A jakož jistá správa se činí, že by některé osoby z stavův i také lidu obecného mezi sebou se zavázali, aby při shledání jich společném žádný jazykem českým nemluvili, což na veliké zlehčení a potupu jazyka našeho českého se vztahuje. Protož jsou se o to tak snesli, kdož by koliv ten a takový byl, jsa obyvatel tohoto království, že by jazykem českým (umějíc jej) mluviti nechtěl a jiné též od mluvení českého odvozoval, aby v zemi trpín nebyl, nýbrž v půl létě pořád zběhlém ven z země se vystěhovati povinen byl. A pokudž by toho neučinil, tehdy aby jako rušitel obecného dobrého dále žádných práv a svobod království tohoto užívati nemohl.

A poněvadž se to také vyhledalo a našlo, že v některých místech zde v Království českém, zvláště v městech Pražských, německého národu lidé obcí[4]obcí: Obcy německou se jmenují, ješto v Království tomto českém o žádné jiné obci mimo obec českou se neví, a jak od J. M. C., tak ani od Jichmilosti slavné a svaté paměti předkův J. M. C. jakožto králův českých nikdá vysazená a dopuštěná nebyla a není, ani v Zřízení zemském a Právích Království českého žádné zmínky o obci německé se nenachází, protož na tom jsou se všickni tří stavové snesli, aby toho na budoucí časy nikoli nebývalo a nějaká obec nová[a]nová] Nowa v krá[242]číslo strany rukopisulovství tomto zvláštní německá se nejmenovala. Kdo by se pak přes to jich stavův snešení toho dopustil a jinou obec mimo českou jmenoval a uznával, ten každý aby pokutu vejš položenou podníknouti povinen byl.