[58r]číslo strany rukopisuzavola Teodora a řka: Synáčku, poslúchaj! Máti tvá jest přišla a chtieci tě viděti. A proto jest psal biskup listy ke mně. Jdiž, ať tě máti tvá ohlédá! Tu Teodorus otáza svatého Pachumia a řka: Přikazuješ li mi, abych sě dal viděti mateři? A puojdu li a dám sě jiej viděti, strach mě jest, bych tady proti bohu vinen nebyl. A protož muši pro jinú bratří učiniti jim na příklad, aby potom jiní nečinili téhož, nedám sě jiej viděti. Uslyšěvši to máti jeho, že sě jiej nechce dáti viděti, i nerodi sě vrátiti k svému sboží i osta v klášteřě s pannami a řkúc: Ostanu tuto a tu mého synáčka uzřím, kdyžto vyjde na potřěbu klášterskú s jinými mnichy. A zda bych mohla od ňeho něco užitečného v svatém přiebytcě polepšiti sě, abych mohla dojíti do věčného odpočívanie, ješto jest slíbil hospodin všěm, ktož jej milují.
A mnoho[319]původně zapsáno mno, „ho“ připsáno na marginu divuov pán buoh ukazoval skrzě svatého[320]původně zapsáno ſwate, „o“ nadepsáno Pachumia. I běsy vyhonil božím kázaním i jeho jménem i mocí. A také mnohým neduživým i kohož dna zlámala i ze všěch jiných nemocí jeho modlitbú Jezus Kristus uzdravoval.
Svatý Pachumius mnoho časuov protivil sě a bojoval se zlými duchy jakožto spravedlný boží sluha, takež jako i svatý Antoní. Když by jednú, jě sě snažně boha prositi, aby jemu ráčil dáti bdieti bez spanie za několiko časuov, aby proti nepřátelóm, točíš diáblóm mohl obdržěti vítězstvie, až by jě i přěmohl. Jakož jest v žaltáři psáno a řka: Nechci sě obrátiti, až i zahynú diábli, naši protivníci. I uslyšě hospodin jeho prosbu i vecě, že diábli nižádné moci nemají, když kto ze všie mysli a pravú věrú s boží
