rozpra[299r]číslo strany rukopisuvil. Tehda po malých dnech veliký mor na jeho všecky lidi udeřil, tak že jeho sluhy, brzce se roznemáhajíc, mřiechu a potom koni i vešken dobytek jemu zahynul. A mezi tiem jedni zlí lidé na jeho duom v noci udeřivše, všecko sbožie jemu poplenili. A tak sbožie jeho všeckno těch dní rozebráno i roztrháno. Tehda svatý Eustachius s svú paní a s svým dětmi, nevěda živ, co učině, pro veliký stud a hanbu zdvihl se o puolnoci i bral se do dalekých zemí do Ejipta. A zatiem ciesař i všecka římská kniežata jeho dlúho ptavše, a nikdiež nenalezše, velmi jeho želéchu, že byl rytieř vzácný a všemu dvoru ciesařskému zachovalý. A když tak svatý Eustachius s svú čeládkú, po cestě jda, k moři přijide, vsedechu na jeden koráb i počechu po moři plúti a na onu stranu moře přepluvše, nemějiechu, čím od korábu zaplatiti. Tehda mořský přievozník poče k němu řéci: Anebo zaplať, anebo svú paní mi v základě za nájem ostav! A když se tomu velmi svatý Eustachius poče brániti, ponuce mořský přievozník svým pacholkóm, aby jeho u moře uvrhli. Tiem úmyslem chtě sobě jeho paní ostaviti, neb k nie diáblovým ponucením světskú milost mějieše. To uzřev svatý Eustachius a nevěda, co tomu učiniti, s velikú žalostí jim svú paní ostavil a svých dvé dětí s sebú vzem, s velikým pláčem vzdychaje, pryč pojide a takto k svým dětem mluvě: Běda mně, žalostnému, i vám, nebožátkóm, nad sebú tu žalost vidúce.
A když tak po cestě s svými dětmi jdieše, přijdú k jedné řece i pomysli sobě svatý Eustachius, že obú dětí nemóž pospolu přes řeku přenésti, posadiv jedno na březe, s druhým přes řeku přebřide. A to dietě tu posadiv, zase po druhé dietě pobřide. Netáhl napoly řeky býti, ozře se,