[52r]číslo strany rukopisuodhonil a jednoho vlka, jenž tu bieše přiběhl, štípaje s velikým křikem jej otehnal. To uslyšav Dacianus, vece: Již vidím, že nad mrtvým svítěziti nemohu, ale přivěžte k jeho hrdlu kámen těžký, uvrztež jej hluboko v moře, aby, jehožto jest zvěř nechtěla jiesti, asa mořské tváři snědly. A když to svaté tělo v moře uvrženo, v malé hodině na břeh vyplulo. To jedné bohobojné ženě a jiným bohobojným křesťanóm bóh zjevil a oni přišedše, to svaté tělo nalezše pochovali a bohu chválu vzdali. Amen.
Život svatého Bazilia biskupa
Svatý Bazilius biskup a mistr slovutný kterak jest byl svatého života, jednomu svatému pústenníku, jemužto jméno bylo Effren, bóh zjevil. A když ten svatý Effren v jednu hodinu na modlitbách klečal a vší myslí u bóh byl vtržen, uzřel jeden slúp plamenný do nebes vzvýš a hlas nad tiem volajíc uslyšal takto řkúc: Tak jest veliký svatý Bazilius, jako jest tento slúp plamenný, jenžto vidíš. Ten hlas svatý Effren uslyšav, do toho města u vindské zemi, kterémužto Epifania řiekali, šel, zda by takého tak chvály duostojného muže mohl viděti. A když tam přišel, uzřel svatého Bazilia, an u poctivém rúše s svým žákovstvem jde. Pomyslil sobě svatý Effren a řka: Jelikož já vidím, nadarmo sem já pracoval. Tento člověk, sa v takéto cti, nemóž býti takýž, jakéhož sem já u vidění viděl, nebo my, ješto sme po vše dny na světě velikú práci nesli, nikda sme v takéto cti nebyli, a tento, v takéto cti bydle, aby byl slúp plamenný až do nebes, divné mi jest.