vlhkostmi zákožní táhne se, ty bývají sklenné, rohové, opět dřevěnné neb mosazné, ty na dně mají býti dobře široké a k svrchku úzké, kteréžto čistě vymyté a pozahřelé u ohně k tělu oudův přisazují se tak, aby ssouce krev s vlhkostmi táhly na vrch kůže. A potom po zsekání pušťadlem ji vylévaly, což jest všem vědomé.

Čas k pouštění krve baňkami, ten vyhledáš způsobem tím, jakýž napřed o žilách stojí. Kterého měsíce i dne pouštěti jest výborné, buďto podlé vůle svobodné, neb potřeby náhlé. Také i při znameních nebeských i jich k oudům těla patření, vše najdeš pořádné naučení. A protož, jakž o tom svrchu stojí, tuto se též bez proměny rozumí.

Dvojím způsobem obyčejně baňky sázíme: prvním, vsadíc baňky, míst pod nimi sekati nedáváme. A to pro tyto příčiny, neb baňky vsazené zprostně v potřebě té, když jest přílišný tok z chřípí krve, a to na boce té strany, jej zastavují. Také tok ženy z matky přílišný, kdy na prs levý je vsaditi dáváme, obstavují, jakož Galenus i Ipokras vypisují. Opět když střeva neb matka z svého místa postoupí, aby zase na též místo pomohl, vsaditi máš dáti baňku pod pupkem vrch břicha, jest věc zkušená. Také když bývá od povětrností zlých a studeností nadýmání břicha s těžkou bolestí, tehdy též sázíme baňky vrch břicha. A zvláště v dně vnitřní, neb tak bolest krotí. A tak v mnohých jiných těžkostech způsobem tím prospívají.

Pod baňkami pak místa sekati dáváme pro tuto obvláštní příčinu, nebo ne všickni žíly veliké zatínati mohou, jako mdlí, nezvyklí, věku nedospělého, také staří a nevšelikého přirození. A protož místo žil zatínaní takovým vůbec v čas potřeby pod baňkami sekati se dopouští pro jich nedostatky, neb vlhkosti s krví takové lehké těhnutí ne tak horkosti přirozené a duchy životné mdlí a vyprázdňuje jako žilami pouštění. Opět jest užitečné, neb krev porušenou zákožní těhnou a mnohým vředům, prašivinám i jiným těžkým neduhům zkořeniti v těle