smúcený, tak pokořěvách sě. Ps34,15 A proti mně veselili sú sě a sešli, skodlúčeni sú na mě bičové, a nevěděl sem. Ps34,16 Rušeni sú, ani zkaženi, pokúšěli mne a rúhali sě mně rúhaním, skřehtali na mě zuby svými. Ps34,17 Hospodine, když vezříš na mě? Navrať duši mú ot zlosti jich, ote lvóv jedinkú mú. Ps34,18 Zpoviedati sě budu tobě v kostele velikém, v lidu v těžkém vzchváli tě. Ps34,19 Nevzradovajte sě mně, již protivie sě mně křivedlně, jenž nenáviděli mne darmo a trúskali očima. Ps34,20 Nebo mi zajisté mírně mluviechu, a v hněvě země mluviece, lsti mysléchu. Ps34,21 A rozšířili na mě usta svá, řekli: „Hi, hi duši našiej, viděly oči naši.“ Ps34,22 Viděl lis, hospodine, nemlč, hospodine, neotstupuj ote mne. Ps34,23 Vstaň a přizři k súdu mému, bože mój, a hospodine muoj, u věc mú. Ps34,24 Suď mě podlé pravedlenstvie tvého, hospodine bože mój, a nevzradujte sě mně. Ps34,25 Neřiekajte v srdcích svých: „Blazě, blazě duši našiej,“ ani řiekajte: „Sžéřem jej.“ Ps34,26 Styďte sě a počstěte sě spolu, již radují sě zlému mému. Oblečeni buďte hanbú a počščením, již zlé mluvie na mě. Ps34,27 Veselte sě a radujte sě, již chtie pravedlenství mému, a řcěte veždy: „Vezveličen buď hospodin,“ již chtie míru sluhy jeho. Ps34,28 A jazyk mój vzpomní pravedlenstvie tvé, veš den