O krve pouštění žílami i baňkami spis z mnohých učitelův a doktorů životních sebraný každému, kdož miluje své zdraví, těchto časův velmi potřebný. Nyní vnově vytištěný a zkorygovaný. Léta M. D. XCVII.
[#]obrázek nebo jiný grafický prvek
Předmluva
Poněvadž vedlé učených a zkušených hvězdářův to se zřetedlně nachází, že rozličné ani neslejchané nemoci tato léta přicházejí a čím dále tíže na lidi přicházeti budou, původ svůj jak z povětří nakaždého, tak i z života a obcování neřádného a nestřídmého berouce a tudy mnohé lidi k smrti nenadálé rychle přivozujíce. To vše prohledše, zdálo se z potřeby knížku tuto o pouštění krve k těm časům opětovati, kteráž na onen čas léta páně 1538. z té příčiny také vytištěna byla, neb jest k rozličným nemocem i morním bolestem znáti velmi užitečná. Jakož kdo čísti budeš o tom, pravdu s zkušením, přišla-li by toho potřeba, skutečnou shledáš. Dejž pán bůh s prospěchem tvým.
Spis tento ukazuje, kterému přirození krev pouštěti náleží a v které potřebě, také kterého času, a při vypuštění krve rozsouzení buďto nemocí, nebo zdraví, jakž způsob ji ukazovati bude, to vše níže pořádně se pokládá.
Krve pouštění nic jiného není, jediné zbytečnost jí z těla vedlé potřeby vytažení. Tak smejšlí Avicena, že krev bývá s jinýni vlhkostmi smíšená v žilách i za koží. A přichází k porušení z příčin mnohých, odkudž těžkosti přicházejí na člověka. A to Galenus i jiní lékaři pokládají za zdraví – umenšení jí v čas slušný, zvláště potřeby.
Oužitky pak tyto krev vypuštěna činí: mysl člověka obveseluje, pamět napravuje, smysly zlepšuje, to jest zrak osvětluje, sluch uší napravuje, řeč činí libou, neduhy v člověku ruší a je rozptyluje, čerstvost dává tělu
