[153r]číslo strany rukopisuv horúcie peklo vtiskne. A protožť prosím, ponechajte sbožie přielišného milovati. A proč těla vašě mrtvé v drahé postavcě obinujete? É, proč u pláči a v žalosti vašie pýchy neponecháte? I zdali[gq]zdali] zali bohatých mrcha obecná nemuož shníti u postavcích oblečená?
A protož ktož koli bude toto písemce čísti, prosímť, aby na mě, Jeronýma, hřiešníka, vzpomanul, nebo, byť mi buoh ráčil to volenie dáti, radějíť bych sukni svatého Pavlina chudého volil s jeho zaslúžením, nežli rúcho králové i s jeho se vším královstvím.
Počíná sě přěmluva svatého Jeronýma na život svatého[gr]svatého] ſwaho Ilariona pústenníka
Já Jeronymus pochtěv popsati život svatého Hilariona, přizývaji k tomu pomoci svatého ducha, jenž jeho jest byl naplnil dobrých skutkuov, aby mně k vypravení těch dobrých skutkuov ráčil dáti hlahol prostraný to právě vypraviti i popsati. Neb jich dobré skutky tak dalecě známy, jakž sú nám světí otci vypravovali a popsali. Alexander veliký, Makedo řečený, točíš z Makedonie z té vlasti, jehož svatý Daniel v svých kněhách k mosazi a ku pardovi, k takému zvieřěti, a k kozlu přirovnává. A když bieše přišel k rovu Achilovu, toho reka, zčastný si, vecě, jinošě, jenžs tak po sobě ostavil svého[558]původně zapsáno ſweh, „o“ nadepsáno hrdinstvie velikú pamět, jenž Homéra znamenáváš, mistra školného velikého a slovutného.