.“
Tento syn, přijav k sobě padesát mužóv oděných, bral se v stráž, kdež biechu Dan a Gaad s mnohými mužmi oděnými, neb tady měli sú jeti Jozef a Asenech s šesti sty mužmi. A ti všichni z tej zálohy zmordováni sú kromě jediného muže, který utekl jest k Simeonovi a k Lévi. Ale Asenech ujela na voze a s ní Beniamin. Ale Simeon a Lévi, pojavše všecky, ktož sú s ním byli, oděnce, honili je a velnuli v ně brzce a mnohé zamordovali. Ale Dan a Gaad skryli sú se v húščí.
Kniežetstvie Jozefova léta dvanástého umřel jest Faraon ten, za něhož se byl oženil Jozef. Mistr Komestor jiným jménem jeho pokládá Nesrem. O smrti tohoto krále jinde se pokládá.
Po tom boji, již prvé položeném, Beniamin sedě na voze s Asenech, vida syna Faraonova, an jde proti němu, aby vzal Asenech, kámen na potoce popadl i ranil jej v levú stranu hlavy, až z koně na zemi upadl jako mrtvý. Potom vida Beniamin Simeona a Lévi, ani jdú ku pomoci, posílil se. Tu hledáchu Dan a Gaad bratří, aby je zmordovali, jichž jest hněv ukrotil. Zdvihši syna Faraonova od země, a on poděkovav jim, že sú nezabili jeho.
Třetí den umřel syn Faraonóv od tej rány a Faraon nemnoho po tom umřel jest žalostí smrti syna svého, maje sobě let devadesát a devět. I ostavi královstvie své Jozefovi, který kraloval jest miesto dietěte v Ejiptě let osm a třidceti. Potom dal korunu synu Faraonovu, který ještě prsí požíval, když jest byl umřel Faraon. A Jozef byl nazván otcem jeho v zemi ejipské. On Jozef múdře a věrně svému pánu slúže, prodávaním obilé ejipské v službu podrobil Faraonovi. A ti ovšem tiem přinucením zaslúžili sú k tomu přinuceni býti.
A tak Jákob, když již měl sobě sto a třidcet a osm let, vida, ano se již smrt blíží, povolav Jozefa, aby jeho v Aram nepochovával, zapřisáhl. A synóm svým Manases a Efrem, spav ruce své, dal požehnánie, jima kromě losu pravého dědičského pole Sichen, kteréhož jest byl dobyl,