[189v]číslo strany rukopisuOpustí li žalobce tuto odpověd mlčením a nic odporného nepředloží, poněvadž bdícím a nespícím práva naše spomáhají, úplně a dokonale jest odpověděno. Pakli by žalobce slyše tu obecní odpověd odpor učinil, žádaje sobě nálezu, zdali ke třem žalobám pořád zpuosobem práva učiněným obvinněný jednú obecní odpovědí odpověděl by dostatečně, ač obvinněný ji zamlčením opustie, nic odporného nepovie. A poněvadž obecnosti skrze zvláštnost ukračovalo by se nálezem ortelním, vypoviedáme, že obžalovaný ku prvnie žalobě dobře jest odpověděl, ale k druhým potomním neodpověděl a v nich padl jest a žalobce jeho obdržel je na něm plným právem. Pakli by obžalovaný k žalobě žalobce na žalobu tudiež předloženú žádal k své straně nálezu, nemá li s pomocí práva neb s odpuštěním užíti hollungcizojazyčný text, t.[144]vynecháno místo, ortelem nalézáme, že hollungcizojazyčný text potracuje, za nižto pro dvě žalobě zaplatíť rychtáři dva gr. pro dvě žalobě. Řečenýma pak dvěma žalobama, poněvadž odpoviedaje, dobře odpověda, má však při předepsaných věcech býti znamenáno, tázal li jest rychtář, když se jest první obecnie odpověd stala od obžalovaného, sstálá li sú slova řečníkova, t. jest li vuole jeho, což řečník mluví, a mají li súd zaviti, v němž se ty žaloby a odporové dějí, nebo byla li by která z těch dvú věcí, obvinněný dlužen jest pořád ke třem žalobám třmi odpovědmi pořád odpoviedati.
Nad to potom položeno bylo: Dále věz vaše opatrnost, poněvadž práva zakládají se na duovodech a nálezové toliko vynášeni bývají vedlé odporných duovodóv žalobce a obžalovaného, jestliže budúcně vedlé mocnějších duovodóv, nežli kterakýmiž jsme nynie naučeni od žalobce a obžalovaného snad předložených, o rozeznání řečených pochybností byli bychom otázáni vedlé potřebnosti, těch vedlé toho, jakž práva svědčie, k konečnému nálezu puojdeme.
