a zdrávi budú.‘ A když to otmluvi k učedlníkóm svým, uzřechom jej, an do nebes vstupuje.“
Uslyševše to kniežata kněžská a starší i mistři i jáhnové, vecechu těm třem mužóm: „Vzdajte slávu bohu israhelskému a povězte nám, ač sú to pravé věci, které ste slyšeli a viděli?“ Odpověděli sú jim, řkúce: „Živ jest pán bóh otcóv našich, buoh Abrahámóv a buoh Izákóv a bóh Jakubóv, že sme slyšeli mluviece Ježíše s učedlníky svými na hoře Olivetské a viděli sme jej do nebes vstupujíc, jakož sme vám pravili. Protož slova, kteráž sme slyšeli ot Ježíše, a že sme viděli jeho vstupujíce do nebe, hřiech máme.“
Tehdy vecechu jim židé: „Proto li ste přišli, abyšte nám to zvěstovali, čili abyšte modlitbu vzdali bohu?“ Odpověděchu jim: „Přišli sme chválu vzdávat bohu!“ Vecechu jim kniežata kněžská a starší i mistři: „Vy ste přišli chválu vzdávat bohu z toho oblúzenie, ježto ste mluvili přede vším lidem.“ Odpověděchu jim: „Jest li to s hřiechem, že ta slova, kteráž ste slyšeli, a ty věci, které sme svýma očima viděli, aj toť, stojíme před vámi, což sě vám najpodobnějie zdá, to z nás učiňte!“
Tehdy ihned vstavše kniežata židovská, držiece knihy zákona božieho v rukú, zaklínali sú jě, řkúce: „Již ižádnému viec nezvěstujte a nepravte těch věcí a slóv, kteráž ste nám o Ježíšovi pravili!“ Tehdy dachu veliké penieze těm třem mužóm a kázachu jim do své vlasti jíti. A poslachu s nimi tři muže, aby je doprovodili do jich krajin, aby nikoli nebydlili ani zuostávali v Jeruzalémě. A tak že jě provodichu až do Galilee i odjidechu jich tak s pokojem.
Tehdy sebravše sě kniežata kněží židovských a starší i mistři v školu velikým hněvem, i učinichu kvielenie a sami mezi [sebú]text doplněný editorem[11]doplněno podle uvedené edice ptáchu sě a řkúce: „Které jest to znamenie, ježto sě jest přihodilo nám, a proč ten div stal sě jest v Israheli?“ Tehdy Annáš a Kaifáš těšiece je, vecechu: „Azda li rytieřóm, kteříž sú střěhli hrobu Ježíšova, máme věřiti, kteříž jsú pověděli nám, by anjel boží sstúpil s nebes i odvalil kámen ot hrobu? Snad učedlníci jeho dali sú jim zlata mnoho, kteřížto vzali tělo Ježíšovo a naučili je, řkúce, aby svědčili lidem, a oni aby mohli ukrásti tělo Ježíšovo. To vězte, že nemáme nižádnému věřiti ciziemu v žádném slovu. Neb sú oni, vzemše ot nás mnoho peněz, ne tak, jakož sme jě
