Žádného také ovotce neb nápoje vodnatého na ten čas, z něhož by běhavku míti mohli, dávati se nemá, nebo ouplavice v flecích neb v neštovicích nebezpečná jest. Pakli již neštovice zralé sou, nemáš jim dáti samým od sebe se propouštěti, nebo vlhkost poteče nazpět a budou děti od nich potom zbádaní. Ale máš je sám otvírati a najbezpečnějí jest, aby skrovnými nůžkami je prostřihal, tak, aby tu kožku odňal i nezarosteť zase a máš je vytlačovati šátkem. V ten čas žádným olejem jich nemaž, až právě uschnú, že by již odpadati chtěly. Jestliže pak neštovice zralé odpadati samy nechtí, tehdy máš je kouřiti vostružinami suché neb ruožovým lístím. Též i prostěradlo, na němž děti leží, jahelnou neb bobovou múkou posypati muožeš.
O jiných případných nemocech dětinských vuobec
Přicházejí také i jiné případnosti na děti, jako bolení rukou i noh. Tehdáž na chvíli mají se položiti v vodě teplé, též jsou-li nastuzeni, jestli také při nich co hojiti, to nechť se hojí bílou mastí neb glejtovou. Nebo i při tom pilnosti veliké jest potřebí, aby děti neštovic sobě nestrhovali, protože by potom zbádány byly. A jsou-li od neštovic zbádaní neb důlkovatí, takto jim máš to odníti. Vezmi drobníčkého prachu glejtového, vlastovičný kořen, totiž celidoň, a telecí nohy, pálenou mouku, cizrle, rejžové mouky, melounového semene, bobového hrachu a costumcizojazyčný text, jest kořen v apatéce, každého jednostajně, a s dobře vlhkou šlimovitostí semene lněného, spolu všecko směs, ať jest jako mast, a tím dítěti na noc po oblíčeji pomazúj, ráno pak zase mu to smejvaj pytlíčkem, v němž pšeničné votruby změkčené v vodě s olejem fiolovým neb slézem vařeny sou, a to čiň každý večer a ráno, dokudž jest potřebí. Věděti také sluší, že dětem přicházejí časem bradavice, žlázy a rozličné jiné takové neřesti, v nichž rady nepotřebují, nebo v přebývání věku na větším díle z toho vyrostají. Pakli by se tak nestalo, tepruv se na to raď, není-li v tom zameškáno.
Jak děti chovány a opatrovány býti mají, když choditi a mluviti se učí, až věku 7 let dojdou
Když děti choditi se učí, nemají býti obtěžovány až do ustání proto, aby na nohách ani v hřbétku zemdleny nebyly.
A stejště-li sobě matka, že její děti brzo choditi nechtí, vař větvičku klokořkovou u vodě a mej dětem nohy i klouby jejich tú vodou ráno i na noc, a když děti věrnosti té srozumějí, i ráno z luože vstanou, má jim dáti jísti.
