[Aseneth]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III H 29, 58v–80r. Editor Stluka, Martin. Ediční poznámka

útočiště. Nebo pokánie orodovalo za tě k svrchovanému bohu a ty jsi dcera najvyššieho, panna veselá, smějící vždy a skrovná!“

A když tázala Asenech anjela jména jeho, odpověděl: „Jméno mé napsáno jest prstem božím v knihách těchto, nevýmluvné sú, aniž na člověka smrtedlného slušie to řéci neb pověděti.“

A řekla Asenech, držiec kraj plášče jeho: „Jest li že sem nalezla milost před očima tvýma, posaď se maličko na lože toto, na němžto nižádný nikdy neseděl, a připravím tobě stuol!“ I řekl anjel: „Přines brzo!“ I postavila a položila před ním chléb chutný a víno a zelé staré a stuol nový. Řekl anjel: „Přines mi plást strdi!“ A když ona, zamúcena jsúci, stáše, proto že plástu strdi neměla, řekl k ní anjel: „I jdi do pivnice tvé, nalezneš plást strdi na stole tvém!“ I nalezla plást strdi bielé, velmi čisté a vuoně jeho velmi chutná. I řekla Asenech: „Pane, nemám plástu strdi, ale řekl jsi usty tvými svatými, i stalo se jest, ano vuoně jeho jako dýchanie úst tvých.“

I zasmál se anjel rozumóm Asenech a ztáhl ruku i dotekl se hlavy jejie, řka: „Blahoslavena jsi, neb opustila jsi modly a uvěřila jsi u boha živého! A dobře přicházející ku pánu bohu u pokání, nebo jiesti budú z toho plástu, který sú zplodily včely rajské, berúce z úst ruoží ráje božieho. A z toho jedie všickni anjelé boží, a ktož kolivěk z toho budú jiesti, živi budú na věky!“

A ztáhl ruku svú, ulomil maličkú částku tej strdi a snědl on; ostatka podal v usta Asenech i řekl: „Jedla jsi chléb nebo pokrm života a mazána jsi křižmem svatým. A po dnešní den tělo tvé obnoví se a kosti tvé zdrávy budú a síla tvá bude bez pohnutie a mladost tvá starosti neopatří a krása tvá nepomine a budeš za hlavné město; ustanovené všem utiekajícím k jménu pána boha všemohúcieho, krále věkuov.“

A ztáhl ruku svú pravú, dotekl se plástu, kteréhož bieše ulomil, a ihned byl vešken celý jako kdy dřieve. A ztáhl ruku svú pravú, dotekl se prstem svým ukazujícím kraje strdi, kterým stáše k východu slunce. A odtáhl prst svój k sobě a přivedl jej na krajinu plástu, jímž bieše obrácen k západu slunečnému, a stránka

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).