[O šafránici]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III F 53, 144v–147r. Editor Navrátilová, Olga. Ediční poznámka

Práce používá také data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz/) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2018101).

<<<10<144v145r145v146r146v–147r>>10>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[146v]číslo strany rukopisukvětem poživeš, a zhyne liť, nenakazíť jiného.

Jest dobré jej na jiné místo přesazovati. Kto má zemi své dosti a pole jest dobré, aby tím větší zahradu jemu udělal. Neb chceš li, ať se šlechtí, na jiné místo jej vždy přesázej do nové země. A vodkud jej vybéřeš, vyhnoje to místo čistě a připravě, muožeš tu lecos a lecjakéhos obilé nasíti. A když by bylo již po několikrát na tom místě jiné obilé, i budeš jej moci zase vsaditi, neb již země zase vyčerstvie.

Ktož má malú zahradu. Kto by pak byl chud a neměl než malú zahradu a rád by jej také měl, a neměl jeho kam jinam díti než do té zahrady. A v té zahrádce počal jemu hynúti. Kterak s tím má učiniti, aby jej proto měl. Jakož napřed položeno, kdyby poznal to místo, kde počíná hynúti, aby tu zemi všecku i ještě více nětco dobré, kdež nehyne, odtud vynesl pryč. Nebo tu již země zkažena. A na to čisté země naplnil, tehdy muožeš to místo vyplniti jiným semenem a zase nasaditi. I budeť čistý jako jinde. A tak sobě jeho nezahubíš.

Kdyby se myši do něho uvrhly. Tu máš pasti dělati na ně, provrtaje nebozezem dřevo, co by tam myš mohla volně vjíti. A příčinku, kudy liť znamenal jiné díry, zahradě, v které díře myš jest, vuondaje kus mastné topénky do toho dřeva a nit […]text doplněný editorem[5]text je nečitelný kvůli rozmazanému inkoustu bude, pak včiníš tu do té díry. I tak myš nit pře…[6]torzovité slovo se voběsí[7]nejisté čtení kvůli rozmazanému inkoustu, tak je[8]nejisté čtení kvůli rozmazanému inkoustu máš lapati. A tak [147r]číslo strany rukopisumuožeš, kdyby silní mrazové, ješto by rozuměl, že jest na dlaň nebo víc zamrzlo, aby se nemohla ven vyhrýzti myš, zatlučiž ty díry všecky. A vezma konev vody, vlejž na každé zatlučenie, cožť se zdá, vody. Pak ty díry silně zamrznú, i zdusí se tam myši. Neb na něm časem velikú škodu činie.

Kdyby se zdálo, aby nezamrzl, a bál se toho. Kdež jest na plápolí[9]nejisté čtení, ješto sníh se smete. A když ukrutná a silná zima, že zhluboka zamrzne, i tudy druhdy zahyne. Druzí pak tomu takto dělají: kde dosti chvoje neb boroví zeleného mají, tu naň nakladú vonde i vonde, aby se měl za čím sníh zastaviti. Neb jest najlépe, co se naň sněhu najvíce namete. Ale muož, kto nemá borovie, lecjakéhos pazdeřie neb chrastie naklásti a mezi to hrachovin neb slámy dada, leda se měl za čím sníh zastaviti. A když rozmrzne, i zbeř to doluov pryč, aby tu čisto bylo. Po svaté Trojici ten týden najlepšie šintovka najprvnějšie.

X
5text je nečitelný kvůli rozmazanému inkoustu
6text je nečitelný kvůli rozmazanému inkoustu
7nejisté čtení kvůli rozmazanému inkoustu
8nejisté čtení kvůli rozmazanému inkoustu
9nejisté čtení
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).