[48r]číslo strany rukopisušel poče na ciesaře volati a na jiné, jich z toho treskce, že křesťanóv nenávidiec, jim mnoho zlého činíta. V tu dobu ciesaře otázali řkúc, to li jest ten Sebestián, jeho sme byli kázali zastřieleti. Jimžto svatý Sebestián odpovědě: Na to mě mój hospodin vzkřiesil, abych vám porokoval z toho, že mnoho zlého činíte božím sluhám. Tehda ciesař se rozhněvav, kázal jeho tak dlúho kyji bíti, až na tom miestě skončal a bohu se dostal. To se dálo po božiem narození dvě stě a osmdesáté sedmé léto. Amen.
Život svaté Nětiše panny
Svatá Nětiše, dievka přemúdrá, jakž o nie píše svatý Ambrož, třinádcte let vstáři jsúci, pro Jezukrista krev svú prolila. A což jie v letech scházelo, to jest v nie múdrost nahradila. A když jie jeden čas syn starosty ciesařovy zazřel, sobě ji za chot pojieti zamyslil. Proněžto mnoho daróv jie dáti slíbil, chtěla li by jemu na tom povoliti. Jemužto svatá Nětiše odpověděla a řkúc: Odstup ode mne, zlého hřiechu počátek, nebezpečné smrti obroče, nebť již jiného mám prvé než tě, ješto mě spravedlivě miluje, jenžto jest krásný, urozený, mocný, silný a nad tě bez výměnky ve všem dobrém jasný. Jehožto matka čistá dievka jest, jehožto otec ženské hlavy nezná. Jemužto andělé slúžie, jehožto kráse slunce i měsiec se divie. Jehožto bohatstvie nikdy nescházie, jehožto vóně mrtvé křiesí, jehožto milovánie čisto jest, tenť mě jest svým prstenem věčně s sebú obklíčil, pravici mú a šíji mú okráslil drahým kamením. Ostavil jest jisté znamenie na tváři mé,
