hřiešní slaviti sě budú, Ps93,4 vymluvie a hovořiti budú zlost, vzmluví všickni, již dělají nepravedlnost? Ps93,5 Lid tvuoj, hospodine, ponížili a dědinu tvú dusili. Ps93,6 Vdovu a příchozi zahubili a sirotky zbili. Ps93,7 A řekli: „Neuzří hospodin ani urozumie buoh Jakubóv.“ Ps93,8 Urozumějte, nemúdří v lidu, a blázni, někdy zmúdřějte. Ps93,9 Jenž učinil ucho, neslyšěti bude, nebo jenž slepil oko, neznamená? Ps93,10 Jenž treskce pohany, nebude láti, jenž učí člověka umění? Ps93,11 Buoh vie myšlenie člověčie, ež jěšutna sú. Ps93,12 Blažený muž, jehož učíš, hospodine, a o zákoně o tvém učiti jej budeš, Ps93,13 aby ottušil jemu ote dní zlých, až vykopána bude hřiešnému jáma. Ps93,14 Nebo neotpudí lidu svého hospodin a dědiny své neopustí, Ps93,15 až jeliž pravedlnost obrácena bude v súd, a již podlé nie, všickni, již pravým sú srdcem. Ps93,16 Kto vstane mně proti zlomyšleným nebo kto stane se mnú proti činijícím zlost? Ps93,17 Jediné ež hospodin pomohl mi, zamálem přěbývala by byla u pekle dušě má. Ps93,18 Diech: „Hnula sě jest noha má,“ milosrdie, bože, tvé pomóž mi. Ps93,19 Podlé množstvie bolestí mých v srdci v mém, utěšenie tvá obveselily sú duši mú. Ps93,20 A či přídrží sě tobě stolicě ducholovstva, jenž učiníš úsilé v kázaní? Ps93,21 Háziechu sě v duši pravedlného