[166r]číslo strany rukopisuOpět když die napřed, nevidie se hodni býti svědkové, jimžto muož přikazováno býti, to rozuměj od toho, jenž je provodí, jinak žádný svědek nebyl by hodný neb purgmistr muož jemu přikázati.
Opět mocí přikazovati rozuměj jelikožto mocí otcovskú neb panskú neb pro poslušenstvie neb mocí přísežného práva, jako v při rozkazujícieho vlastní nebývajte svědkové, kteříž z přísežného práva neb z poslušenstvie neb z moci jeho jsú, ale v uobecní při mohú, a protož nebo a tiemto duovodem súdce přikáže někomu z obce, aby svědectvie vydal pro obecnie dobré.
{O svědectví toho, ktož při kšaftu byl a komu poručeno}marginální přípisek mladší rukou Opět ten, jenž jest při poručenství, muož býti svědkem v kšaftovnie při, nebo nenie jeho pře prvotnie. {svědectví prodavače}marginální přípisek mladší rukou Jest otázka, muož li prodavač býti svědkem v kupujície při miesto kupujícieho, a jest odpověd, že nic, poněvadž užitek mohl by jemu příslušeti i ztráta, a tak jest jeho pře.
O jednostajném počtu svědkóv
Znamenaj opět o rovném neb nerovném počtu svědectvie. Jestliže s jedné a též strany dva svědky vyznávají jedno a třie neb čtyřie praví jiné, tehda věřeno jest duostojnějším, ale jinéť jest, bylo li by od rozličných stran, nebo tehda většiemu počtu věří se, anebo také jestliže svědkové od rozličných byli by vedeni, často věřeno bývá počestnějším. Opět znamenaj, že rozdielnost místa zamietá svědky, jakož známo jest v knihách Danielových o Zuzaně svaté.
Opět rozličnost času svědky zamietá, jako když žalobník potřebuje času jistého k učinění některého skutku, jako ač by řečeno bylo jedniem sjednáním učiněno jest poručenstvie jinak nic, byla li by otázka o tom, vládl li bych, a doložil bych se mnohých svědkóv, z nichžto někteří pravili by: „viděli sme jej vládnúcieho“ za rok, a druzí za druhý, a tak o jiných dále svědectví jich stojí, nebo toliko o tom, o čemž jest súd, svědkové mají vedeni býti.
Svědkové druhdy přijati bývají před odpovědí k žalobě
Ačkoli vedlé práv zachovává se, aby před odpovědí k žalobě učiněné svědkové nebyli přijati, avšak z příhody druhdy se to přiházé, jako bylo li by dovedeno, že póhon přišel jest k někomu, nebo ač by o smrti svědkóv naděje byla, nebo o jich dlúhé nepřítomnosti, a nebo
