Kterú řečí má býti přísaha
O přísaze přísežného, kdy má a kdy nemá přisáhati
Ortelováno jest zde, že nenie potřebie přísežnému přisáhati neb pod přísahú seznávati toho, což svědčí a vyznává k otázce strany, k kteréž svědčí, a což by skrze něj kto chtěl dovoditi. Ale jestliže odporná osoba, proti niežto přísežný svědčí, žádá, musí to přísahú obsáhnúti.
O přísaze na zloděje neb lúpežníka
Zpuosob přísahy pro lúpež: postaviece lúpežníka prostřed lavic súdných svázanýma rukama, žalobník, totiž oblúpený, přisáhne na hlavě jeho a na kštici takto německy: auf seinen koph und auf seinen stoph,cizojazyčný text aneb česky takto:[112]vynecháno místo že na obecnie silnici oblúpil jest jej z jeho věcí, tak jemu buoh pomáhaj i všichni světí. Jiných pak šest svědkóv přisahú na kříži, že sú viděli, že jest jej oblúpil z jeho věcí.
O přísahách pro rány a neřády
Opět obecní zpuosob přísahy pro rány a neřády v každé takové přísaze rána nebo neřád má li pravé jméno, týmž jménem má býti vysloveno, jako v přísaze pro ránu takto má býti přisáháno německy: der kampper wunden der mir Cunrath schult gibt an dem toten, der pin ich unschuldig, das mir Goth also helf, und das creuz und alle creuz, und also sol er ein plutrnust ein wolleist einen plabssleg und ein izlich and’s daz zu unzucht zeucht mit namencizojazyčný text
