ko[D1r]číslo strany rukopisumuž by se jí koli líbilo bez každých lidí všelikého odporu a překážky. A my, rukojmové svrchupsaní, slibujem, co by v tom roce vzíti měla, že jí to všecko má dáno a zaplaceno býti hotovými groši, vše českými dobrého stříbrného rázu pražského napřed jmenovaného, bez zmatku a odporu i dalšího prodlévání všelikého.
Pakli bychom toho neučinili a sumy grošů dluhu věnního nadepsaného již psané věřící naší neb věrné ruce její nedali a nesplnili tak a na ten čas konečně i s těmi užitky, což by v tom roce vzíti mohla, jakž již dotčeno jest, tehdy my, rukojmové výš jmenovaní, máme i slibujem po napomenutí a obeslání též věřící naší nebo věrné ruky její neb jednoho z nich listem a poslem nebo ustně hned nazejtří, žádný z nás druhého nečekaje ani se nebytím kterého neb čímžkoli jiným vymlouvaje, každý sám svým životem s jedním pacholkem a se dvěma koňoma anebo místo něho panoši řádu rytířského vypra[D1v]číslo strany rukopisuvě, též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma, vlehnouti neb vložiti v pravé Zemi české obyčejné ležení do jednoho z Měst pražských ve ctnou hospodu tu, kdež nám od věřící naší neb věrné ruky její ustně nebo po listu a poslu bylo by ukázáno.
Jestliže by pak ode dne obeslání a napomenutí nás minulo čtrnácte dní pořád čtouce a suma grošů dluhu věnního ještě věřící naší nebo věrné ruce její vždy dána a zaplacena nebyla, tehdy, buď od nás ležáno nebo neležáno, dáváme jí, věřící naší, nebo věrné ruce její nebo jednomu z nich tímto listem plnou moc i právo tu sumu grošů dluhu věnního svrchupsaného vzíti v křesťanech nebo v židech a dobyti na náši, všech rukojmí, škodu společní a nerozdílnou. A my proto máme vždy i slibujem tu a tak, jakž se svrchu píše, ležeti a z toho ležení žádným obyčejem nevyjížděti ani kterakkoli vynikati, dokudž by též věřící naší nebo věrné ruce její nebo je[D2r]číslo strany rukopisudnomu
