Tuto již bude o šafránici a takto se počíná

Vidělo mi se potřebné o šafránici sepsání učiniti, aby tudy mnozí lidé skrze to mohli k volnější živnosti přicházeti. Nebo mnozí naň veliké náklady činie. A potom jeho malý neb žádného užitku nemají, neb toho neznají. A druzí jej sobě pravým nerozumem zahubie, ač jest jistá a užitečná a potěšená věc. A ničímž na prosto země menší prací nemuož užiti, kto s ním umie vuokol jíti a komu Pán Buoh ráčí na něm štěstí dáti.

Semeno najprvé kdyby, neb hlávek, chtěl kúpiti, hleď, aby nekupoval semena, které jest pobrunátnělé. Neb to již nakaženo jest. Toť již ztěžka ostojí, leč by byla země jemu velmi líbezná, tu potrvá liť rok neb dvě létě, ale vždyť zahyne. Než hleď semena, kteréžť má na sobě kuoži nebo ty chlupy bílé, toť jest zdravé semeno, toho se směle drž a kup.

Země jaká jemu má býti. Když by již semeno měl saditi, hlediž jemu země ať jest, muož li býti při vršku. Ať slunce naň, což najvíc muož, vzchází, byť pak při vršku nebylo, ale ať nenie při mokře. Neb když jest jemu vlhko, tuť on nelíbí a vyhynulť by. A hleď jemu země, ať není hluchý písek, takéť tu nebude, než prochodí li písek s hlinú, tuť proto bude, neb když jest ouvrat neb v ouhoru, tu on líbí velmi.

Pak kterak máš jemu zemi připraviti. Aby jemu zemi dobře připravil a vyhnojil, máš li hnuoj třískový, to dobrý, pak li nemáš, ale hleď drobného