O stavení sráčóv, kuchyní a věcí k těm podobných
Jeden měštěnín, když druhému svému zhajoval jest stavěti sráče, zda li na puol čtvrty nohy od své zdi, ortelováno jest v súdu takto: ač od plotu nemazaného neb dřevěné stěny sráč zdáli na puol čtvrty nohy měl by stavěn býti, avšak od plotu s obú stranú mazaného muož býti dopuštěno, kdež sú úzká měštiště, aby sráč zdáli na tři nohy kopán byl, ale ode zdi na tři nohy tlusté jestliže prevét zdí se z tlúšti na puol druhé cihly, toho nemá v úzkých měštištiech zhajováno býti.
O témž
Ačkoli člověk na svém měštišti od mezi súseda zdáli na puol čtvrty nohy sráč mohl by kopati, avšak má li dvuor široký, má jej stavěti, kdež by jemu byl příhodný, a súsedu nenie škodný, nebo súsedé mají o škodách vespolek pokudž mohú se varovati a odměnným heroltováním se snášeti, protož když súsed na dvoře při stěně súseda svého, kdežto k stolu svému miesto hojnějšie mějieše, sráč chtěl postaviti, usúzeno jest bylo, že by právem od toho měl zbráněn býti a aby v jiném miestě v své ohradě, jenž dobře mieti možieše, týž sráč sobě postavil.
O staveních jelikožto navýš, na hluboko a opravenie stěn
Když jeden měštěnín z své pivnice pod zemí dieru neb loch pod cestu ulice obecnie kamenem podlaženú k vystuzení pitie letnieho času kopati chtieše, prostřed řečené pivnice komňatu {sklep}meziřádkový přípisek mladší rukou cihlami vyklenutú v hlubokosti znamenité k výstraze nebezpečenstvie ohňóv počal stavěti, to súsed jeho znamenav obeslal jeho před súd pravě, že skrze takové stavenie duom jeho, pod jehožto krumfešt kopáše, mohl by padnúti, pro něžto prosil jest, aby právem ten stavějící byl připuzen, aby od počaté
