Ó Ráchel, poď ke mně a vyjdi se mnú na púšč, zdali bych kterú částku těla jeho nalezl po sežrání vlčiem! Ó synu mój Jozef, hrob tvój učiněný jest z břicha vlkova! Ó Ráchel, poď, opatř hory i doly, kde jest zahynul syn tvój! Ó Ráchel, čij to duše tvá, co se jest přihodilo synu tvému!“
A když již Jákob nasycen byl toho žalostivého volánie, na tělo své vzvlekl žíni črnú a posadil se na sukni Jozefově a ležal žalostivě, ani pil, ani jedl. A když minulo sedm dní, sebrali sú k Jákobovi synové jeho a ženy synóv a dcery jeho synóv a přátelé jeho a starší ze všie země, aby krotili žalost a prosili jeho, aby s nimi pokrm přijal. Ale nechtěl se utěšiti, než křičieše: „Zvěř najhoršie snědla syna mého Jozefa! Jiesti nebudu, než lkaje, sstúpím k synu mému Jozefovi až do pekla!“
Postál Jákob dvatceti dní, nižádného pokrmu nepřijal a umdlil se velmi. Ale bratří Jozefovi to vidúce, zamútili sú se velmi pro ten zámutek otce svého. A tvář jeho viděli sú churavú a srdce jeho velmi truchlé a zamúcené. Sebravše se súkromě, plakali sú hořce, řkúce: „Běda nám od boha nebe i země, že smy shřešili proti otci našemu, a neodpustí nám, ale odplatí nám zlú odplatú! Běda nám od slzí otce našeho a bolesti srdce jeho a skloněnie postavy jeho!“
Jákob dvatceti let, tak pospolu přebýváše. Oblekl se k tělu svému žíní pro smrt syna svého a na každý den roztieráše sukni jeho a slzami svými smáčieše ji a na každú noc přivazoval ji k hrdlu svému a ku prsóm svým, a tak umdléše se lkáním a v slzách sen svój přijímáše.
Ale kupci, přijevše do Ejipta, prodali Jozefa jednomu kniežeti Putifarovi, kniežeti rytierstva faraonova, krále ejipského, za tři sta hřiven střiebra. Putifar milováše Jozefa jakožto duši svú. Poznal byl, že pán buoh [požehnal]text doplněný editorem[13]doplněno podle ~S jemu skrze Jozefa stúpenie do domu jeho. A vida múdrého a dobré zpósoby mládence, učinil jej starostú a za pána nad čeledí svú a nade vším zbožím svým, nebo bohatý a mocný bieše. A řekl k němu: „Všecky mé věci jsúť pod mocí tvú, kteréž já mám a držím, kromě paní. Protož zjednaj ty o těch všech věcech podlé milosti a múdrosti
