velikým násilím. Ale vida Jozef paní svú, anať se utrhá ote všie stydkosti, ana jej drží za hrdlo, trhl se mocně ot nie a rúcho své v rukú jejie ostavil i utekl. A vidúci paní tak se zhrzenú, na hlavu jeho položila ruce své a křikem svým naplnila sien všicku, hrozně křičíc. Toto slyšiece panoše služebničí i děvečky, bráchu se k ní do komory, kdež bieše ona. I řekla k nim: „Jměte služebníka toho, zlosyna Jozefa, a svěžte jej, ažť i přijede pán náš s paláce faraonova! Vězte to, žeť jest chtěl mě potisknúti bezděčně, když sem vešla do komory a viděl mě samu ležiec na loži pána mého!“ Toto slyšiece všickni, snikli se k Jozefovi kvapně a svázali jemu ruce szadu tvrdě, jako paní byla rozkázala. Ale Jozef ufáše v pána boha svého, kteréhož sobě předložil pomocníka.

A když Putifar z domu faraonova přišel, paní klekla plačíc před ním a řkúc pánu svému: „Nebudu s tebú bydliti viece, neb jsi uvedl k nám zlosyna tohoto žida, jehož si ustavil pána všie čeledi tvéj, který chtěl mne poškvrniti na loži tvém. Nejsemť já nevěstkú, ale z cizích paní paní sem tobě přišla. Běda mně, že sú kdy takovú věc viděly oči mé! Služebník tento zlodruh, opustiv dievky a jiné služebnice a ženy zlodruhyně, sáhl rukama svýma, aby mě podávil. A byl by dokonal, bych byla nekřikla. Ale poď a viz, kterak jest ostavil plášč svój na loži tvém, když jest slyšal služebníky a čeled, ani se sběhli k křiku mému, i utekl jest. Prosím tebe, pane, skrze zdravie faraonovo, aby pomstil nad služebníkem tvým zlosynem. Zdá liť se, prodaj jej a zbav nás jeho! Nebo daj mi moc, ať zabiji jej rukama! Bych já jiná žena byla, zhyzdil by mě služebník tento zlý, dal by mi byl vyrčení pohanbení, aniž bych miesta měla mezi čistými a poctivými paními. Protož milosti s ním pro nic žádnéj nečiň, pane, nebo viery k tobě jest nezachoval!“

A když Putifar tyto řeči slyšal, zamútil se velmi a divě se; nic však proti Jozefovi protivného nemluvil jest. A když viděl jeho krutě svázaného, kázal jeho rozvázati. Ale aby dosti učinil vuoli ženy svéj, kázal jej vsaditi v žalář zlý, kdežto biechu lúpežníci cest silničných a vražedlníci na smrt odsúzení. Učinil hospodin milost svú s Jozefem před žaláře toho vládařem.

A když Putifar, který byl Jozefa vsadil do žaláře, uslyšal, že Jozef byl povýšen od faraona a všeho Ejipta pánem byl učiněn, lekl se velmi i ušel od tváři jeho a kryl se. I řekl ženě své: „Ty jsi zkazila mě a tvář mú pohanbila jsi v Ejiptě! Hleď, učiněn Jozef ve všem