Figura tato pokládá se člověku s oudy jeho před žílami pouštění proto, aby každý, šetře oudův těch na ní, tak je na svém těle znamenal a v těch i žíly, přitom o jedné každé četl, jaký by užitek od krve z ní vypuštění vzíti měl, tak, aby se pro zlepšení zdraví svého zpraviti mohl i smělejí i bezpečnějí pouštěl.
[#]obrázek nebo jiný grafický prvek
Tyto žíly k hlavě mají zření své: Žíla prostřed čela zaťatá jest tomu prospěšná, kdo se smyslem pomine aneb kdy jest člověk z paměti vytržen a jako náblázní bývá. Také proti novému malomocenství, přílišnému horku v očích, proti pokaženému mozku, osutí hlavy, svrabu, prašivosti i jiným neduhům hlavním. A ta má s velikú opatrností zaťata býti, aby jí zpodku neproťal, neb když by to se stalo, ihned by bez paměti bolest těžká hlavní se strhla.
Dvě žíly na židovinách s obou stran čela, ty se otvírají proti bolesti vší hlavy i přílišným slzám očí. Ale manželé jimi pouštěti nemají, kteří dítky ploditi míní, tak Avicena radí.
Dvě žíly v koutkách očí bliž nosu s obou stran, ty zaťaté prospívají k osvícení zraku, neb bělmo očí ztenčují a čistí zlou povlaku. Také slz i červenosti jich umenšují, neštovice ruší i všelikou bolest očí krotí. Ale nehluboko je máš dáti zatíti pro výstrahu votoku a fistulí.
Dvě žíly vnitř uší, ty pro třesení hlavy a znění v uších i novému v nich ohlechnutí užitečné sou otvírati.
Žíly tři za ušima s obou stran hlavy při vrchu, z těch jednu zatínáme, která jest nejznamenitější. A to proti vředům a talovům v uších, na hrdle i za hlavou, také pro pamět dobrou a k vyčištění obličeje od poškvrny všeliké i také zastínění očí zraku.
Žíla svrchu nosa zaťata bývá proti těžkosti hlavy, hojnosti