[pA3r]číslo strany rukopisus pravé cesty poblouditi a proti povolání ouřadu svého, proti spravedlnosti a právu nětco před sebe vzíti a vykonati mohli. Ačkoliv pak mnozí znamenití, vznešení a moudří lidé rozličné knihy sepsali, v nichž užitečná a spasitedlná správcům a v světě povýšeným lidem a panům napomenutí a naučení předkládají a dávají, však u mnohých rozumných tak se snáší, že těm, kdož jiné spravovati chtějí, nic užitečnějšího není nad známost pamětí předešlých a povědomost historí. Nebo v těch netoliko zavírají se jisté správy a naučení, jak by se jedenkaždý v ouřadu a povolání svém chovati měl, ale také pod příklady napomenutí se dává panům a správcům o mnohých lidských nedostatcích, aby se učili mírnosti následovati a nepozdvihovali se v moci své, z mezí povolání svého nevykračovali, Boha nehněvali aneb sic v ouřadu svém nepilní a nedbánliví nebývali. Pročež vždycky ten dobrý obyčej mívali slavní lidé v světě a ti, ješto nad jiným správu sobě poručenou měli, že jsou s obzvláštní rozkoší a chutí paměti o věcech předešle stalých a všelijaké hodnověrné historie rádi a bedlivě čítali; netoliko pro kratochvil a občerstvení mysli, kteráž z toho pochází, ale více pro úžitek, kteréhož odtad hojného nabývali. Dobře zajisté a vlastně vypsal historí onen výmluvný, spolu i moudrý