řekl: „Jest li kto z vás, kto by tento list četl napsaný židovsky?“ Odpověděli řkúce: „Judas umie písmo.“ A když Judas vzal list z rukú Jozefovi a když otevřel jej a viděl, lekl se a byl jako umrlec, protože on sám byl svú rukú psal ten list a jméno jeho vlastnie na svědomie toho napsání a toho prodánie tu položeno. Řekl Jozef: „Čti!“ Ale Judas zamútil se srdcem a řekl: „Odpusť, pane, odpusť, pane, čísti nemohu!“ Odpověděl Jozef: „Strach tvój, který tě poráží, odstup od tebe, nenieť k požitku tobě ani bratřím tvým!“ A řekl to, vzal koflík svój králový a prstem svým tepieše veň a řekl k bratří svým: „Dnes zlost vaše dávno skryta vynešena bude na vás!“ A když slyšieše řeč tuto a viděli hroznú tvář, učiněni jako mrtvi, před ním stojíce. I řekl k nim Jozef: „Slyšte, mužie židé! Ty Ruben, ty Simeon, Judas, Levi, Izachar, Zabulon, Dan, Neptalim, Gád, Asser! Slyš to také zástup tento ejipský, který tuto okolo mne stojí! Slitoval sem se nad zámutky bázni bratří mých. Těmto židóm, synóm Jákobovým, oznamuji a zjevuji, kteří sú mě prodali do Ejipta za třidceti hřiven střiebrných a tiemto listem na to učiněným to utvrdili.“

Toto slyšiece bratří Jozefovi, želejíce a také s velikú radostí hlediece v tvář jeho, [vidúce]text doplněný editorem[48]doplněno podle ~B chválu a moc velebnosti jeho, tak spolu radujíce se a také lekajíce se. Řekl k nim Jozef: „Ó bratří moji, kterak hořkými časy život otce mého Jákoba oblekli ste, a tak u velikých pláčích a v súžení jemu živu odpustili ste pro mé prodánie, smrt snědenie mého od zvěří lživě ste obrátili, a o mně zlé věci a falešné myslili ste. Ale buoh mne a otce mého Jákoba to obrátil v lepšie. Děkuji bohu otce mého, který jest uslyšal modlitbu jeho plačtivú za mě a vyňal z rukú vašicha zpósobil mě k stavu tomuto. Přistupte, bratřie moji, přistupte ke mně a neroďte se báti, nebo já sem Jozef, bratr váš, kteréhož ste do čisterny staréj uvrhli, abych hladem byl umřel. A když ste seděli a jedli nad jamú, křičeli ste horléce, hlavami svými hýbajíce, do čisterny nahlédajíce a praviece: ‚Ty jsi král náš, pomož sobě, ať tě zprostí viděnie snóv tvých!‘“ A když jest to Jozef